Dnešní jednání sněmovního výboru pro obranu se podle očekávání odehrálo v poněkud napjatém duchu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník Generálního štábu Karel Řehka si „doříkávali“ ústní konflikt z Velitelského shromáždění z minulého týdne. Řehka na něm tvrdě kritizoval byrokracii a potlačování iniciativy v resortu, Černochová mu následně důrazně připomněla jeho podřízenost. Také dnes padla slova o politizaci armády.
Na setkání před více než stovkou nejvyšších představitelů armády Karel Řehka varoval před rostoucí hrozbou Ruska a nutností posílit nábor. Zároveň ale otevřeně zmínil problémy uvnitř resortu. Podle něj iniciativa důstojníků často naráží na byrokratické překážky. „Iniciativa je v resortu ministerstva obrany často trestána, nebo dokonce kriminalizována,“ prohlásil ve svém projevu. Zmínil také, komu podle něj vojáci takzvaně skládají účty: „Vlády i ministři přicházejí a odcházejí, armáda však zůstává. Jediný, komu skládáme účty, je naše vlast.“
Ministryně obrany Jana Černochová na Řehkův projev rychle reagovala ve svém proslovu. Zdůraznila, že generální štáb je součástí ministerstva a jeho náčelník je podřízen vedení resortu. „Pan náčelník hovořil o kultuře na ministerstvu obrany – všichni víme, že generální štáb je jeho součástí,“ uvedla.
Napětí pokračovalo
Napětí mezi oběma aktéry pokračovalo i dnes. Jednání výboru zahájil poslanec hnutí ANO Lubomír Wenzl, který se tázal na informace z Velitelského shromáždění a stav náboru vojáků. Řehka na to nebyl předem připraven, neměl o tomto bodu informace dopředu. Promluvil mimo jiné obecněji o zvýšení bojeschopnosti armády, o cvičení Odolné Česko, rychlém přechodu na válečný stav, návrhu koncepce mobilizace či vizi válčení do roku 2040.
Řehka zmínil i pracovní tým, který se věnuje rekrutaci, udržitelnosti vojáků v armádě, sladění vojenského života s civilním a digitalizaci. Armáda očekává nejvyšší přírůstek „nových tváří“ za poslední roky. Konkrétní prezentaci si podle svých slov připraví na příští výbor, kde může bod projednat za zavřenými dveřmi.
Mohlo by vás zajímat
Řehkova základní „message“
Wenzl se poté vrátil k problematice personalistiky, akvizic, dronů, které nakoupí až v roce 2027, dlouhých lhůt pro stavební aktivity armády a problematických zásadních akvizic. Zmínil například rychlé nákupy tanků a houfnic, které provedlo Polsko v Jižní Koreji. Narazil i na problematické věci v legislativě, která se obrany země úzce dotýká. „Snažil jste se jako náčelník Generálního štábu jít za ministryní obrany, změnilo se něco?“ tázal se Řehky.
Ten označil svůj projev jako základní „message“ a podotkl, že i armáda má v některých věcech „máslo na hlavě“, s tím že se snaží zjednodušit interní procesy. Řehka dále zmínil nutnost růstu obranného rozpočtu, možnosti testování „necertifikovaných“ bojových prostředků. „My sami musíme zrychlit,“ doplnil.
Následně dostala slovo ministryně Černochová. V reakci na Řehkova slova uvedla, že problémy vznikají často při dodávání armádních specifikací, protože armáda určuje, „co se bude nakupovat“. Za nešvar pak označila změny specifikací za pochodu, které prodlužují akviziční procesy. „Potom se vlastně to akviziční pracoviště dostává do složité situace, kdy na základě některých změn musí třeba i rušit výběrová řízení a nebo kvůli tomu ta výběrová řízení trvají další dobu. Pak zůstávají peníze v rozpočtu, nepřevádí se do dalšího roku a spadne to do nespotřebovaných výdajů,“ řekla Černochová.
Jak se vám to poslouchá?
Na ni navázal místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) s dotazem, „jak se jí poslouchá“, když ji Karel Řehka kritizoval. Zmínil, že za Řehky ani jeho předchůdce Aleše Opaty armáda nedávala podněty k tomu, aby zmiňované procesy šly rychleji. Zmínil také problémy s dosluhujícími obrněnými transportéry Pandur nebo problematickým nákupem útočných vozidel Supacat pro speciální síly.
Černochová v reakci Růžičkovi uvedla, že není tiskovou mluvčí Karla Řehky. Podotkla, že náčelník Generálního štábu je podřízen ministerstvu obrany, které nad armádou vykonává civilní kontrolu.
Pak si vzal slovo Řehka s tím, že „snad nikdo nemůže myslet vážně“, že by armáda na problémy se stavbami a legislativou neupozorňovala. „Nepřišli jsme s koncepčními podněty,“ připustil: „ale upozorňoval jsem na to Xkrát“. Připomněl, že postavit jednoduchou budovu trvá armádě minimálně 6 let. Armáda podle něj od začátku války na Ukrajině vypracovala balík legislativních opatření.
Informace poslance Růžičky k Supacatům označil za „bramboračku“. O Pandurech pak uvedl, že je doprovází „zkreslené pohádky“. Připomněl, že už nejdou smysluplně modernizovat, protože modernizace by vyšla na tři čtvrtiny ceny nových transportérů. Kvůli nákupu nových proto probíhá studie proveditelnosti.
Řehka zmínil, že kvůli legislativním i akvizičním problémům armáda pořádala „dva nebo tři kulaté stoly“ pro zákonodárce, ale zájem byl tak malý, že je zrušila. Vrátil se ke střetu s Černochovou z velitelského shromáždění s tím, že „nikdy nic neříkal“ proti civilnímu řízení armády. Použil ale termín „politické velení“.
Aby nedošlo k nedorozumění
Na to navázala Černochová, že vedení ministerstva řeší všechny problémové věci aktivně. „Jedna věc je na něco upozorňovat a druhá věc je potom sednout a napsat úkolový list svým kolegům a dohlížet na jejich plnění. Takto musí fungovat velení armády i vedení ministerstva. Já je používám poměrně často, když vím, že někde nějaký problém,“ uvedla. O civilním řízení se nechtěla „sáhodlouze bavit“, nabídla právní analýzu ústavního právníka. „A rozhodně se pane náčelníku neodvolával na komunistickou legislativu,“ narazila Černochová na dohru Řehkova projevu na Velitelském shromáždění.
„Já jsem chtěl jenom upřesnit, aby nedošlo k nedorozumění. Já jsem si nemyslel, ani neřekl, že paní ministryně odkazuje na nějakou komunistickou legislativu. Říkám, že máme platnou legislativu, my ji naprosto respektujeme. Myslím si, že je to na úplně jinou diskusi, možná i raději uzavřenou. Jsem přesvědčen, že současná legislativa není úplně optimální, a není to v osobní rovině, nebo aby si armáda nabrala nějaké pravomoci. Ta legislativa má v sobě mezery, které přestože byla tvořena pro civilní řízení a zabránilo se politizaci armády, tak politizaci armády umožňuje,“ prohlásil Řehka.
Zakázky pro příští vládu
Výbor také řešil čtyři důležité zakázky v hodnotě přibližně 10 miliard korun, které se překlenou do rozpočtu příští vlády. Projekty jsou podle ministryně Černochové ve finálním bodě a je potřeba dokončit jejich projednání. „Není to nic nestandardního, že se odcházející ministr obrací na novou politickou reprezentaci s realizací akvizičních projektů tak, aby pokračovaly a doběhly do konce,“ uvedla.
Jednoznačně prošla modernizace letounů L-159 T1 a T2. Ta je nezbytná pro zajištění nepřetržitého výcviku pilotů a zajištění bezpečnosti zájmového vzdušného prostoru. Modernizace podstatně zvýší bezpečnost pilotů při provádění letů a zajistí potřebný nálet letových hodin pro přechod na nadzvukový letoun GRIPEN, popřípadě F-35. „Nezbytnost zahájení prací na uvedených letounech vychází ze skutečnosti, že první letoun ztrácí svoji použitelnost od 1. ledna 2026… Následně další letouny v prvním pololetí roku 2026,“ vysvětlili zástupci resortu zakázku zadanou napřímo Aerem Vodochody v hodnotě cca 1,7 miliard korun včetně DPH.
Dvě klíčové zakázky se nepovedlo prosadit
Modernizace letiště Čáslav neprošla. Tato zakázka je podle ministerstva obrany celkovou modernizací letištní infrastruktury podle požadavku NATO a armády. Výběrového řízení se účastnily desítky firem a předloženy byly dvě nabídky, které jsou o cca 30 procent nižší než kontrolní rozpočet stavby. Nabídková cena je necelých 6,5 miliardy korun včetně DPH. Zpoždění realizace, která se měla uskutečnit v letech 2026–2028, bude mít dopad na připravenost pro výstavbu infrastruktury pro letoun F-35 a dostupnost požadované infrastruktury pro NATO. Místopředseda výboru Jindřich Rajchl (SPD) se ministryně zeptal, zda zakázky konzultuje s pravděpodobným budoucím ministrem Jaromírem Zůnou. Černochová řekla, že to učiní, ale snažila se kontaktovat Andreje Babiše a Lubomíra Metnara, ovšem hnutí ANO to podle ní nechtělo řešit.
Modernizace dvou Airbusů A 319-CJ naopak hlasováním prošla. Důvodem modernizace je zachování letové způsobilosti k plnění úkolů, udržení přepravní kapacity bojových jednotek a zabezpečení letecké dopravy ústavních a vládních činitelů (MEDEVAC). Nabídková cena vítězného uchazeče je téměř 1,2 miliardy korun s DPH.
Naproti tomu neprošla poslední zakázka, výstavba garáží v Jincích. Předmětem této veřejné zakázky je vybudování temperovaných garáží pro parkování, údržbu a provoz pořizované vojenské techniky – konkrétně houfnic Caesar, vnějších sítí elektronických komunikací ve stupni utajení. Jedná se o objekty garážového dvora a garáže pro bojová vozidla a kolovou obrněnou techniku včetně technické a provozní infrastruktury (vodovod, kanalizace, sítě apod.). Nabídková cena vítězného uchazeče zněla na více než 1 miliardu korun s DPH.
Rána z milosti pro tanky
Výbor také řešil informace o dalším postupu ministerstva obrany při technickém zhodnocení tanků T-72 M4CZ. Ministerstvo obrany neplánuje pokračovat v zakázce z roku 2020 na technické zhodnocení tanků státním podnikem VOP CZ. Cílem bylo prodloužení životnosti těchto tanků minimálně do roku 2032.
Během kontrolních zkoušek zjistili potíže s tzv. rektifikací, tedy s přesností střelby tanků. Problém způsobila chybovost vybraných elektronických komponentů systému řízení palby, které nebyly předmětem zhodnocení. Oprava těchto komponent není technicky možná, což deklaroval i italský výrobce. Řešením by musela být další investice do obměny celého systému řízení palby. Takové řešení by znamenalo neefektivní navyšování nákladů na zastaralou platformu, kterou postupně nahrazuje nová technika, a zároveň by prodloužilo dodání tanků až o dva roky. Takové řešení by bylo nehospodárné.
Vedení ministerstva obrany proto uzavře s VOP CZ dohodu o ukončení plnění smlouvy a následně dohodu o narovnání. Ta bude obsahovat závazek resortu uhradit prokazatelně vynaložené náklady státního podniku, jejichž výši posoudí audit.
Tanky T-72 M4CZ v současné době ve výzbroji armády nahrazují tanky Leopard 2A4. Armáda již disponuje dvěma rotami těchto strojů, třetí rota dorazí do konce roku 2026. Letos armáda uzavřela smlouvu na dodávku nejmodernějších tanků Leopard 2A8, čímž si zajistí přechod na jednotnou tankovou platformu Leopard do konce roku 2030. O dalším využití tanků T-72 M4CZ (případně jejich prodeji na Ukrajinu) rozhodne ministerstvo po vyrovnání smluvního vztahu s VOP CZ. Poslanci ale projednávání tohoto bodu přerušili.
