Pátek, 16. dubna, 2021

Česká energetika stále připomíná uhelný skanzen, emise skleníkových plynů přesto klesají

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Je to mince o dvou stranách. Jak upozorňují ekologické organizace, Česká republika stále až příliš spoléhá na staré a neefektivní uhelné elektrárny a přitom vyváží elektřinu do zahraničí. Na druhou stranu se za posledních deset let odehrál výrazný pokrok. Emisní intenzita české elektroenergetiky za tu dobu klesla o 31 procent a většina provozovatelů spalování uhlí omezuje, nebo se k tomu chystá v následujících letech.

Titul největšího emitenta oxidu uhličitého i v loňském roce obhájil tradiční vítěz – Elektrárna Počerady nacházející se v Ústeckém kraji. Změnil se však vlastník elektrárny, kterým od počátku letošního roku není polostátní ČEZ, ale skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Ta vlastní také Elektrárnu Chvaletice a Teplárnu Kladno. Tři zmíněné uhelné elektrárny v loňském roce vypustily do ovzduší přes 8,5 milionu tun oxidu uhličitého.

Ekologické organizace dlouhodobě volají po odstavení zastaralých uhelných bloků, které spalují uhlí s nízkou účinností a nemají význam pro teplárenství. „Elektrárna Počerady byla i loni největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Vypustila více než všechny náklaďáky a autobusy dohromady. Pálí nejvíce uhlí ze všech elektráren a s nejnižší účinností. Řešením je její co nejdřívější uzavření,“ říká vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Současně se však zdá, že evropský systém regulace emisí oxidu uhličitého, známý pod zkratkou EU ETS, funguje spolehlivě. Podle propočtu Ekonomického deníku na základě dat z unijní databáze EUTL vypustilo v roce 2010 třicet největších energetických zdrojů na fosilní paliva v Česku do ovzduší 63 milionů tun oxidu uhličitého. Loni to bylo 44 milionů tun, tedy o 30 procent méně.

Největší zdroje emisí CO2 v Česku

Největší zdroje emisí skleníkových plynů v letech 2010 a 2020. Zdroj: Ekonomický deník s využitím dat EUTL

Detailní data ukazují, že výrazné snížení emisí se týká hlavně elektráren v majetku Skupiny ČEZ. Pokles souvisí mimo jiné s odstavením zastaralé elektrárny Prunéřov I v polovině loňského roku a také s plánovaným vyřazením černouhelné elektrárny Dětmarovice, která už loni vyprodukovala jen minimum elektřiny. Překvapením může být fakt, že komplexně modernizované elektrárny Tušimice II a Prunéřov II loni vyráběly jen zhruba na 50 procent své kapacity.

Přesto lze najít několik zdrojů, které vypouštějí do ovzduší víc emisí než o deset let dříve. Příkladem mohou být Elektrárna Ledvice a Teplárna Kladno, kde zahájily provoz nové uhelné kotle. Emise rostou i v některých průmyslových podnicích, kterým se daří lépe než v době ekonomické recese let 2008 až 2012. Jmenovitě lze uvést zpracovatele ropy Unipetrol RPA nebo Třinecké železárny.

Klesající emise skleníkových plynů z českých elektráren potvrzují též statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Jak včera informovalo ministerstvo na svém webu, podle předběžných čísel byla loni emisní intenzita české elektroenergetiky 382 kilogramů CO2 na megawatthodinu vyrobené elektřiny. Pro srovnání, v roce 2010 to bylo 554 kilogramů. Za deset let tak Česko zvládlo snížit emisní intenzitu o 31 procent.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter