Gala, Golden Delicious nebo Jonagold. Ve skladech českých pěstitelů v současnosti leží podle Ovocnářské unie České republiky více než 50 tisíc tun českých jablek, na pultech řetězců ale převažuje zahraniční produkce. V zemi zároveň pokračuje podle ovocnářů likvidace sadů.
Zatímco například rakouské obchodní řetězce podle vyjádření mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka staví nabídku na domácí produkci a dovozová jablka tvoří jen okrajovou část sortimentu, v Česku na pultech převažuje ovoce ze zahraničí. „Je zarážející, že na českém trhu se některé řetězce chovají tak, že cíleně ignorují domácí české dodavatele a většinou dávají přednost jablkům z dovozu,“ posteskl si koncem loňského roku Zemánek v příspěvku na sociální síti X.
Špatná zkušenost s prodejem
Za pravdu mu dává i zkušenost sadařů. Spolumajitelka Ovocných sadů v Bříství na Kolínsku a předsedkyně Středočeské ovocnářské unie Alice Žertová už jablka do řetězců nedodává. „V minulosti jsme udělali tak moc špatnou zkušenost, že jsme naše prodejní kanály proměnili. Cílíme rovnou na koncové spotřebitele,“ sdělila Ekonomickému deníku.
Řada členů Středočeské ovocnářské unie přesto s řetězci podle Žertové obchoduje. „Hlavní politikou řetězců je cena a kvalita je někde hodně vzadu,“ popisuje jejich zkušenost. Řetězce už marketingově podle ní pochopily, že spotřebitelé chtějí lokální potraviny. Reklamu tak mají založenou na tom, že jsou v nabídce i česká jablka. „Tlak na cenu je ale pořád obrovský. Zůstává, že česká jablka jsou levná a musí stát co nejméně a zahraniční mohou stát relativně více,“ upozorňuje Žertová.
Například řetězec Lidl argumentuje, že se snaží česká jablka zákazníkům doručovat po celý rok. „Dnes už tvoří většinu našeho stálého sortimentu. A platí to i pro naše akční nabídky, v těch spolupracujeme výhradně s českými pěstiteli,“ uvedla společnost. Tento přístup chce podle svého vyjádření držet i dále, dokud bude na trhu dostatek kvalitních českých jablek. Ostatní oslovené řetězce na dotazy Ekonomického deníku neodpověděly.
Koupit co nejlevněji
Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka obchodní řetězce nedávají přednost žádným jablkům podle země původu, ale těm, která mohou získat nejlevněji. „Obchodní řetězce u nás jsou i podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oligopolním postavení. Jako nadnárodní zahraniční společnosti s obrovskou obchodní silou jsou schopni dovést téměř cokoliv, co je ve světě k dispozici a je to nejlevnější. Toho také využívají, žádné překážky v tom nemají,“ podotkl Ludvík.
Jako problém vnímá, že v oblasti marketingu řetězce pod různými hesly vytváří u spotřebitelů dojem, že tuzemskou produkci preferují nad jinou produkcí. „To považuji za nefér. České potraviny včetně ovoce mají u spotřebitelů dobré renomé a toho využívají nebo spíše zneužívají,“ pokračoval.
Mohlo by vás zajímat
Podle Ludvíka se do Česka dováží ročně přibližně 60 až 70 tisíc tun konzumních jablek. Země vyváží pouze jablka na zpracování, protože většina zpracovatelských kapacit v Česku podle Ludvíka v posledních třech desetiletích skončila.
Dovoz konzumních jablek byl přitom podle Ludvíka v sezóně 2024 a 2025 historicky rekordní. Přispělo k tomu ale to, že extrémní jarní mráz zničil většinu úrody jablek roku 2024 a trh byl zásobený jen dovozy.
Podpora domácí produkce
Ovocnářům by podle Ludvíka pomohlo, kdyby stát více propagoval tuzemskou produkci. „Ale zásadně to ovlivňují řetězce, za kolik prodávají ovoce v akcích a jaká je jejich cenotvorba, spotřebitelé tuzemskou produkci preferují, ale musí být srovnatelná cena,“ dodal.
Žertová spoléhá na samotný trh, ale od státu by uvítala úpravu podmínek pro producenty. Stát by také podle ní mohl více investovat do výchovy spotřebitelů. Aby měli informace o tom, co znamená, když jedí české ovoce, a co znamená, když jedí ovoce ze zahraničí. „Ať jsme na jednotném evropském trhu, tak například podmínky ošetřování plodů jsou úplně jiné v České republice, v Polsku i Rakousku,“ dodala.
Polští producenti podle ní mají i úplně jinou podporu. Stále také platí, že je Polsko jedním z největších producentů v Evropě a ceny jsou nastavené poměrně nízko. Tamní trh byl původně podle Žertové orientovaný na východ a Rusko, kvůli sankcím ale ovoce zůstává v zemi.
Pracovníků je málo
Tuzemské ovocnáře podle Žertové ale nejvíce ničí politika zaměstnanosti. „Nemáme tady institut sezónních pracovníků a shánění lidí do zaměstnání je složité a drahé,“ upozornila. Podle Ludvíka by bylo potřeba zavést jednoduší a rychlejší administrativu při získávání zahraničních sezónních pracovníků a statusu sezónní brigádník jako je tomu podle něj v řadě okolních zemí.
Žertová popsala, že náklady na pěstování ovoce na vstupech stále stoupají a ovocnáři nejsou schopni, pokud se ovoce prodává přes řetězce, konkurovat zahraničním cenám.
Prodej mimo obchodní řetězce činí podle Ludvíka méně než 20 procent, jde například o prodej na trzích nebo farmách. Farmářské trhy jsou podle Ludvíka spíše „takovou třešničkou na dortu“, zásadnější je prodej zejména na farmách, který roste. „Samotní pěstitelé nemají čas trávit dny přímo na trzích, potřebují být na farmách, v ovocných sadech a prodej přímo v místě produkce je ideální řešení,“ poznamenal Ludvík. Dodal, že se rozšiřují také nabídky samosběrů, i přesto ale tvoří pouze dvě až tři procenta. „Hlavní podíl prodejů zůstává v obchodních řetězcích a nic nenasvědčuje, že se poměr bude měnit,“ podotkl šéf Ovocnářské unie.
Bez lidí to nejde
Ovocnáři se podle Ludvíka musí vypořádat navíc se zvyšujícími se náklady pracovní sílu, kterou v tomto oboru nelze mechanizovat. Vzrostly ceny energií a pěstování jablek je energeticky náročné. Jablka se musí skladovat v chladírnách, nikdo je podle Ludvíka po sklizni nevykoupí.
Někdy se kvůli nedostatku pracovní síly ani ovocnářům nepodaří úrodu sklidit, nebo ji sklidit v požadovaném termínu. Naprosto zásadní roli sehrává i počasí. Nevýhodnost pěstování ovoce se promítá do postupné likvidace ovocných sadů. Ovocnáři za poslední roky zlikvidovali na sedm tisíc hektarů ploch. Trend bude podle Ludvíka pokračovat, i když úbytky už nebudou tak výrazné.
„Pěstitelé v prvé řadě potřebují dostávat za svoji produkci takovou cenu, aby mohli ekonomicky fungovat a také jim zbyly peníze na investice a do obnovy nových výsadeb,“ poznamenal Ludvík. Investice do nového sadu jabloní s konstrukcí, závlahou a protikroupovou sítí vyčíslil v současnosti na přibližně 1,2 milionu korun na hektar.
Dostupné potraviny
České potraviny, včetně ovoce, se dostaly i do programového prohlášení nové vlády. Soustředit se chce na zvýšení konkurenceschopnosti a potravinové soběstačnosti s důrazem na produkci domácích potravin.
„Naším cílem je zajistit občanům kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny prostřednictvím podpory domácí produkce a zpracování, snížení nákladů a byrokracie, omezení marží řetězců a dovozů nekvalitních potravin a vytvoření férových podmínek pro české zemědělce i spotřebitele,“ píše se v prohlášení kabinetu ANO, SPD a Motoristů.
