Státem vlastněná společnost ČEPS plánuje během let 2023 až 2032 investovat do posílení a rozvoje přenosové soustavy celkem 80,5 miliardy korun. Musí totiž řešit několik problémů najednou. Páteřní elektrická vedení z éry socialismu stárnou a přestávají kapacitně vyhovovat, rozvoj sítě navíc musí reagovat na přibývající solární a větrné elektrárny.
Návrh Desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy České republiky 2023-2032 vypracovala společnost ČEPS. Návrh na svém webu zveřejnil Energetický regulační úřad, který tím spustil veřejný konzultační proces. Připomínky k návrhu lze podávat do 6. března, následovat bude jejich vypořádání.
Co se lze v dokumentu o délce 182 stran dočíst? Třeba to, že investice do obnovy a posílení přenosové sítě během deseti let převýší 80 miliard korun. Investičně nejnáročnější bude příští rok, kdy ČEPS vydá přes 11,8 miliardy korun. V dalších letech se objem investic má pohybovat mezi šesti a devíti miliardami za rok.
Stárnoucí dědictví z éry socialismu
Jak ČEPS v materiálu uvádí, většina vedení 400 kV pochází z let 1959 až 1980 a bude zapotřebí tyto klíčové linky modernizovat a často také posílit zdvojením. Další prioritou je postupná náhrada starších 220kV vedení za modernější 400kilovoltová. S tím souvisí výstavba nových transformačních stanic v lokalitách Praha Sever, Milín, Dětmarovice, Leskovice a Malešice.
Nahradit bude zapotřebí také staré transformátory 400/110 a 220/110kV, kdy starší zařízení ve zvýšené míře trpí poruchovosti a vyššími nároky na provoz a údržbu. „Dalšími faktory, se kterými je nutno uvažovat, jsou vzhledem k dnešním technickým řešením nadměrné elektrické ztráty a nepřijatelné hodnoty hluku většiny strojů dříve nakupovaných v SSSR,“ upozornil ČEPS.
Posílení sítě také často souvisí s připojováním nových elektráren. Jak ČEPS uvedl v desetiletém plánu, platné smlouvy o připojení zahrnují zdroje o výkonu 6854 megawattů. Konkrétně se jedná o čtyři nové jaderné bloky v Dukovanech a Temelíně o výkonu až 5800 MW, dále o paroplynové elektrárny (484 MW), fotovoltaické zdroje (430 MW) a větrné parky (140 MW).
Nejtěžší je získat povolení
ČEPS si jako tradičně postěžoval na extrémně časově náročná povolovací řízení. „Zatímco vlastní výstavba vedení trvá jeden až dva roky, celková doba na provedení stavby od jejího záměru přes přípravu, projektování, projednání, povolovací procesy a konečnou výstavbu trvá až 15 let,“ uvedl podnik v návrhu Desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy ČR.
ČEPS v materiálu nastínil také dlouhodobější plány, přesahující horizont deseti let. Patří sem náhrada zbývajících vedení 220 kV do roku 2040, a také posílení vnitrostátního profilu ze severozápadu na jihovýchod republiky a následné odlehčení tohoto velmi vytěžovaného profilu. V plánu je také posílení mezinárodního profilu se Slovenskem.
Mohlo by vás zajímat
David Tramba
