Evropa musí ubrat v regulacích, výroba se prodražuje, dotace způsobují výkyvy na trhu, zásadní jsou technologická neutralita i surovinová bezpečnost. Automobilky mají vykazovat plnění emisních limitů za pětileté období, stejně tak by se vyměřovaly i sankce. Českou cestu k záchraně evropského automobilového průmyslu nastínili premiér Petr Fiala, ministr dopravy Martin Kupka a europoslanec Ondřej Krutílek (všichni ODS).
Evropský automobilový průmysl drží v kleštích rozsáhlé evropské regulace i tlak zahraniční konkurence. Záchranu vidí čelní představitelé České republiky i ve zmírnění pravidel na snížení emisí pro nově vyráběné automobily. Kupka upřesnil, že by šlo o změnu rámce vykazování snížení emisí v pětiletém období a ne po jednom roce, jak je tomu nyní. Tlak je na přehodnocení zrušení spalovacích motorů po roce 2035. Do současných jednání o budoucnosti automotive by také měli být zapojeni zástupci českých automobilek.
Vysoké sankce za neplnění emisních cílů, které jsou stanovené už pro letošní rok, znamenají podle premiéra Fialy ohrožení pro konkurenceschopnost a životaschopnost evropského automobilového průmyslu. „Již nyní je evidentní, že kvůli nízkému zájmu zákazníků letos automobilky nedokáží splnit předepsaný počet elektroaut, a to znamená, že jim za to hrozí podle schválených pravidel vysoké pokuty,“ uvedl Fiala. Koncern Volkswagen podle Fialy odhadl letos pokuty v přepočtu na téměř 40 miliard korun.
Pokuty budou znamenat podle premiéra méně peněz na investice a technologický rozvoj. Sankce je podle europoslance Ondřeje Krutílka potřeba řešit urgentně. Podle Kupky tlak na přehodnocení podmínek sílí.
Mohlo by vás zajímat
Fiala připomněl iniciativu České republiky a Itálie, která má situaci řešit. A i na jejím základě podle Fialy svolala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strategický dialog k automobilovému průmyslu.
„Spolu s dalšími státy vytváříme něco, co bychom mohli pracovně nazvat Aliance pro konkurenceschopnost,“ poznamenal premiér. Česko při tom spolupracuje s Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Rumunskem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. „Snažíme se, aby se k nám naplno připojilo Německo, Francie a další státy, protože je důležité, abychom postupovali koordinovaně,“ dodal premiér.
Co je zásadní podle politiků, je technologická neutralita. Podle Kupky musí být Evropská komise otevřená moderním biopalivům, syntetickým palivům nebo vodíku. Zmínil i možnost „superhybridů“. „Evropa musí vytvářet předpoklady a ubrat plyn v regulacích. Pro další vývoj pokládáme také za důležité, abychom dokázali vytvořit prostor pro technologické novinky pro autonomní řízení,“ uvedl Kupka.
Kupka zároveň odmítl zavedení kvót pro firmy na nákup bezemisních vozidel. „Tomu říkáme jasné ne,“ sdělil. Stejně tak zavrhl i možnost „sociálního leasingu“ elektrických vozidel. „To je také krok, který ve výsledku deformuje trh a nepřináší to, co potřebujeme,“ dodal. Smysl podle něj nemá ani „nafukování“ dotací na nákup bezemisních vozidel.
„I příklad Německa ukazuje, že to vždy byly krátkodobé kroky, které přinesly ve výsledku celou řadu dalších negativních projevů,“ sdělil. Ve chvíli, kdy dotace skončily, přineslo to podle něj výkyv trhu a jeho propad.
Co Evropa potřebuje, je podle Kupky větší využívání vlastních nerostných surovin a stejně tak i snížení cen energií. „To znamená posilování jaderných zdrojů, lepší distribuční soustavu a obecně větší energetickou bezpečnost Evropy,“ konstatoval.
Výroba elektrických vozidel se v Evropě prodražuje, podle Kupky je v mnoha případech o 30 procent nákladnější, než v Číně. Pomoci při tom mají i škrty jak základních předpisech, tak v technických normách. „Byli bychom byli rádi, kdyby se udělala v Evropské unii, a to nejenom v automobilovém průmyslu, ale průmyslu jako takovém, nějaká regulační pauza,“ podotkl Ondřej Krutílek.
Na kritickou situaci v automobilovém průmyslu už loni v říjnu upozornil podle Krutílka dopis, který odešel předsedkyni Komise z frakce Evropských konzervativců a reformistů. Podepsalo ho 117 europoslanců. „Klíčové body máme nyní připravené v návrhu rezoluce v paragrafovém znění. Chceme ho prosadit na nejbližším jednání pléna EP, tedy v březnu či dubnu,“ uvedl Krutílek.
Podstatnou roli v zachování evropské konkurenceschopnosti hraje i surovinová bezpečnost. „My jsme si jako Evropská unie v řadě případů zakázali i zkoumat, jestli můžeme někde těžit, a to je něco, co musíme okamžitě zrušit,“ upozornil Krutílek. V opačném případě se Evropa z jedné závislosti na Rusku dostane do jiné, na některém z dalších nespolehlivých dodavatelů.
Jako nehospodárné nakládání se surovinami označil Krutílek například vyvážení šrotu mimo Evropskou unii. „Chceme dekarbonizovat ocelářství, s tím souvisí i nové elektrické pece, které potřebují šrot, aby byly vůbec schopné fungovat,“ podotkl.
Od lithia po automobil
Podle ministra Kupky jsou dosažitelnější zdroje vlastních nerostných surovin důležitá podmínky pro výrobu baterií, polovodičů a řadu nejmodernějších technologií. Evropa je podle něj přitom závislá z více než 80 procent na dodávce baterií z Číny. „V případě některých kritických součástí baterií, jako jsou anody a katody, je ta závislost dokonce více než devadesátiprocentní,“ poznamenal Kupka.
Podle premiéra není možné, aby Evropa v něčem, co je strategické, závisela na nespolehlivých dodavatelích. Příkladem mohou být léky, čipy i dodávky energie. „To všechno ukazuje, že naše závislost na Číně a na Rusku je prostě špatná a musíme ji změnit. A tím směrem jdeme,“ uvedl Fiala. Závislost na Rusku se podle něj podařilo otočit během několika let.
V České republice je podle Fialy jedno z největších ložisek lithia. „Je v našem zájmu, aby se začalo těžit,“ dodal. Za ideální řetězec označil postup od těžby lithia, přes výrobu baterií až po koncový produkt, tedy automobil.
