V roce 2022 obvinili vyšetřovatelé tehdejší řeckou místopředsedkyni evropského parlamentu Evu Kailiovou a další dva europoslance ze socialistické frakce z korupce a nezákonného lobbingu ve prospěch Kataru. Takzvaná Katargate pak otřásla důvěrou nejen v samotný parlament, ale také v nevládní organizace. Právě některé z nich totiž v kauze sloužily jako zástěrka pro převody černých peněz. 

Jedním z důsledků masivního skandálu pak byl tlak na důslednou kontrolu evropského financování nevládních organizací. To dostal na starosti Evropský účetní dvůr a ten výsledky svého auditu nyní zveřejnil. Hlavní závěry nejsou nikterak překvapivé, ale o to více zdrcující.

Evropská unie totiž podle kontrolorů posílá do „nevládek” každoročně miliardy eur, aniž by měla relevantní přehled o tom, jak jednotlivé organizace s penězi nakládají. Ba co víc – zda jsou vůbec určené skutečným nevládním organizacím. 

Konkrétní data nejsou

Celý proces financování je podle účetního dvora netransparentní a „zamlžený”. Auditoři proto vyzývají k zásadní reformě způsobu poskytování grantů a jejich monitorování. 

Ze zveřejněné závěrečné zprávy vyplývá, že nevládním organizacím bylo v letech 2021 až 2023 vyplaceno 7,4 miliardy eur, tedy 185 miliard korun. Peníze pocházely z hlavních vnitřních programů EU, jako je soudržnost, výzkum, migrace a životní prostředí.

Mohlo by vás zajímat

„I přes určitý pokrok, k němuž došlo od našeho posledního auditu, je přehled o financování nevládních organizací ze strany EU i nadále mlhavý, neboť informace o financování EU, včetně informací o lobbování, nejsou spolehlivé ani transparentní,” uvedla k tomu členka účetního dvora Laima Andrikienėová, která je za zprávu odpovědná. 

Ze zmíněné celkové sumy poskytla 4,8 miliardy eur Evropská komise, 2,6 miliardy pak jednotlivé členské státy. Auditoři ale sami ve zprávě varují, že tyto údaje je nutné brát s jistou rezervou. Důvod je jednoduchý – spolehlivý přehled o finančních prostředcích EU vyplacených nevládním organizacím zkrátka neexistuje.

Dvůr upozorňuje, že zveřejňované informace jsou roztříštěné, což znesnadňuje transparentnost, ale také komplikuje analýzu efektivity takové podpory. Těžko se také zjišťuje například to, zda se až příliš evropských peněz neschází jen u velmi malého počtu nevládních organizací. 

„Transparentnost je klíčem k zajištění důvěryhodné účasti nevládních organizací na tvorbě politik EU,“ doplnila podle tiskové zprávy dvora Andrikienėová.

Finanční podporu nevládním organizacím navíc nemonitorují a nevykazují ani členské státy. „A očekávaná regulatorní zlepšení jim nestanoví povinnost takové platby vykazovat.,” vypichuje účetní dvůr.

Lobbing za Green Deal

Nekompromisní zpráva Evropského účetního dvora přitom přichází v době, kdy se zejména konzervativní zákonodárci čím dál ostřeji proti peněžním tokům směrem k „nevládkám” vymezují. Poukazují přitom zejména na to, že některé organizace využívají evropské fondy k placenému lobbingu.  

Například vlivný bruselský web Politico proto v této souvislosti uvádí, že zpráva poskytne kritikům pomyslnou munici. A že pro neziskový sektor přišly závěry auditu v nejhorší možnou dobu. 

„Aktuální jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU mezitím naznačují, že specializované programy pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu by mohly být omezeny, ne-li zcela zrušeny. A to s ohledem na to, že priority EU přecházejí od zelených otázek k obraně, obchodu a konkurenceschopnosti,” upozorňuje v této souvislosti Politico. 

Na mezinárodní úrovni přitom zdroje financování rychle vysychají, a to poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil zahraniční rozvojový program USAID. Ten rozděloval každoročně až 27 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 650 miliard korun. 

Právě otázka financování nevládních organizací se přitom stala v Bruselu v poslední době rozdělujícím politickým tématem. 

Evropský parlament nedávno jediným hlasem zamítl návrh na vyslovení nedůvěry exekutivě EU kvůli provozním grantům vypláceným prostřednictvím environmentálního programu LIFE.

Návrh vycházel z obvinění ze strany konzervativní Evropské lidové strany (EPP), podle které Komise pověřila nevládní organizace, aby lobbovaly u členů parlamentu za další konkrétní politiky v rámci Green Dealu, tedy ústřední politické agendy předchozí komise vedené  Ursulou von der Leyenovou. 

Skupina pravicových poslanců ale nepředložila žádný konkrétní důkaz, který by tato obvinění podpořil. Nicméně například komisař pro rozpočet Piotr Serafin už v lednu připustil, že bylo „nevhodné, aby některé útvary v Komisi uzavíraly dohody, které zavazují nevládní organizace, aby konkrétně lobovaly u členů Evropského parlamentu“.

V nové zprávě auditoři uvedli, že našli důkazy o zneužívání evropských fondů, ale označení celé situace za strukturální problém se vyhnuli. „Narazili jsme na dva případy provozních grantů financovaných z programu LIFE, které zahrnovaly aktivity prosazování u tvůrců politik,“ řekla k tomu Andrikienėová.

Co je vlastně nevládka?

Evropský účetní dvůr se ve své závěrečné zprávě pozastavil i nad tím, že v jednotlivých státech se liší samotná definice nevládních organizací a jen zřídka je navíc zakotvena ve vnitřních právních předpisech. 

Evropská unie v roce 2024 vymezila nevládní organizaci jako neziskovou a nezávislou na vládě. Auditoři to sice hodnotí jako „krok správným směrem”, ale zároveň upozorňují na to, že samotná definice nemůže zajistit, aby nevládní organizace byly v systému finanční transparentnosti EU správně klasifikovány.

„Je tomu tak proto, že subjekty se prohlašují za nevládní organizace samy, a Komise nekontroluje důležité aspekty jejich statusu, včetně toho, zda orgány státní správy mají významný vliv na jejich řídící orgány nebo zda nevládní organizace sleduje obchodní zájmy svých členů,” konstatuje účetní dvůr.  

Bez dalších podrobností v této souvislosti zmiňuje příklad nejmenovaného velkého výzkumného ústavu, který byl klasifikován jako nevládní organizace, přestože jeho řídící orgán byl složen výhradně ze zástupců orgánů státní správy.

Auditoři dvora sídlícího v Lucemburku také ve svých závěrech zkritizovali Evropskou komisi, která podle nich náležitě nezveřejňovala informace o činnostech v oblasti lobbingu ze strany nevládních organizací financovaných z grantů EU. 

“Až v průběhu našeho auditu vydala Komise pokyny stanovující, že grantové dohody by neměly vyžadovat, aby příjemci lobbovali v orgánech EU. Správci fondů EU navíc aktivně nevyhledávají případy možného nerespektování hodnot EU, jako je právní stát a lidská práva, ze strany nevládních organizací, ale spoléhají se především na vlastní prohlášení,” konstatuje tisková zpráva dvora. 

Komise doporučení přijala. Částečně

Ten předložil Evropské komisi tři doporučení a výkonný orgán unie už v reakci na ně uvedl, že „částečně přijímá“ požadavek na aktualizaci právní definice neziskové organizace, a to s cílem do konce roku upřesnit kritéria pro „nezávislost na vládě“ a také pro situace, kdy „subjekt prosazuje obchodní zájmy svých členů“.

Podobně Komise na výzvu ke vylepšení vyhledávacího Finančního systému transparentnosti, který detailně on-line mapuje výdaje EU. Komise podle svého vyjádření „prozkoumá proveditelnost“ jeho častějších aktualizací.

Auditoři volají také po přezkumu proveditelnosti rozvoje stávajících systémů tak, aby se při rozdělování peněz přihlíželo  i k hodnocení rizik, zda příjemci včetně nevládních organizací „dodržují hodnoty EU”. Tento třetí požadavek je jediný, která komise přijala v plném rozsahu, a to s cílovým termínem stanoveným na rok 2028, 

K otázce údajného lobbingu prostřednictvím neziskových organizací komise poukázala na pokyny zveřejněné loni v květnu, tedy krátce po zahájení samotného auditu. 

Tehdy komise uložila úředníkům odpovědným za rozdělování peněz, aby brali v úvahu ten fakt, že „dohody o financování zahrnující konkrétní aktivity zaměřené na instituce EU a některé jejich zástupce, i když jsou právně v pořádku, mohou pro unii představovat reputační riziko.“

Nevládní organizace mohou – stejně jako kterýkoliv jiný příjemce – dostat grant EU na realizaci konkrétního projektu, nebo mohou čerpat prostředky na pokrytí značné části svých provozních nákladů. 

Evropský účetní dvůr spočítal, že v letech 2021 až 2023 obdrželo granty EU více než 12 tisíc  nevládních organizací. V posledním desetiletí ale směřovala podstatná část přímého financování Komise do úzkého okruhu „nevládek”.