Už od roku 2027 by v rámci Evropské unie mělo fungovat takzvané jednotné přístupové místo k veškerým údajům o finanční kondici obchodních společností, ale i bankovních produktů nebo investorských informací. Skončit by tak měla dosavadní roztříštěnost dat v jednotlivých národních registrech a databázích, které nejsou nijak propojené. Investoři – a nejen oni – díky tomu najdou veškeré potřebné informace na jedné „hromadě”, a to z celé unie. Počítá s tím evropská směrnice, jejíž převedení do českého právního řádu v uplynulých dnech rozjelo ministerstvo financí.

K detailů, ambiciózního plánu se teď budou moci v rámci připomínkového řízení vyjádřit ostatní resorty, ale i další instituce nebo organizace zastupující byznys a podnikatelské prostředí.

„Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je podle Komise roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností, objevují se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností, dále různé národní i evropské registry,” vysvětluje návrh ministerstvo financí v důvodové zprávě.

Mluvčí resortu Ondřej Macura pro Ekonomický deník upřesnil že na jednom místě se budou sdílet výhradně informace týkající se finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti v EU, které již nyní podléhají zveřejňovací povinnosti, ale jsou na různých místech.

Mohlo by vás zajímat

„Nový systém má pouze zjednodušit jejich vyhledávání pro investory, spotřebitele a veřejnost obecně, protože je shromáždí na jedné platformě. Půjde typicky např. o výroční zprávy včetně účetních závěrek a údajů o udržitelnosti, auditní zprávy, prospekty cenných papírů, informace o finančních produktech nebo informace o uložených sankcích,” vysvětlil Macura.

Cílem evropské iniciativy je integrace kapitálových trhů napříč unií.

„Konkrétněji zpřístupnit financování evropským společnostem, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je i roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností,” popisuje ministerstvo.

Čí údaje v jednotném přístupovém místě budou obsažené, zatím není definitivně jasné. Doprovodné materiály k návrhu zmiňují především emitenty cenných papírů nebo fyzické i právnické osoby, které definuje takzvané Nařízení o prodeji na krátko. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Data budou čitelná pro počítače

Čí údaje v jednotném přístupovém místě budou obsažené, zatím podle Macury není definitivně jasné. Doprovodné materiály k návrhu v této souvislosti zmiňují především emitenty cenných papírů nebo fyzické i právnické osoby, které definuje takzvané Nařízení o prodeji na krátko.

„Okruh povinných subjektů a konkrétních údajů je vymezen celkem 33 směrnicemi a nařízeními,” poznamenal k tomu Macura.

Resort v důvodové zprávě odhaduje, že celkový počet subjektů, kterých se nová úprava dotkne, se bude pohybovat mezi jedním a dvěma tisíci.

„Návrh je teprve na samém začátku legislativního procesu, tedy jeho konečná podoba se může lišit,” podotknul ještě mluvčí ministerstva.

Současný systém má podle zástupců úřadu nevýhodu i v tom, že když už se údaje podaří v různých separátních databázích v jednotlivých státech dohledat, bývají často ve formátu, který není takzvaně počítačově čitelný.

„Z některých nelze ani extrahovat údaje,” připomíná ministerstvo s tím, že to se týká typicky například naskenovaných dokumentů. To je přitom standardní formát například povinně zveřejňovaných účetních závěrek v tuzemském obchodním rejstříku.

Strážce státní kasy zároveň uvádí, že nesporný přínos jednotných registrů s ekonomickými informacemi se ukazuje například ve Spojených státech amerických.

Ministerstvo také v návrhu vysvětluje, že systém nazvaný ESAP bude sice centrálně shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech, zároveň ale nepůjde o jakoukoliv zcela novou kompletní databázi dat, která by měla nahradit stávající národní systémy. Resort v této souvislosti ubezpečuje, že půjde ve skutečnosti spíše o jejich nadstavbu, a že nové přístupové místo nebude zpřístupňovat žádné informace, které už by v jednotlivých státech nebyly veřejně dostupné nyní.

„Půjde pouze o informace již v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti, nikoli sdělované orgánům dohledu. Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP,” uvádí ministerstvo s tím, že v Česku bude mít na celou věc na starosti Česká národní banka.

Garantem v Česku bude ČNB

Právě ta tak bude mít na starosti „posbírání” všech relevantních tuzemských dat a následně pak jejich sdílení na jednotnou evropskou platformu. Údaje přitom budou muset být v takovém digitálním formátu, který bude umožňovat extrakci dat tak, aby se pak s nimi dalo dále pracovat.

„Jejich součástí musí být i tzv. metadata, což jsou dodatečné informace, podle kterých bude možno v databázi příslušné informace vyhledávat a filtrovat,” vysvětluje ministerstvo financí s tím, že v rámci jednotného přístupového místa budou údaje přístupné standardně po dobu 10 let. Pokud přitom budou data obsahovat i osobní údaje, musí být při jejich zveřejnění dodrženy nařízení GDPR.

„Snazší přístup k informacím v kombinaci s metadaty umožní investorům ušetřit čas a náklady na vyhledávání informací, jež jsou nezbytné pro učinění kvalifikovaného investičního rozhodnutí. Výsledkem by měla být lepší dostupnost tržního financování pro podnikatele,” hodnotí dopady novinky ministerstvo.

Samotný přístup k údajům zaneseným v ESAP pak má být zdarma, zpoplatněný by měl být jen ve výjimečných případech, například při vyhledávání velkých objemů dat. Do systému přitom nebudou smět zdaleka jen investoři nebo finanční analytici, ale i široká veřejnost.

V souvislosti se zřízením přístupového místa každopádně nevzniká například firmám žádná nová informační povinnost.

„Pouze se centralizuje umístění a sjednocuje formát údajů, které již subjekty povinně zveřejňují podle jednotlivých dotčených předpisů,” vysvětluje ministerstvo.

Zároveň ale v důvodové zprávě doplňuje, že důležitým prvkem nové úpravy je ale možnost sdílet v systému dobrovolně i data, která jdou nad rámec těch povinně zveřejňovaných: „To může pomoci zejména malým a středním podnikům ke zviditelnění a zlepšení jejich přístupu k tržnímu financování.”

Dopad na rozpočet? Nula

Resort vedený místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou ve svém návrhu ujišťuje, že v praxi nebude mít zavedení novinky žádný dopad na výdaje státního rozpočtu. Česká národní banka totiž bude muset nutné výdaje „rozpustit” ve svém vlastním rozpočtu. Evropská komise přitom už dříve náklady na jedno národní sběrné místo odhadla zhruba na 50 tisíc eur jeden a čtvrt milionu korun.

„Tento odhad však nezahrnuje náklady skladování informací, jejich ověření ani mzdové výdaje na zaměstnance. Celkové náklady tak nelze v tuto chvíli vyčíslit, jelikož dosud není známa technická specifikace ESAP a není zřejmé, do jaké míry budou moci být využity stávající mechanismy,” doplňují k tomu úředníci ministerstva financí.

Případnou administrativní zátěž spojenou se zavedením systému pak označili ve zprávě za zanedbatelnou.

„V případě předkládaného návrhu zákona dokonce nulová, neboť jde o informace, které již subjekty v současné době zasílají ke zveřejnění České národní bance,” dodává resort.

ESAP má začít fungovat v červenci 2027, informace se v něm ale začnou objevovat postupně v několika fázích. Podle ministerstva je důvodem velký objem požadovaných dat a s tím spojená procesní náročnost.

Tomáš Svoboda