ANKETA EKONOMICKÉHO DENÍKU
Ekonomický deník bude v následujících týdnech přinášet profily odborných mluvčích politických subjektů, kteří mají šanci se po podzimních volbách dostat do Poslanecké sněmovny. Věnovat se budeme klíčovým resortům. Dnes přinášíme anketní rozhovor s odborným mluvčím ODS pro ministerstvo vnitra, hejtmanem Královéhradeckého kraje a senátorem, Martinem Červíčkem.
Můžete nastínit svoje hlavní vize pro následující volební období?
Vzhledem ke své předchozí profesi, kdy jsem dvacet šest let sloužil této zemi v uniformě Policie ČR, a to zpravidla v manažerských pozicích včetně té nejvyšší, si troufám tvrdit, že mám kompetentní představu o tom, jaké jsou základní pilíře tohoto resortu, a jaké podmínky je třeba naplnit, aby plnily svou funkci pro odpovídající zajištění vnitřní ani vnější bezpečnosti naší země.
Potřebujeme funkční, odborně a kompetentně řízené ministerstvo vnitra s odpovědností za vnitřní bezpečnost a za fungující digitalizovanou a odbyrokratizovanou veřejnou správu, která bude schopna komplexně zajistit veřejnou službu občanům svého státu. Nezbytné je stabilizovat bezpečnostní a zpravodajské prostředí. Ministerstvo vnitra musí být při rozhodování vlády v bezpečnostních otázkách lídrem.
Můžete nastínit, jaké legislativní úkoly primárně resort podle vás čekají?
Je třeba řešit zejména tyto oblasti a body:
Ústavní zákon o bezpečnosti ČR – zákon z r. 1998 se musí modifikovat s ohledem na bezpečnostní situaci, která vyžaduje spolupráci mezi jednotlivými bezpečnostními a zpravodajskými složkami.
Dále je to kompetenční zákon – resp. ministerstvo vnitra se musí začít aktivně angažovat ve všech činnostech a úkolech z tohoto zákona vyplývajících.
Mohlo by vás zajímat
Potřebujeme novelizovat nebo rekodifikovat krizové zákony a přizpůsobit legislativu typově novým hrozbám, jejichž řešení není ještě popsáno a legislativně ukotveno. Definovat, kdo co bude řešit, jak a s jakou kompetencí a odpovědností….
V neposlední řadě je to nastavení jednoznačných legislativních podmínek a zjednodušení průběhu řízení ne/udělení povolení k pobytu a kontrola pobytu cizinců. Nejde pouze o nelegální migraci, patří sem i problémy s vyhoštěním občanů EU i udělování pracovních víz cizincům.
Můžete popsat, jaké problémy podle vás resort nejvíce tíží? A jaké řešení pro tyto problémy přinášíte vy?
Pozornost si žádá i řešení kompetencí, odpovědností a byrokratického alibismu ministerstva vnitra, který určuje (a v současnosti v mnohých ohledech spíše komplikuje) chod státní samosprávy.
Stát musí lidem zajistit bezpečnost! K zajištění vnitřní bezpečnosti naší země je ale v prvé řadě nezbytné vytvoření Bezpečnostní strategie, která bude základním dokumentem bezpečnostní politiky České republiky. Bude to dlouhodobý plán k dosažení cíle, bude obsahovat kontrolní kritéria (udržitelnost, proveditelnost, vhodnost), bude průběžně vyhodnocována, bude vyvozována odpovědnost vůči jednotlivým představitelům bezpečnostního a zpravodajského prostředí a kompetentních ministrů.
Aktualizace rizik
V rámci tvorby nové Bezpečnostní strategie České republiky je nutné zpracovat a průběžně aktualizovat – bezpečnostní rizika, očekávané problémy a přípravu na jejich zvládnutí a pojmenovat strategická rizika s ohledem na střednědobý vývoj – mezi něž patří např.: zabezpečení kritické infrastruktury, migrace, terorismus, extrémismus, kyberkriminalita, životní prostředí (včetně problematiky voda – sucho, povodně, potravinová bezpečnost apod.)
Dále je nutné zabývat se organizační strukturou, neboť doposud ne/sjednocuje jednotlivé odbory napříč (odbor azylové a migrační politiky, bezpečnostní a právní odbory versus IT úseky včetně bezpečnosti informačních sítí), či v neposlední řadě odbory zajišťující veřejnou správu (evidence, volby…).
V rámci krizového řízení je nutné stanovit jednoznačnou působnost a odpovědnost pro ministerstvo vnitra a složky IZS. Je nezbytné rozšířit typové plány v kontextu nových hrozeb (např. hackers, epidemie)
Jak vnímáte budoucí vývoj bezpečnostních rizik a schopnost ČR jim čelit? Máme tím na mysli nelegální migraci, kyberkriminalitu, organizovaný zločin jako celek (jeho nové formy). Ale například i problematiku držení zbraní, atp.
Funkční systém pro vnitřní bezpečnost je třeba připravovat nyní – v době relativního bezpečí se zaměřením na potencionální nové hrozby v bezpečnostní situaci, kdy je zcela nepochybné, že ČR se bude potýkat ve střednědobém horizontu s problémy v oblasti kyberkriminality, organizovaného zločinu a nelegální migraci. K tomu potřebujeme především spolehlivou a výkonnou policii – resp. celý Integrovaný záchranný systém (Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba) a ostatní bezpečnostní sbory (Vězeňská služba, Celní správa).
Ale také funkční a spolupracující zpravodajské služby a kompetentní vládu v oblasti bezpečnosti, přičemž lídrem má být ministerstvo vnitra.
Ve vztahu k hybridním hrozbám (zajištění voleb, informačních systémů…) – jsou ministerstvo obrany, zpravodajské služby, a NÚKIB, kdy jsou vykonavateli obrany proti těmto hrozbám. Je třeba ale popsat její standardy, a to je především v kompetenci ministerstva vnitra, které bude odpovědné i za potřebnou součinnost s policií.
Z pohledu celoevropské bezpečnosti lze říci, že bezpečnost Evropy začíná a končí se schopností jednotlivých států zajistit svou vnitřní bezpečnost a na otevřené vzájemné spolupráci.
K tomu potřebujeme národní bezpečnostní strategii a participace na té mezinárodní, zaměřit se na současné hrozby v rámci Evropy, zajistit účast český expertů v evropských a jiných nadnárodních bezpečnostních agenturách, abychom nebyli jenom pasivními příjemci evropských nařízení a směrnic, ale aktivními diskutéry. Vnímejme předpokládané změny a možná rizika, reagujme na ně a buďme aktivní při spoluvytváření celoevropské bezpečnostní strategie.
Kdo je Martin Červíček?
Mgr. Martin Červíček, brig. gen. v. v. se narodil 3. 4. 1972 v Náchodě. Vystudoval obor bezpečnostně právní a sociální pedagogiku na Policejní akademii a obor sociální pedagogika také na Univerzitě Hradec Králové.
26 let – od roku 1990 až do roku 2016 pracoval u Policie České republiky, kde zastával převážně manažerské pozice a svou kariéru u bezpečnostních sborů zakončil v pozici policejního prezidenta.
V roce 2016 se stal členem ODS a po krajských volbách téhož roku, v nichž byl lídrem kandidátky Občanské demokratické strany, 1. náměstkem hejtmana Královéhradeckého kraje s gescí pro dopravu a silniční hospodářství. Nyní je hejtmanem.
Na podzim roku 2018 zvítězil v senátorských volbách za obvod č. 47 – Náchodsko, stal se senátorem a současně 1. místopředsedou senátorského klubu ODS. V Senátu Parlamentu ČR je dále členem Organizačního výboru, Ústavně-právního výboru, Stálé komise Senátu PČR pro sdělovací prostředky, Stálé komise Senátu PČR pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a členem Podvýboru pro energetiku a dopravu Senátu PČR. Na počátku roku 2020 byl zvolen předsedou senátorského klubu ODS.
Od roku 2017 je předsedou Oblastního sdružení ODS Náchod a od roku 2018 členem Výkonné rady ODS.
Je ženatý, má dvě děti a celý život se řídí mottem „Kde je vůle, tam je i cesta“.
Legální zbraně, ale pod kontrolou
K problematice držení zbraní – v prvé řadě má naše životy a bezpečnost chránit policie i armáda. Ale i ze své předchozí profese vím, že sebelépe připravená policie i armáda nemohu být každou minutu na všech místech, a proto máme zachovat alespoň možnost pro toho, kdo se octne v situaci, kdy mu tato možnost může zachránit život, aby jí za dodržení zákonných podmínek využil. Současně jsem přesvědčen, že v naší zemi máme vynikající zbraňovou legislativu, která zcela přesně zohledňuje všechny potřebné kontrolní a prověřovací mechanismy k tomu, aby těmito legálními soukromými držiteli zbraní mohli být pouze neustále prověřovaní a bezúhonní občané. Z hlediska bezpečnosti je mnohem méně rizikové mít pod kontrolou legálně držené zbraně a jejich majitele, kteří ji mohou získat a držet za přesně stanovených podmínek, než zákazy vytvořit prostředí pro nekontrolovaný nárůst počtu zbraní nelegálních, které budou mnohem větším rizikem.
Byl byste pro reformu policejního sboru a jeho novou, efektivnější podobu? Jak by podle vás měla nová struktura bezpečnostních složek vypadat?
Potřebujeme zákonem zajištěnou rozpočtovou stabilitu bezpečnostních sborů. Dnes už nikdo nezpochybňuje nutnost investic do armády, ale je třeba přijmout i podobný investiční plán pro bezpečnostní sbory. Měli bychom dopracovat a řešit průběžnou aktualizaci „Bílé knihy Policie ČR“ popřípadě jiných dílčích bezpečnostních strategií – odpovědnost managementu policie za plnění jednotlivých úkolů a strategických cílů. Je třeba se vést diskusi k zákonu o policii ČR se zaměřením především na změny kompetencích s ohledem na vývoj bezpečnostní situaci a k zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů o tom, co bude z pohledu jednotlivých bezpečnostních složek i samotných příslušníků bezpečnostních sborů efektivnější – zda zachovat stávající zákon, vypracovat nový nebo zpracovat samostatné zákony pro bezpečnostní sbory. Je třeba zajistit dlouhodobou udržitelnost výsluhových náležitostí.
Neméně důležité je odbřemenění policie od narůstající agendy – tedy musí se provést audit činností policie (sportovní stadiony, koncerty, převozy peněz…, nárůst byrokracie).
Nezbytná je i podpora dlouhodobě zajištěného rozvoje použití technických prostředků a je potřeba využít potenciál změny národních pravidel spisové služby a oblasti GDPR.
Jan Hrbáček
