ČEPS je letos ztrátový, prodělek za celý rok se přiblíží 10 miliardám korun

Skokový růst cen elektřiny stáhl do miliardové ztráty i státem vlastněného provozovatele přenosové soustavy. Společnost ČEPS uzavřela první pololetí se ztrátou 2,53 miliardy korun před zdaněním, prodělek za celý rok vedení odhaduje na 9,75 miliardy korun. Mohou za to rostoucí náklady na nákup regulační energie.

Jak dále ČEPS uvedl v Souhrnné zprávě za leden až červen 2022, v příštích letech by měl stát tuto ztrátu firmě v souladu s platnými pravidly cenové regulace kompenzovat. Očekávaná výše této korekce dosahuje zhruba 15 miliard korun. Po jejím započtení už by společnost byla zisková – hrubý zisk za letošní rok by přesáhl 5,2 miliardy korun.

Kompenzace, které vynahradí růst nákladů na nákup služeb výkonové rovnováhy, ČEPS dostane až v příštích letech. Do té doby si musí chybějící peníze půjčovat od státu nebo od bank. Výše přijatých úvěrů k 30. červnu dosáhla bezmála 8,5 miliardy korun, očekávaná výše dluhu ke konci roku činí 19,2 miliardy korun.

Půjčka od státu: 15 miliard korun

Již v polovině srpna Ekonomický deník jako první upozornil na smlouvu, podle níž ministerstvo financí půjčí společnosti ČEPS celkem 15 miliard korun. Prvních 6 miliard stát převedl provozovateli přenosové soustavy již v srpnu, dalších 9 miliard vyplatí k datu 2. ledna příštího roku. Zápůjčka je podle smlouvy splatná k 31. červenci 2023, ale lze ji prodloužit dodatkem či uzavřením nové smlouvy.

Zdrojem potíží je fakt, že tržní ceny elektrické energie zvedají i náklady na udržování rovnováhy v síti. Náklady společnosti ČEPS na nákup těchto služeb se v minulých letech pohybovaly okolo 7 miliard korun, letos už to bude zhruba 20 miliard. ČEPS nemá vlastní elektrárny, a tak musí energii pro stabilizaci sítě nakupovat na trhu.

Mezi dodavatele patří hlavně majitelé uhelných či plynových elektráren a tepláren. Ti logicky nechtějí na obchodech s ČEPS prodělat, tudíž své ceny přizpůsobili novým poměrům na energetickém trhu. Růst byl natolik rychlý, že musel zasáhnout Energetický regulační úřad. Regulátor začal tyto ceny usměrňovat, což lze považovat za mírnější formu regulace.