Rusko nejspíš brzy ztratí dalšího významného odběratele zemního plynu. Turecko chce totiž rozjet vlastní těžbu v Černém moři a snížit tím závislost na drahém palivu z dovozu. Podle deníku Daily Sabah mají první krychlové metry plynu z černomořského ložiska dorazit do rozvodné sítě v březnu. V rumunském sektoru se již těží od loňského června.
Celá věc má politický rozměr. Turci letos oslaví sto let od založení moderní republiky, navíc se v červnu mají v zemi konat parlamentní a prezidentské volby. Autoritativní turecký vládce Recep Tayyip Erdoğan se jistě bude chtít pochlubit dosaženými úspěchy. Více než 50procentní inflací a stagnací ekonomiky se těžko může chlubit, tak může dát k dobru aspoň rozjezd těžby zemního plynu.
Průzkum ložisek uhlovodíků v Černém moři se stal v posledních letech jednou z priorit turecké vlády. Celý průzkum i následnou těžbu mají na starosti místní společnosti, jmenovitě hlavně Turkish Petroleum Corporation (TPAO). Zatím se podařilo zmapoval zásoby v rozsahu 710 miliard m3, což by vystačilo na zhruba 12 let (loňská spotřeba plynu v Turecku dosáhla 60,4 miliardy m3).
Turecko tak má šanci odbourat téměř stoprocentní závislost na dovozu zemního plynu. Podle posledních známých statistik Turecko dováží 46 miliard m3 potrubní cestou – hlavně z Ruska a také z Íránu a Ázerbájdžánu. Zbývajících 14 miliard m3 Turci dovážejí ve zkapalněné podobě z Kataru, Alžírska, Spojených států a Nigérie.
Jedenáct zájemců o podmořskou těžbu
Živo je také v rumunském sektoru Černého moře. Tady již v loňském červnu začal těžit z podmořského ložiska podnik Black Sea Oil & Gas (BSOG). V první fázi se počítá s produkcí jedné miliardy metrů krychlových plynu ročně, což postačí na pokrytí necelé desetiny spotřeby plynu v Rumunsku.
Není to sice množství, které by zásadně měnilo poměry na evropském trhu s plynem, přesto je o něj v napjaté době extrémní zájem. Majoritní 70 procentní vlastník firmy BSOG, kterým je investiční skupina Carlyle, totiž svůj podíl nabízí k prodeji. Podle zpravodajského webu Profit.ro se přihlásilo celkem 11 zájemců, mezi kterými nechybí domácí společnosti OMV Petrom and Romgaz. Prodávající chce za svůj podíl získat okolo 800 milionů eur.
Zmíněná dvojice OMV Petrom a Romgas napůl vlastní také výrazně zajímavější projekt Neptun, který obsahuje zmapované rezervy zemního plynu v rozsahu až 100 miliard m3. Romgaz poloviční podíl koupil loni v květnu za 1 miliardu eur od těžebního koncernu ExxonMobil; ten se z projektu stáhl. Pokud vše půjde podle plánu, těžba na ložisku Neptun by mohla začít na počátku roku 2027.
Jisté to však zatím není. OMV Petrom, ve kterém má 51procentní podíl rakouský koncern OMV, zatím „dělá Zagorku“ a váhá. Konečné rozhodnutí má padnout v polovině tohoto roku. Zatím vyčkává hlavně na to, jak vláda a parlament rozhodnou ohledně výše zdanění příjmů a zisku z podmořské těžby uhlovodíků.
(dtr)
