Panika na energetických trzích sílí. Cena zemního plynu na nizozemské komoditní burze TTF, která je hlavním cenotvorným místem pro země Evropské unie, dnes překonala hranici 300 eur za megawatthodinu. Například plyn pro zimní sezonu 2022/23 zde v poledne vycházel na 313 eur. Oproti začátku července je tato hodnota dvojnásobná, oproti srpnu roku 2020 dokonce 19násobná.
Problém s vysokými cenami bude tížit Evropu ještě dlouho. Na burze TTF zůstává cena nad úrovní 300 eur u všech obchodovaných kontraktů do března příštího roku, nad hranicí 200 eur se drží až do března 2024. Dokonce i zemní plyn na kalendářní rok 2025 už je za 117 eur/MWh, což je dvojnásobek burzovní ceny o měsíc dříve. Trh evidentně očekává, že plynová krize bude ještě delší a drsnější.
Výsledek ruských intrik
Hlavním zdrojem pesimistických nálad na energetických burzách je nevypočitatelné jednání Ruska. Napětí vzrostlo po oznámení Gazpromu z minulého týdne, že musí na tři dny kvůli údržbě odstavit plynovod Nord Stream 1. Opět to rozvířilo spekulace, kdy a zda vůbec Rusové dodávky plynu do Německa a dalších zemí obnoví.
Rusové s trhem manipulují dlouhodobě; nejprve chtěli Evropu dotlačit k dlouhodobým smlouvám a ke spuštění nového plynovodu Nord Stream 2, později se začali mstít za sankce a podporu Ukrajině. Jak uvádí analytický web Bruegel, v letních měsících už Rusové dodávají do zemí EU jen okolo 850 milionů metrů krychlových plynu týdně. Do roku 2020 to běžně bylo okolo 3 miliard m3.
Objem dodávek je tedy uměle snížen o víc než 70 procent, do Polska, Bulharska či Dánska přitom Rusové zastavili export úplně. Růst ceny je natolik extrémní, že Rusům hravě vykompenzuje nižší objem vývoj plynu.
Výpadek musejí evropské země nahrazovat hlavně dovozem zkapalněného plynu (LNG) ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Musejí se o něj doslova přetahovat se státy východní Asie, důsledkem jsou extrémní ceny. Aby těch problémů nebylo málo, tak export z USA klesl v červnu o pětinu v důsledku havárie vývozního zařízení v texaském Freeportu. To se podle nedávného oznámení provozovatele vrátí do provozu v listopadu, zatím na 85 procent své kapacity.
Je libo elektřinu za 4000 eur/MWh?
Nejistota se promítá i do cen elektřiny – spotových i těch dlouhodobých. Zhruba platí, že cena elektrické energie odpovídá součtu dvojnásobku ceny plynu a poloviny ceny emisní povolenky. V situaci, kdy v Evropě téměř nefungují větrné ani vodní elektrárny a 62 procent výkonu jaderných bloků ve Francii je mimo provoz, se závislost na provozu (extrémně drahých) plynových elektráren dále zvýšila.
V úterý 16. srpna dokonce padl rekord: v Litvě, Lotyšsku a Estonsku se cena na spotovém trhu v 18:00 večer vyšplhala na 4000 eur/MWh. Extrémní hodnoty se stále častěji objevují ve všech zemích Evropské unie. Například ve středu večer se na krátkodobém (spotovém) trhu v Česku obchodovala jedna megawatthodina i za 850 eur/MWh.
Když se podíváme na dlouhodobé trhy, tak zde není situace o nic lepší. Cena základního ročního kontraktu na rok 2023 v případě České republiky dnes okolo poledne dosáhla 700 eur/MWh. Jedná se o historický rekord, který bude téměř jistě brzy překonán ještě šílenější cifrou.
David Tramba
