Obranný, bezpečnostní či letecký průmysl, to jsou odvětví, která mají horší přístup ke komerčním úvěrům. Běžné banky totiž nefinancují zbraně, i když jde často o zájem státu. A i to je jeden z důvodů existence České exportní banky. „Cílem ČEB není konkurovat komerčnímu bankovnímu sektoru, ale doplňovat jeho činnost,“ říká mluvčí České exportní banky Tomáš Pubrdle.
ČEB se řídí speciálním zákonem č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Je tzv. Export Credit Agency (ECA), tedy specializovanou institucí na podporu vývozu formou úvěrů, záruk a dalších finančních produktů. „Drtivá většina vyspělých ekonomik má obdobné instituce, které podporují výrobce, vývozce a investory v jejich internacionalizaci a mezinárodní expanzi“, dodává mluvčí s tím, že cílem ČEB je, aby se českým firmám dostávalo stejně kvalitní podpory a poradenství, na kterou mohou dosáhnout jejich zahraniční konkurenti.
„Jedná se o společnosti strategického významu vykonávající činnosti, které nemůže efektivně zajistit trh nebo má stát na jejich vlastnictví jasný a obhajitelný strategický zájem. Stát tedy tyto společnosti nevlastní primárně za účelem zisku“, sděluje vyjádření Ministerstva financí, pod které ČEB spadá, mluvčí Filip Běhal.
Ekonomický deník se rozhodl zmapovat náplň práce a hospodaření státních podniků, které nejsou veřejnosti příliš známé. Mezi další, které jsme oslovili, patří Česká exportní banka.
V roce 2021 činily celkové provozní náklady ČEB 314 miliónů korun. Od roku 2015 došlo ke snížení provozních nákladů o 41 %. Banka na svůj provoz nedostává od státu žádné dotace. Za rok 2021 dosáhla zisku před zdaněním ve výši 423 miliónů korun. „Finančně obchodní plán na rok 2022 počítal se ziskem před zdaněním ve výši 116 miliónů, ke konci roku však očekáváme zisk před zdaněním přes 500 miliónů, tedy 4,5x vyšší oproti plánované hodnotě“, vypočítává mluvčí ČEB.
ČEB se podařilo snížit procenta rizikových úvěrů
Plán na rok 2023 je prý teď aktuálně v procesu projednávání a schválený bude na valné hromadě banky v prosinci. Mluvčí tvrdí, že se počítá s dalším navýšením zisku před zdaněním ve srovnání s plánem na rok 2022. Banka od roku 2016 nežádala ministerstvo financí o poskytnutí účelové dotace na úhradu ztrát z podpořeného financování, veškeré náklady kryje generovanými výnosy.
Zároveň ČEB prakticky dokončila proces řešení rizikových pohledávek z obchodů, které byly uzavřeny v letech 2007-2012. Ještě v roce 2016 činil ukazatel NPL 52 % (non-performing loans), objem rizikových pohledávek pak téměř 42 miliardy korun. Ke konci roku 2022 očekávají NPL ve výši zhruba 2 % a objem rizikových pohledávek evidovaných v bilanci necelých 700 milionů.
Na dotaz, zda je Ministerstvo financí spokojené s výsledky České exportní banky, odpověděl mluvčí Filip Běhal poněkud vyhýbavě: „Činnost společností (MF-pozn.red.) kontroluje a dozoruje primárně prostřednictvím svých zástupců v jejich dozorčích radách a hlasováním na valných hromadách a svá strategická zadání, hodnocení a případné výtky adresuje vedení společností touto cestou“, říká Běhal.
Aktuálně má ČEB 109 zaměstnanců. V roce 2019 zaměstnávala 137 lidí, na konci roku 2021 byl počet zaměstnanců 125. Za poslední rok tedy došlo ke snížení v počtu zaměstnanců o 13 %, za poslední tři roky o 20 % a od roku 2015 o 41 %.
Petr Vrabec
