Na podzim padá listí, nikoli ceny energií na burzách. Začátek topné sezony zpravidla vedl k růstu cen elektrické energie a zemního plynu. Letos vývoj nabral opačný směr. Elektřina v základním pásmu na příští rok na německé burze EEX během září zlevnila o 10 procent na 87 eur/MWh, zemní plyn na rok 2025 spadl o šest procent na 40 eur/MWh. Tento vývoj by se mohl pozitivně promítnout i do cen, které platí české firmy a domácnosti.
Příznivý vývoj na energetických burzách souvisí s rostoucí produkcí francouzských jaderných elektráren, které se vracejí do provozu po odstávkách a kontrolách, ale také s vysokým využitím kapacity větrných elektráren. Oba vlivy vedly k poklesu výroby v plynových elektrárnách i snížení celkové spotřeby zemního plynu. Plynové zásobníky v zemích EU jsou naplněné z více než 94 procent, takže zimní sezonu by Evropa měla zvládnout bez problému.
Energetický konzultant Jiří Gavor navíc upozornil, že podle posledních informací se zřejmě podaří dojednat prodloužení dovozu ruského plynu do střední Evropy přes území Ukrajiny. Tyto dodávky v objemu zhruba 37 milionů m3 (400 GWh) denně směřují hlavně na Slovensko a do Rakouska, přebytky z těchto trhů následně obchodníci přeprodávají do Česka. Potrubí vedoucí přes jižní Rusko a Ukrajinu by navíc do budoucna mohlo sloužit i k exportu ázerbájdžánského plynu.
Vedoucí tradingu společnosti Tedom energie Jakub Suchý doplnil, že letošní vývoj na burzách je netypický. Ceny elektřiny a plynu rostly v létě, teď na podzim dochází ke korekci. „Nakonec se sešly tři faktory, kterým bych to bezprostředně přičítal. Zaprvé, Saudská Arábie oznámila plán zvýšit těžbu ropy. Těží ji levněji než USA, které získávají ropu z břidlice a se kterými Saúdská Arábie na trhu tradičně soupeří. Zadruhé, nízký růst čínské ekonomiky má za následek také nízkou poptávku po energiích. U takto velké země to má celosvětový dopad. K tomu všemu jsou plynové zásobníky naplněné na 80 procent už od července,“ zmínil Jakub Suchý.
Mohlo by vás zajímat
Poklidnou atmosféru na trhu kazí pouze rostoucí napětí na Blízkém východě. To je považováno za hlavní důvod, proč v posledních dvou týdnech plyn na evropských burzách mírně zdražil. Například na nizozemské burze TTF roční kontrakt 2025 vzrostl od poloviny září z 36 na zhruba 38 eur/MWh. Podobný růst nastal také u kontraktu s dodávkou v listopadu letošního roku.
Co z toho vyplývá pro české domácnosti a podniky? Expert na energetiku Jiří Gavor doporučuje neuzavírat dlouhodobé fixace a zůstat raději u běžných smluv na dobu neurčitou. Příznivý vývoj na energetických burzách by se totiž měl v nejbližších týdnech promítnout i do ceníků pro koncové zákazníky.
Odvážnější zákazníci mohou zkusit spotové ceníky, případně ceny s krátkou měsíční fixací. Na ně se specializuje třeba výše zmíněná firma Tedom energie. Tradiční růst cen na počátku topné sezóny se tentokrát nedostavil. Cena tarifu Jistota na měsíc od Tedomu tak v listopadu oproti října vzrostla v případě elektřiny jen o 40 korun (na 3022 korun/MWh bez DPH) a u plynu dokonce klesla o 24 korun (na 1455 korun/MWh).
Ještě výhodnější mohou být spotové ceníky, které jsou odvozeny od aktuální ceny na krátkodobém trhu s elektřinou. Ten bývá často „zaplaven“ přebytky z výroby solárních a větrných elektráren a ceny zde padají k nule, někdy až do záporných hodnot. Naopak v době, kdy se potká nízká výroba obnovitelných zdrojů s vysokou spotřebou, zde ceny šplhají do stovek eur za megawatthodinu.
Podle analýzy společnosti Delta Green se spotové tarify vyplatí, letos s nimi mohli zákazníci snížit své náklady za „tržní“ část ceny elektřiny až o 52 procent oproti základním ceníkům trojice největších dodavatelů. Nejsou však dostupné pro každého. Podmínkou je mít doma moderní průběhový elektroměr, ten však má zatím jen malé procento spotřebitelů. Distribuční společnosti mají za úkol nainstalovat chytré měřiče spotřeby u všech zákazníků se spotřebou nad 6 MWh za rok, a to do poloviny roku 2027.
David Tramba
