Postoj Čechů k energetice je poněkud rozporuplný. Největší podpoře se u nich těší vodní, větrné a solární elektrárny a nejméně lidí podporuje ty uhelné. Současně si většina lidí přeje další budování obnovitelných zdrojů jen za podmínky, že to nezvýší koncovou cenu elektřiny. Zjistil to průzkum, který si nechala zpracovat energetická skupina E.ON.
Podle průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, který mapuje postoje Čechů k odpovědnému chování a změnám v energetice, nejvíce lidí souhlasí s výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách. Také podpora větrných a vodních elektráren dosahuje nejméně 80 procent, jaderná energie mírně zaostává s 69 procenty kladných hlasů. Výrobu elektřiny z uhlí podporuje 43 procent oslovených, naopak 45 procent nesouhlasí.
Obavy o vývoj cen
„Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 procent a proti uhlí se vyslovilo 45 procent respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá,“ řekl k výsledku průzkumu jednatel společnosti E.ON Česká republika Tomáš Bělohoubek.
Postoj Čechů k různým způsobům výroby elektřiny

Stát by měl aktivně podporovat výstavbu větrných elektráren podle 68 procent respondentů, v případě solárních elektráren bylo pro nebo spíše pro 63 procent lidí. V případě jaderných reaktorů podpora dosáhla 60 procent. Méně než polovina lidí, konkrétně 47 procent, souhlasí s tvrzením, že by měl stát podpořit dřívější odstavení uhelných elektráren. Třetina lidí to odmítá a zbytek nemá jasný názor.
Jenže odpovědi na další otázky ukazují, že Češi až tak moc nadšení do zelené energetiky nejsou. Přes 40 procent lidí sice nové obnovitelné zdroje podporuje, ale jen do té míry, pokud jejich rozvoj nezpůsobí zvýšení cen elektřiny pro koncové spotřebitele. Jen 15 procent oslovených je podporuje i za cenu dražší elektřiny. Podle 34 procent lidí by česká energetika měla raději zůstat u klasických zdrojů. Ať už dlouhodobě, nebo aspoň do doby, kdy zelené technologie budou efektivnější.
Faktor energetické nezávislosti
Výhody energetické transformace vnímají hlavně mladší a vzdělanější lidé. Na ekologických zdrojích oceňují nejvíc zvýšení energetické nezávislosti země – tedy omezení nákupu paliv z Ruska a jiných problémových zemí. Naopak za hlavní nevýhodu transformace energetiky respondenti považují očekávaný růst energií.
Průzkum realizovala agentura IPSOS v dubnu až červenci formou online strukturovaných rozhovorů na reprezentativním vzorku 1557 respondentů ve věku 18 až 65 let. Dodatečný sběr dat po španělském blackoutu a českém „polo-blackoutu“ dle očekávání ukázal, že vzrostly obavy lidí z častějších výpadků dodávek elektřiny.