Investice do plynových a obnovitelných zdrojů budou vedle jádra dominovat v příštích letech tuzemské energetice, úspěšnost transformace energetiky v České republice bude podmíněna výraznými investicemi do energetické infrastruktury, především elektrických sítí, tvrdí energetičtí experti. Vlna investic do energetiky je podle nich příležitostí i pro tuzemský průmysl.
Česká energetika stojí na prahu velkých změn a potřeby obřích investic. Směřovat budou zejména do nových zdrojů elektřiny, zvýšení energetické efektivity v sektoru průmyslu a budov nebo posílení a digitalizace přenosové a distribučních sítí. Celkem by si modernizace tuzemské energetiky v následujících pěti letech podle EGÚ Brno mohla vyžádat investice v hodnotě až tří bilionů korun v současných cenách, záležet ale bude na rychlosti požadované dekarbonizace.
„Transformace energetiky vyžaduje nahradit převážnou většinu fosilních primárních zdrojů, zejména uhlí a ropných paliv. Náklady společností požadované dekarbonizace by firmy nemusely tolik bolet, protože téměř polovinu potřebných financí by měly být schopné pokrýt veřejné zdroje. Podpora investic do energetiky je účinnou brzdou růstu cen energií a je v zájmu státu. Pro průmysl bude vlna investic v energetice významnou příležitostí,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Velké investice bude potřebovat průmysl a sektor budov k úpravě a navýšení energetické efektivity. Dohromady může jít o přibližně 1 500 miliard korun. Soustava zdrojů elektřiny si vyžádá především náhradu za zhruba 30 TWh vyrobené elektřiny z uhlí, tedy za přibližně 38 procent v současnosti vyrobené elektřiny.
Teplárenství bude potřebovat nahradit přibližně 16 TWh tepla vyrobeného z uhlí, což představuje asi polovinu veškerého centrálně dodávaného tepla. Dohromady za tento segment půjde o investici ve výši okolo 900 miliard korun.
„Řada investic v teplárenství směřuje do kogenerace, která má obrovský potenciál posílit jeho konkurenceschopnost a zajistit zákazníkům energii za dostupné ceny. Plynové kogenerační jednotky mohou nahradit až 1,5 GW uhelných zdrojů pro výrobu elektrické energie a současně nahradit 30 procent výroby tepla z uhlí,“ uvedl Václav Klein, generální ředitel Gentec CHP a člen sdružení Cogen, a dodal: „Kogenerační jednotky je možné realizovat rychleji než paroplynové elektrárny a jsou vhodnou možností, jak nahradit odcházející uhelné zdroje před rokem 2030.“
„Zájem o kogenerace prudce stoupá a dokazují to i naše rekordní prodeje. Jen za první pololetí se počet dodaných kogeneračních jednotek zvýšil o více než pětinu. Kromě průmyslových provozů totiž své místo nachází stále častěji například v teplárnách, nemocnicích, hotelech nebo ve veřejných budovách a v bytových domech,“ zmínil za TEDOM obchodní ředitel Miloslav Kužela a dodal: „Výhodou plynových kogeneračních jednotek je nejen neobvykle vysoká účinnost, nezávislost na výpadcích elektřiny, ale také možnost fungovat v dobré souhře s fotovoltaickými elektrárnami a tepelnými čerpadly. Pro firmy, hledající stabilitu svého energetického mixu, jsou pak stále zajímavější v rámci PPA projektů nebo vyrovnávacích služeb sítě.“
Jen samotný sektor sítí bude především pro bezpečné připojení velkého množství nových malých zdrojů potřebovat investice do posilování a digitalizace ve výši zhruba 500 mil. Kč a půjde o navýšení o přibližně 40 procent oproti situaci bez vlivu dekarbonizace.
Pro dokreslení, kam by měli investoři v energetice upřít svoji pozornost, vybrala EGÚ Brno některé důležité příklady potřebných investic. Česká energetika bude postupně k polovině 21. století potřebovat mimo jiné například:
- 2 nové velké jaderné bloky (po 1200 MW) pro novou spotřebu a 2 jako přibližnou náhradu stávajících Dukovan
- 3 nové velké paroplynové bloky (po 900 MW)
- 2,5 GW plynových zdrojů v teplárenství
- 700 MW nové plynové kogenerace
- 1 GW nových záložních zdrojů
- 20 GW fotovoltaických elektráren
- 6 GW větrných elektráren
- 4 GW nové denní akumulace elektřiny
- 4 GW řízení spotřeby
- 5 milionů bodů pomalého nabíjení elektromobility ve veřejném, rezidenčním a komerčním sektoru a stovky tisíc bodů středního a rychlého nabíjení
EGÚ Brno upozorňuje na mírné zlepšení investičního prostředí v oblasti energetiky, k němuž došlo v posledním roce například díky dokončení tendru na nové jaderné bloky, usnadnění instalací fotovoltaických elektráren, odchodu od využívání ruské ropy nebo schválení systému podpory kombinované výroby elektřiny a tepla.
„V tomto trendu je zapotřebí pokračovat, protože investice jsou vždy přínosem nejen pro průmysl, ale i pro obyvatele. Stále je v energetice mnoho témat, která musí politická reprezentace vyřešit. Například jde o urychlení povolování energetických projektů nebo další nezbytná opatření, jako je podpora investic do nových stabilních zdrojů elektřiny, nastavení podmínek pro rozvoj větrné energetiky nebo kodifikace akumulace elektřiny,“ uzavřel Michal Macenauer.
(nik)
