ANKETA EKONOMICKÉHO DENÍKU
Ekonomický deník přináší profily odborných mluvčích politických subjektů, kteří mají šanci se po podzimních volbách dostat do Poslanecké sněmovny. Věnujeme se klíčovým resortům. Dnes přinášíme anketní rozhovor s odborným mluvčím ODS pro ministerstvo obrany, šéfkou sněmovního výboru pro obranu, Janou Černochovou.
Můžete nastínit svoje hlavní vize pro následující volební období?
Primárním úkolem bude další zvyšování výdajů na obranu a směřování ke 2% HDP, které zajistí nejen naplňování našich závazků, ale především zajištění personálu, modernizaci armády a v neposlední řadě bezpečnost a obranyschopnost naší země.
Za druhé bude i nadále klíčový nábor do ozbrojených sil a dalších složek, a to jak profesionálů, tak aktivní zálohy.
Za třetí je nezbytné se zaměřit na modernizaci a její zrychlení. Vynakládání peněz na armádní projekty musí být efektivní, musí zvyšovat schopnosti armády, ale zároveň musí podpořit český bezpečnostní a obranný průmysl a zajistit, abychom v případě krizí byli schopni potřeby armády a státu zajistit v maximální míře z vlastních kapacit. Tomu by mělo napomoci zřízení Národního úřadu pro vyzbrojování.
Za čtvrté je zapotřebí více systemizovat přípravu občanů, především mládeže, na krizové situace a podporovat prohloubení vzájemné důvěry mezi státem a občanem. A za páté příští volební období může být poznamenané nejen ekonomickými turbulencemi, ale i nárůstem napětí. Proto bude zapotřebí pečovat o spojenectví v rámci NATO a udržení silné transatlantické linky, tedy Spojených států v Evropě.
Mohlo by vás zajímat
Můžete nastínit, jaké legislativní úkoly primárně resort podle vás čekají?
Především nastal čas na komplexní revizi zákonů rámujících přípravu na krizové situace a jejich zvládání. Za druhé bude nutné se více než zevrubně věnovat zákonu o zadávání veřejných zakázek s ohledem na obranu, bezpečnost a výzkum, vývoj a inovace. Změna zákona před pěti lety těmto oblastem příliš nepomohla, nepřinesla kýžené odstranění bariér a obstrukčních rizik v oblasti armádních nákupů a jejich zefektivnění. Určitě bychom se měli pokusit uzákonit výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. A v neposlední řadě by bylo dobré konečně prosadit změnu ústavy zjednodušující krátkodobé vysílání vojáků do mimořádných operací, například na záchranu našich občanů, kteří se dostanou do zajetí v nestabilních oblastech. O to se snažíme s některými kolegy už dvě volební období.
Kdo je Jana Černochová?
Mgr. Jana Černochová se narodila v roce 1973 v Praze. Je poslankyní ODS. V roce 1996 složila závěrečnou zkoušku z oboru Bankovnictví a peněžní ekonomie na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. V roce 2009 dokončila bakalářské studium práv na Vysoké škole aplikovaného práva v Praze a v roce 2011 získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Mezinárodní teritoriální studia ve studijním oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze.
Od roku 1998 působí v komunální politice na Praze 2. V letech 1998-2006 vykonávala funkci zástupkyně starosty městské části Praha 2, v letech 2006 až 2010 byla starostkou Městské části Praha 2. Po pauze, kdy ji vystřídal Jiří Paluska, se stala starostkou v roce 2012 znovu. Je jí dodnes.
V roce 2010 byla poprvé zvolena poslankyní. Poslanecký mandát následně obhájila i ve volbách v letech 2013 a 2017. Od roku 2013 je první místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS. V Poslanecké sněmovně se věnuje oblastem bezpečnosti a obrany. V současnosti je předsedkyní výboru pro obranu a členkou výboru pro bezpečnost. Je také předsedkyní podvýboru pro válečné veterány a členkou podvýboru pro vězeňství a stálé komise pro kontrolu vojenského zpravodajství.
Věnuje se také projektům na podporu péče o válečné veterány, připomínání osudů národních hrdinů a vojenských tradic. V rámci svého komunálního působení byla iniciátorkou pravidelné organizace oslav Dne válečných veteránů na náměstí Míru v Praze. Spolupracuje rovněž na projektech připomínajících mladé generaci období totalit se spolkem Mene Tekel, s Konfederací politických vězňů a dalšími.
Ve volném čase se věnuje potápění, sportovní střelbě, běhu, literatuře a historii. Nepodniká, nemá podíl v žádných obchodních společnostech.
Můžete popsat, jaké problémy podle vás resort nejvíce tíží? A jaké řešení pro tyto problémy přinášíte vy?
Za prvé, předvídatelnost a stabilita rozpočtu. K tomu by pomohlo uzákonění výdajů ve výši 2 % HDP na obranu. Za druhé, jasná odpovědnost za akvizice a odbyrokratizování procesů na ministerstvu. Zřízení Národního úřadu pro vyzbrojování a zjednodušení struktury Ministerstva obrany tak, aby měl ministr pod sebou řiditelný počet přímo podřízených lidí. Za třetí vyšší podpora domácího obranného průmyslu jak v oblastech vývoje a inovací, tak i při exportu. Tomu napomůže vytvoření speciálního fondu a poskytování státních záruk a podporování společných vývojových a inovačních projektů se spojenci i partnery, jakými je například Izrael. A v neposlední řadě již zmíněný a stále nedotažený systém přípravy obyvatelstva na krizové stavy a zapojení legálních držitelů zbraní do systému střelecké přípravy.
Jak vnímáte budoucí fungování ČR v rámci euroatlantických struktur? Máme tím na mysli např. společnou armádu NATO, zahraniční mise, vyzbrojení, obranu státu.
Asi máte na mysli společnou evropskou armádu, o společné armádě NATO nebyla nikdy – až na sdílení některých schopností – řeč. Společná evropská armáda nedává smysl, byl by to naprosto neefektivní experiment, který by rozmělnil síly západních spojenců. Jednoznačně ovšem podporuji spolupráci evropských států a jejich armád na dílčích společných projektech, které budou zvyšovat bezpečnost evropského kontinentu a především budou v důsledku posilovat Severoatlantickou alianci. Ta musí zůstat pilířem obrany. Jakékoli projekty EU v obranné oblasti nesmějí být duplicitní či konkurenční k NATO. Zcela zásadní je udržování silné transatlantické linky a zájmu Spojených států o dění v Evropě. Je v našem nejvyšším zájmu udržet toto spojenectví silné. Podporuji účast našich vojáků v zahraničních operacích, které posilují bezpečnost euroatlantického prostoru a jsou v zahraničně-politickém zájmu České republiky. Podporuji také modernizaci armády, dokončení velkých modernizačních projektů, které jsou naším závazkem v systému kolektivní obrany. Pouze prostřednictvím naplňování těchto našich závazků můžeme dosáhnout toho, že se budeme moci na naše spojence spolehnout, protože tento systém stojí na vzájemné důvěře.
Jan Hrbáček
