Jak moc zacvičila energetická krize spojená se skokovým růstem cen s výrobou a spotřebou elektřiny v České republice? Z nedávno zveřejněné Čtvrtletní zprávy o provozu elektrizační soustavy ČR za III. čtvrtletí 2022, kterou vydal Energetický regulační úřad, vyplývá, že spotřeba zatím klesá jen mírně. Výroba ovšem roste, protože velcí producenti a obchodníci bohatnou na exportu elektřiny do sousedních zemí.
Objem elektřiny vyrobené v Česku letos roste. V lednu až září dosáhla netto výroba elektřiny (ta bez vlastní spotřeby elektráren) výše 57,9 miliardy kWh a meziročně se zvýšila o 2,7 procenta.
Výrazný skok se odehrál v případě uhelných elektráren, jejichž objem výroby narostl o 14 procent na 27,4 miliardy kWh. Jaderné elektrárny vyrobily o 2,5 procenta více (21,3 miliardy kWh). Vhodné podmínky přispěly k růstu výroby elektřiny ze sluneční a větrné energie.
Drahý plyn naopak způsobil útlum výroby paroplynových elektráren; tady nastal v prvních devíti měsících roku propad o 55 procent na 1,76 miliardy kWh. Zatímco největší paroplynka, kterou provozuje ČEZ v Počeradech, jela v omezeném rozsahu, druhá největší – vlastní ji Sokolovská uhelná – byla vesměs mimo provoz. Horší podmínky k provozu měly také vodní elektrárny, u kterých nastal pokles o 17 procent na 1,6 miliardy kWh.
Export byl vyšší o 52 procent
Odpověď na otázku, kde skončila navíc vyrobená elektřina, je snadná – skončila v zahraničí. Kladné saldo vývozu elektřiny z Česka do okolních zemí dosáhlo v letošním lednu až září bezmála 9,5 miliardy kWh. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o nárůst o 52 procent.
Vzhledem ke skokovém růstu ceny elektřiny se totiž z vývozu stává skvělý byznys. Dokládají to i detailní údaje Českého stastického úřadu. Ten v lednu až září uvádí, že hodnota vyvezené elektřiny z Česka vzrostla 3,3krát na 89,8 miliardy korun. Kladné saldo ČR z obchodu s elektřinou dosáhlo 61,4 miliardy korun a vzniklo hlavně při obchodování se Slovenskem (32,5 miliardy Kč) a Německem (27,6 miliardy Kč).
Domácnosti omezily spotřebu o 9 procent
Zatímco vývoz roste, spotřeba zákazníků v Česku klesla – meziročně o dvě procenta na 44,2 miliardy kWh. Pokles lze vystopovat u dvou skupin zákazníků. Prvním jsou největší zákazníci připojení přímo k síti velmi vysokého napětí – u nich došlo ke snížení spotřeby o 4,9 procenta. Druhým pak domácnosti s poklesem odběru elektřiny o 9 procent.
Pohled na detailní čísla ERÚ ukazuje i některá překvapení. Například v samotném třetím čtvrtletí vzrostla spotřeba elektřiny v průmyslu o 1,7 procenta, tažena byla hlavně silným růstem odběru podniků v Moravskoslezském kraji. Také Středočeský a Jihomoravský kraj měly vyšší spotřebu v oboru průmyslu.
Tato informace je v souladu se statistikami ČSÚ, které také hovoří o zvyšování výroby – hlavně v oblasti automobilového průmyslu. Dostáváme tak pozitivní zprávu, dokládající odolnost české ekonomiky v době energetické krize.
David Tramba
