Nastane jen mírný nárůst do pěti procent, uvedli představitelé Energetického regulačního úřadu (ERÚ) při zveřejnění návrhu regulovaných cen elektřiny a plynu na rok 2026. Jenže s jejich tvrzením polemizuje Teplárenské sdružení ČR. To tvrdí, že velcí odběratelé zaznamenají nárůst plateb za distribuci zemního plynu o 8 až 15 procent.
Ekonomický deník získal vyjádření Teplárenského sdružení, předložené v rámci veřejného konzultačního procesu. Teplárníci původní návrh ERÚ odmítají a považují ho za diskriminační. Nechápou totiž, proč má být nárůst plateb v jejich případě tak vysoký. Nejen v absolutní výši, ale také ve srovnání s mírnějším růstem síťových plateb pro domácnosti a jiné maloodběratele. Finální podobu cenových rozhodnutí má ERÚ oznámit na konci listopadu.
Místo 5 procent trojnásobek?
O jak vysoký nárůst se podle Teplárenského sdružení jedná? „Například pro společnost GasNet je uveden meziroční nárůst průměrné ceny služby distribuční soustavy o 5,5 procenta. Ovšem v případě velkoodběratelů s denní rezervovanou kapacitou do 200 tisíc m3 dochází v případě zákazníků připojených na dálkovod k nárůstu ceny za denní rezervovanou pevnou distribuční kapacitu o 13,6 % a v případě zákazníků připojených na místní síť pak dokonce o 15,1 %,“ upozorňuje Teplárenské sdružení.
Pro vysvětlení: GasNet zajišťuje distribuci zemního plynu ve dvanácti ze čtrnácti krajů. Výjimku představuje Praha, kde síť vlastní Pražská plynárenská Distribuce, a také Jižní Čechy, kde je majitelem plynovodů firma Gas Distribution. Ta zatím patří do skupiny E.ON, brzy ji však má pohltit GasNet. Jeho většinovým vlastníkem je od loňského srpna ČEZ, zbylý podíl drží zahraniční finanční investoři.
Diskriminace českých spotřebitelů
Tak jako v minulých letech Teplárenské sdružení znovu kritizuje nastavení plateb za páteřní přenosovou soustavu. Tu vlastní společnost NET4GAS, kterou prostřednictvím podniku ČEPS ovládá stát. „Požadavek, aby zákazníci v ČR platili za přepravu plynu do domácího bodu o 50 procent vyšší cenu, než činí cena za rezervovanou kapacitu na trase Brandov-Lanžhot, pokládáme za zjevně diskriminační vůči těmto zákazníkům, jejichž zájmy má Energetický regulační úřad chránit,“ protestuje sdružení tepláren.
Podobné nastavení regulovaných cen má České republice zajistit obnovení a posílení příjmů z mezinárodní přepravy plynu. Fakticky to vede k paradoxní situaci, kdy třeba velký odběratel z Ústeckého kraje zaplatí za několik desítek kilometrů trasy z Brandova v Krušných horách více, než zaplatí slovenský obchodník s plynem, který využije celou trasu vedoucí napříč Českou republikou.
Posilování sítě se prodraží
ERÚ na konci října uvedl, že do regulované části ceny plynu se promítají rostoucí náklady na obnovu a modernizaci sítě. Promítá se zde i připojování tepláren, které přecházejí od uhlí k zemnímu plynu. Spotřeba plynu navíc zůstává poměrně nízká, což zvyšuje jednotkové náklady za distribuci. Regulovaná část ceny tvoří 25 procent celkové ceny u malých a 19 procent u velkých odběratelů; hlavní podíl zde má tržní neboli komoditní složka ceny.
Někteří zástupci energetického sektoru si mimo záznam stěžují, že ERÚ funguje jako tichý společník podporující návrat plynáren do rukou státu. Růst regulovaných plateb totiž přispěje k návratnosti investice do převzetí společnosti NET4GAS do rukou státu a splacení vysokého dluhu. Podobný scénář se nyní opakuje v případě firmy GasNet, kterou z 55 procent loni ovládl ČEZ.
