Zatímco v předchozích měsících tlačila levná ropa ceny v rafinériích a v konečném důsledku u čerpacích stanic dolů, v poslední době je trend obrácený. To samozřejmě nemohlo nezanechat otisk na celkovém vývoji cen v českém průmyslu.
Většina cenového nárůstu v rámci PPI v květnu (0,4 %) tak jde na vrub zvýšeným cenám vyráběných PHM. A stranou nezůstaly ani další komodity, které podpořily cenový růst v těžebním a chemickém průmyslu.
Navzdory poslednímu růstu zůstávají ceny v průmyslu stále výrazně níže než v loňském roce, aktuálně o 4,8 %. Níže jsou především díky pohonným hmotám, cenám chemických výrobků, ceně komodit dobývaných v ČR a kovů. Výrazným zlevněním prošla i elektrická energie.
Když se podíváme, kdo si může v současné době dovolit zvyšovat ceny svých výrobků, tak jsou to producenti některých stavebních materiálů, zemědělských strojů, skla a vybraných elektrosoučástek.
Vývoj cen v průmyslu zatím nenaznačuje žádné viditelné inflační tlaky, snad jen s výjimkou dopadů volatilní ropy. O tlak na zvyšování výrobní inflace z titulu nedostatku či nadměrné poptávky se rozhodně až na dílčí výjimky nejedná. Nakonec stačí se podívat na expandující automobilový průmysl, který nejspíše letos dosáhne nového produkčního rekordu a přitom zvyšuje své ceny u nových aut jen o 1,4 %.
Jen pro úplnost lze dodat, že inflaci nevěstí ani zemědělské ceny vstupující do cen potravin. Klesají meziročně o 7,1 %, a to především zásluhou levnější živočišné produkce. V tomto případě by se ovšem spíše než vyjádření „zásluhou“ hodila slova „v důsledku“.
Přetlak na zemědělském trhu přetrvává a prostor pro vyšší ceny se zatím nerýsuje.
Petr Dufek, analytik ČSOBf