Jedním z předvolebních taháků hnutí ANO 2011 na podzim roku 2013 bylo prosazení centrálních nákupů. Díky tomu měl stát ušetřit až 60 miliard korun ročně. Kdy ale bude systém centrálních nákupů uveden v život, je zatím ve hvězdách.
V předvolebním programu hnutí ANO 2011 mimo jiné najdeme, že bude prosazovat systém centrálních nákupů, protože takový prý tu doposud chybí a stát tak přichází o nemalé prostředky. Osmého listopadu 2013 deník E15 vyčíslil, s odvoláním na program hnutí ANO, hodnotu tohoto slibu na úsporu veřejných prostředků ve výši 60 miliard ročně. Jak k takovému číslu ekonomičtí experti hnutí došli, se však nedozvíme. Tato krásná předvolební pohádka se aktuálně nachází v pasáži, kdy není jasné, zda její konec bude šťastný, nebo zda skončí špatně, případně zda vůbec někdy skončí.
Na to, že od posledních voleb do Poslanecké sněmovny uběhly bezmála dva roky, se v této souvislosti nestalo prakticky nic zásadního, jelikož projekt centrálních nákupů stojí na samém začátku. Teprve až v dubnu tohoto roku vláda přijala usnesení č. 289 o seznamu komodit, určených ke standardizaci a o pravidlech pro centrální nákup státu, na jehož základě byla zahájena činnost meziresortních pracovních skupin pro přípravu centrálního nákupu státu (CNS).
Koordinace má probíhat za účasti nominovaných zástupců všech ministerstev, a sice ve dvou úrovních: nadresortní koordinační skupiny (NKS), a pěti komoditně zaměřených standardizačních skupin (komoditní specialisté resortů pro danou oblast). Komoditní standardizační skupiny (KSS) mají na starosti tyto oblasti: ICT komodity, vozový park a pohonné hmoty, kancelářské potřeby, energii a správu budov, dopravu a ubytování.
NKS má zejména projednávat návrhy položek komodit určených pro centrální nákup, aktualizovat technické standardy komodit pro centrální nákup, projednávat harmonogram standardizace zadávacích řízení, informovat o své činnosti a podobně. KSS má zejména navrhovat položky komodit pro centrální nákup, navrhovat technické standardy těchto komodit, spolupracovat s příslušnými orgány veřejné správy a dalšími, informovat nadresortní koordinační skupinu a podobně.
V období od 22. dubna do 30. září 2015 proběhla dvě pracovní jednání NKS a dvě pracovní jednání každé z pěti KKS. Na prvním jednání, které proběhlo v červnu, se neprojednalo v podstatě nic, skupiny se jen seznámily s tím, jaké jsou jejich role a se zajištěním CNS. Na druhém jednání, které se konalo v září, se projednával zjištěný stav a příprava harmonogramu CNS pro roky 2016 až 2020 a s tím souvisejících harmonogramů činnosti jednotlivých komoditních standardizačních skupin.
Hlavními výstupy těchto dvou jednání všech skupin je zhodnocení nalezených výhod a nevýhod a ověření funkčnosti celého konceptu centrálního zadavatele státu. K hlavním výhodám pak prý patří: navázání komunikace a spolupráce na pracovní úrovni mezi jednotlivými resorty, možnost aktivního využití zkušenosti právních a zadávacích útvarů šesti resortů, přirozené omezení vlivu externích dodavatelů na zadávací podmínky, zvýšený tlak na přípravu kvalitních podkladů pro rozhodování a řízení rizik a zajištění analytické podpory a tržní konzultace pro všech 6 zapojených resortů ze strany Ministerstva financí.
Obě jednání pak zjistila pouhé dvě nevýhody, a sice že centrální nákupy budou velmi objemné a tím pádem to nese komplikace, a že zadávací dokumentace bude organizačně náročná. Tato zjištění trvala všem výše uvedeným skupinám téměř půl roku.
O tom, že se systém centrálních nákupů státu hned tak nerozeběhne, vypovídá harmonogram přípravy technických standardů. Ty se mají pro oblast ICT začít připravovat až v příštím roce (pro počítače) respektive v roce 2017 (pro tiskárny). V oblasti nákupu osobních automobilů a kancelářského papíru se budou technické standardy připravovat již v letošním posledním kvartále. V případě deratizace, dezinfekce a desinsekce budov budou standardy připravovány někdy kolem poloviny příštího roku, pro kancelářské potřeby v roce 2017, pro úklid kancelářských budov v roce 2018 a pro poruchové a nehodové služby a kancelářský nábytek až v roce 2019.
Nadresortní veřejné zakázky se mají začít vypisovat podle obdobného časového plánu. Nejdříve se začne s ICT komoditami, kdy licence pro software od různých dodavatelů se mají začít nakupovat podle soutěží vypsaných ještě letos, případně příští rok, ale v případě počítačů, tiskáren a softwarových licencí od Microsoftu až v letech 2017 až 2019.
Tolik proklamované úspory na kancelářských potřebách se mají začít v rámci systému CNS realizovat až od roku 2017 a 2018 (kancelářský papír a kancelářské potřeby), veřejné zakázky na desinfekci, desinsekci a deratizaci budov na přelomu let 2016 a 2017.
Je také otázka, nakolik se systému centrálních nákupů podaří uspořit slibovaných 60 miliard korun ročně. Jednotlivá ministerstva již centrální nákupy provádějí v rámci tzv. resortních systémů centrálního zadávání na základě usnesení vlády z července 2011. Materiál, který má Ekonomický deník k dispozici, uvádí, že úspory, kterých bylo v roce 2014 díky tomuto způsobu nakupování dosaženo, činily necelých 341 milionů korun. K oněm slibovaným 60 miliardám tedy ještě několik schází.
Poslanec opoziční ODS Radim Holeček tristní situaci kolem zavádění systému centrálních nákupů pro Ekonomický deník okomentoval slovy:
„Andrej Babiš vyhrál volby na základě celé řady nesmyslů, které zněly uším voličů krásně. Poblouznil je křikem, že se ´rozkradne 200 miliard každý rok´. Je dva roky u moci, peníze vybrané nemá a vtírají se otázky: ´Co když se v minulosti těch 200 miliard ročně nerozkradlo?´ Nebo horší varianta: ´Co když se rozkrádá dál?´ Jiná možnost už totiž není. S centrálními nákupy se to bude mít asi podobně.“
-usi-
