Výdaje na obranu jsou nezbytnou, ale nedostatečnou podmínkou k zajištění evropské bezpečnosti. Je třeba se rovněž vypořádat s neefektivními nákupy, nedostatkem personálu a bojem o srdce a mysl evropských občanů. Předpokladem k tomu je společné hodnocení hrozeb, uvedl Martin Fedor, slovenský odborník na obranu, v podcastu EU Perspectives dne 18. března. Bruselské debaty se zúčastnili i poslanci Evropského parlamentu Petras Auštrevičius (Renew), Rasa Juknevičienė (EPP) a Markéta Gregorová (Piráti/Greens/EFA).
Martin Fedor byl ministrem obrany Slovenska před více než 15 lety. Od té doby se podle něj mnohé změnilo; mimo jiné se jeho země stala obětí ruské hybridní války. V podcastu EU Perspectives sdílel své postřehy k aktuálním vývojům v oblasti evropské obrany.
„Postoj k obraně se dramaticky změnil, stejně jako její výzvy. Před deseti lety jsme mluvili o takzvaných out-of-area iniciativách a aktivitách našich armád mimo země NATO nebo EU. Zaměřovali jsme se na lehké jednotky, na jejich schopnost být nasazeny někde v zahraničí a udržet se tam po určitou dobu,“ vzpomínal Fedor na dobu, která dnes působí jako vzdálená minulost.
„Situace se úplně změnila a my se nyní musíme zaměřit na základní myšlenku NATO, a tou je schopnost bránit vlastní území členských států. Pro tento typ výzev jsou samozřejmě potřeba zcela jiné schopnosti. Proto mě těší, že nyní přichází tolik nových iniciativ ze strany Evropské unie a Evropské komise,“ začal optimisticky.
„Někdo by si mohl myslet, že Evropané panikaří, ale podle mě je dobře, že přicházejí správné iniciativy nejen ze strany jednotlivých členských států, ale i ze strany Komise, která by měla koordinovat členské státy mnohem lépe než dříve,“ řekl Fedor. „Myslím, že tohle je budíček pro Evropskou unii. To jsme sice opakovali už mnohokrát, ale teď si myslím, že musíme také přinést výsledky,“ dostal se k jádru věci. „Nejen iniciativy, nejen aktivity, ale i výsledky. Takže doufejme, že některé členské státy – zejména Německo – pomohou výrazněji zvýšit obranné kapacity než dříve.“
EU za to nemůže. Kritizujme členské státy
Fedora podpořila litevská europoslankyně Rasa Juknevičienė. „Evropská unie byla vybudována jako mírový projekt, nikdy ne jako vojenský blok. Ve smlouvách o EU je jen pár vět o možné obranné unii,“ uvedla. Pokud chceme Evropu kritizovat, musíme podle ní začít u samotných členských států.
Slovenský expert souhlasil. „Považoval bych Evropskou unii za skvělý projekt, jak už bylo správně řečeno, za mírový projekt, který přinesl mír na evropský kontinent prostřednictvím spolupráce, zejména té ekonomické,“ řekl. „Ale zpět k počátkům – vždy tu byla myšlenka vytvořit v rámci EU obrannou unii. Teď musíme rozvíjet obranné schopnosti jen proto, abychom byli schopni čelit známým hrozbám. A musím trvat na tom, že hodnocení hrozeb je číslo jedna. Dohoda na hodnocení hrozeb je hlavním úkolem pro celou EU,“ řekl Fedor vážně.
Bývalý předseda branného výboru slovenského parlamentu pak rozvedl odhad nákladů na masivní celoevropské posílení obrany. „To hodnocení směřuje k částce kolem 250 miliard eur ročně,“ řekl. Samo o sobě to ale nebude snadné dosáhnout, na tom se účastníci debaty shodli.
Mohlo by vás zajímat
Problém? Neefektivní nakládání s výdaji na obranu
A co hůř – peníze by měly být utráceny efektivně. „Těch 250 miliard eur ročně nemusí být peníze efektivně vynaložené, protože každá země se je snaží utratit samostatně, což není vždy nejefektivnější způsob, jak nakládat s obrannými výdaji,“ upozornil Fedor.
„Nejde jen o to utratit víc. Musíme utrácet chytře, investovat do oblastí, které nám zaručí strategickou výhodu,“ souhlasil další litevský europoslanec, Petras Auštrevičius. „Rozhodně potřebujeme spolupráci jak na regionální, tak na celoevropské úrovni.“ Tento přístup by podle něj mohl pomoci omezit chronickou neefektivitu evropské obrany.
„Pan Auštrevičius správně poznamenal, že částka 250 miliard eur nepůjde přímo do obrany,“ navázal Fedor. „Vidíme spoustu neefektivity, překryvů, špatně směrovaných nákupů.“ Zmínil také zprávu Evropské komise z roku 2018, která identifikovala potenciální úspory ve výši 30 miliard eur při zefektivnění vojenských nákupních procesů. „To by bylo značné množství peněz, které by se dalo použít přímo na obranu,“ dodal.
A do čeho tedy investovat prioritně? „Nejde jen o samotný rozpočet. Momentálně ani nemáme dostatek vojenského personálu. Zvýšené prostředky bychom měli využít i na navýšení počtů,“ řekl Fedor. „Také je velmi důležité čelit hybridním hrozbám, kterým čelíme uvnitř Evropské unie – včetně dezinformačních kampaní, jejichž obětí je podle mě Slovensko,“ zmínil svou domovinu, jejíž současná vláda se – po boku Maďarska Viktora Orbána – řadí mezi neformální spojence Ruska v EU.
„Myslím, že v současné situaci, kdy víme, že některé evropské vlády – a já je jmenuji a kritizuji: Maďarsko a Slovensko – více naslouchají Putinově propagandě než tomu, co je v zájmu Evropy, a přitom mají stále bohužel právo veta v Radě,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová.
Problematické právo veta
Tento choulostivý stav je přímým důsledkem dvou skutečností. Za prvé, obranné výdaje spadají do pravomoci jednotlivých členských států; za druhé, rozhodnutí na úrovni Rady EU musí být přijímána jednomyslně. Tato kombinace dává značnou moc státům, které mají tendenci jít proti proudu. Fedor však vyjádřil naději, že by se patová situace mohla brzy prolomit.
„Nevím, jak realistické to je, ale doufejme, že změny přijdou z Německa. Vidíme velmi pozitivní signály, že v této oblasti postupují aktivně, vidíme konkrétní kroky, které byly oznámeny. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale mohli bychom tu vidět konkrétní posun kupředu.“
Podcast je v anglickém originále dostupný také na Spotify či na Apple Podcasts.
