Klesající spotřeba elektřiny u všech typů zákazníků, menší využití uhelných elektráren a mizející export. Tak lze shrnout hlavní letošní trendy v české elektroenergetice. V květnu dokonce import elektřiny do Česka přesáhl export, což se stalo poprvé od roku 2003, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) zpracovávat reporty o provozu elektrizační soustavy.
Podle údajů zveřejněných ERÚ dosáhlo kladné saldo vývozu elektřiny v celém prvním pololetí výše 3,59 TWh. O rok dříve to bylo ještě 5,26 TWh. Tento pokles však nesouvisí s odstavováním uhelným bloků bez patřičné náhrady, před čímž varují konzervativní energetici. Je to dáno hlavně přílivem přebytečné elektřiny z větrných a solárních parků v Německu (ovšem jen v některých dnech či hodinách) a také klesajícím exportem elektřiny na Slovensko (o tomto jevu a jeho příčinách Ekonomický deník informoval před měsícem).
Netto spotřeba elektřiny (nezahrnuje vlastní spotřebu energetického sektoru) za první letošní pololetí dosáhla 29,85 TWh. V meziročním srovnání je to o 5,3 procenta méně. Spotřeba se snížila u všech hlavních kategorií odběratelů; pokles u domácností (o 4,4 procenta) byl o trochu nižší než u podnikatelského maloodběru (-5,6 %) a velkoodběratelů (-4,7 %).
Podle informací ERÚ nastalo ve druhém čtvrtletí mírné oživení. Konkrétně spotřeba domácností se meziročně snížila už „jen“ o 1,4 procenta, u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí dokonce spotřeba o 0,9 procenta vzrostla.
„Při meziročním srovnávání je klíčové zmínit válku na Ukrajině a její důsledky na ceny energií. Domácnosti svou spotřebu snížily už ve druhém čtvrtletí loňského roku, a to o bezprecedentních 12,6 procenta. Vzhledem k nízkému srovnávacímu základu z loňského roku jsou tak jejich meziroční úspory pro letošní druhé čtvrtletí nižší, byť se u nich spotřeba dále snížila o více než procento,“ upozornil předseda ERÚ Stanislav Trávníček.
Netto výroba v České republice se od začátku ledna do konce června dosáhla 35,4 TWh, což bylo o 9,8 procenta méně než za stejné období minulého roku. Meziroční pokles netto výroby se týkal hlavně parních (tedy vesměs uhelných) elektráren, ty meziročně vyrobily o 20 procent elektřiny méně. V samotném druhém čtvrtletí dokonce o 26 procent méně. To by vysvětlovalo až 50procentní propad těžby hnědého uhlí v posledních měsících.
Vysoké ceny zemního plynu dál limitovaly provoz paroplynových elektráren, ty za celé první pololetí vyrobily sotva 1 TWh. Zajímavostí může být propad výroby fotovoltaických elektráren (meziročně o 13 procent), kterým v prvním pololetí zkrátka nepřálo počasí. To bylo naopak příznivé pro vodní elektrárny, které vyrobily o 31,5 procenta víc elektřiny než v loňském prvním pololetí.
Pokud se současné trendy udrží, tak v letošním roce prvně v historii české energetiky překoná výroba v jaderných elektrárnách objem elektřiny pocházející z uhelných elektráren.
David Tramba
