Kdo by si chtěl dnes pořídit akcie dánské společnosti DONG Energy, vyjde ho jedna zhruba o 40 českých korun dráž, než kdyby se pro koupi rozhodl už na začátku prázdnin.
O tolik totiž cena vzrostla od chvíle, kdy společnost vyhrála kontrakt od nizozemského ministerstva pro ekonomiku na výstavbu větrných parků Borssele 1 a 2 v tamním moři (informovali jsme v textu Největší větrná farma na otevřeném moři dostala zelenou). Na ploše přes 120 km² do pěti let vznikne elektrárna o výkonu 700 MW, která bude využívat svěží vítr o průměrné rychlosti přes 9m/s. Vyrobená energie by tak měla pokrýt spotřebu například milionu domácností.
Pozoruhodná je tahle stavba, umístěná 22 kilometrů od nizozemského pobřeží a v hloubce do 38 metrů, hlavně cenou. Díky konkurenci skoro čtyř desítek nabídek v soutěži budou náklady o 2,7 miliardy eur nižší, než byl původní předpoklad ministerstva. Navíc výkon bude asi o pětinu vyšší, než byly původní předpoklady. „Nikde na světě nebyl offshore větrný park postavený tak levně. Systém takovéto soutěže, kdy my nastavujeme všechny podmínky, se velmi osvědčil. Je to obrovský průlom na cestě k udržitelné energii, “ pochvaluje si výsledky Henk Kamp, ministr pro ekonomiku. Vítězná nabídka DONG Energy je 72,7 €/MWh na prvních 15 let (bez započítání nákladů na vyvedení výkonu). To je cena, která podle ministerstva nejen překonala všechny ostatní v soutěži, ale taky nejnižší cenu za výrobu a provoz offshore větrné elektrárny vůbec. Po uplynutí stanovené doby si už bude muset firma vystačit s tržní cenou elektřiny.
Větrná offshore elektrárna Borssele je teprve druhá, která se dostala s cenou pod hranici 100 liber/MWh (zhruba 3 200 Kč/MWh). Právě cíl takhle snížit náklady na výstavbu a zvýšit tím konkurenceschopnost si dalo do konce desetiletí devět nejvýznamnějších evropských výrobců turbín. Ve srovnání s uhlím nebo plynem se totiž lopatky větrných elektráren na moři pořád ještě točí příliš draho a elektrárny jsou tak závislé na dotacích.
Holandsko ale nezůstane jen u Borssele 1 a 2 – celkem by mělo vyrbudovat pět parků s kapacitou 3.500 MW, což odpovídá spotřebě zhruba pěti milionů domácností. Soutěž už je vypsaná a uzavřena bude poslední týden v září. Vznikl by tak největší podobný komplex v Evropě. Elektrárny tak výrazně přispějí k závazku Holandska vyrábět do roku 2023 16% energie z obnovitelných zdrojů.
Co je offshore elektrárna
Na moři vanou větry silněji a nepřetržitěji než na pevnině. Energetická účinnost zařízení na větrnou energii je přibližně o 40 % větší než na pevnině.
Proto budou tzv. offshore větrné parky v nadcházejících letech dále podporovány a značně přispějí k zásobování energií.
Podle odhadů European Wind Energy Association (EWEA) bude v Evropě ještě v tomto desetiletí instalováno 10.000 megawattů offshore výkonu, do roku 2020 by to mělo být 70.000 MW. Již dnes se před pobřežím Dánska, Švédska, Velké Británie a Irska točí rotory více než 300 zařízení dohromady s 600 MW.
O tom jaké větry vanou kdekoliv na světě se můžete přesvědčit na portálu Windyty vyvinutém v České republice. Aktuální situaci nad mořem u Borssele můžete sledovat přímo ZDE.
Vanda Kofroňová
O offshore elektrárnách jsme psali v textech:
Větrné elektrárny v USA: Lockheed Martin vyvíjí obří vrtule pro 50megawattové turbíny. 15.2.2016
Největší větrná farma na otevřeném moři dostala zelenou 5.2.2016
