Pouhých 11 měst z České republiky je signatářem Paktu starostů a primátorů, který má 7.755 členů z celého světa. Například Chorvatsko má 70 členů, Německo 64 a Polsko 40. Nejaktivnějším zástupcem ČR je Ostrava. Signatáři Paktu se tento týden sešli na každoročním setkání v Bruselu, kde srovnali účty za drtivé absence našich členů.
Pakt starostů a primátorů je největším hnutím na světě, které se věnuje klimatickým a energetickým opatřením. Projekt vznikl v roce 2008 s cílem spojit místní samosprávy, které se dobrovolně zavázaly ke splnění a překročení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Z České republiky se k dnešnímu dni formálně zapojilo 11 měst, o jejichž aktivitě se dá ale pochybovat. Zdá se, že si tentokrát Praha s Brnem mohou podat ruce. Ačkoliv jsou obě města formálními členy paktu, výsledky plnění svých závazků nikdy nepředložily. Zato industriální Ostrava se činí. Do Paktu se nejen zapojila, ale především se snaží plnit své závazky a aktivně tak zlepšovat životní úroveň svých obyvatel. O výsledcích svého snažení informuje ostatní členy Paktu. Společně s Jeseníkem a městem Hlinsko jsou tak jedinými českými zástupci, kteří předložili důkazy o svém pokroku. Podívejte se, jak plní česká města své závazky. Kdo další je alespoň formální součástí Paktu?
Zapojená města z ČR:
- Brno
- Chrudim
- Hlinsko
- Jeseník
- Liberec
- Litoměřice
- Lkáň
- Mezilesí
- Ostrava
- Praha
- Písek
Signatáři paktu, kteří přistoupili před rokem 2015, se zavázali k plnění cílů EU týkajících se oblasti energetiky a ochrany klimatu do roku 2020. Členové, kteří přistoupí dnes nebo přistoupili až po roce 2015, se zavazují splnit klimaticko-energetický rámec EU do roku 2030.
Zjednodušeně to znamená, že se členové přihlásili k:
- snižování emisí CO2 prostřednictvím úspor energie
- zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů
- zvyšování odolnosti měst vůči dopadům klimatických změn.
Výhody Paktu
Z členství v Paktu plynou nejenom závazky, ale i výhody v podobě finančních dotací, užší spolupráce mezi členy nebo technické a administrativní podpory. Projekt podporuje několik evropských institucí, například Výbor regionů, Evropský parlament a především Evropská komise. Ta ve spolupráci s Evropskou investiční bankou pomáhá signatářům v odhalování investičních příležitostí. Největší výhodou zůstává finanční podpora od kanceláře Paktu starostů a primátorů, kterou financuje přímo Evropská komise. Množství (nejen) finanční podpory, kterou města dostanou, záleží čistě na šikovnosti samospráv. Mezi konkrétní projekty, které vznikají ve spolupráci s Paktem, spadá výstavba cyklostezek, vybudování odstavných parkovišť nebo třeba vypracování studie k zefektivnění MHD. O to smutnější je nečinnost většiny zapojených měst.
Z Paříže do Katovic v Bruselu
Na bruselském setkání nastal čas skládat účty. Jednotliví členové dostali šanci pochlubit se, jak plní své závazky. Došlo na slova o budoucích výzvách, investic do konceptu SmartCities a v neposlední řadě se řešil společný postup na další roky. Do konce první fáze projektu zbývají necelé dva roky a konvent tak nese příhodný (ač lehce krkolomný) podnázev „Z Paříže do Katovic: Zrychlování proměn vstříc dekarbonizovaným a odolným městům.“ Z Paříže do Katovic proto, že to bude právě polské město, kde se v prosinci letošního roku sejdou zástupci zemí, které se zavázaly k plnění Pařížské klimatické dohody.
Trest za neposlušnost
Jedno z mnoha strategických východisek, které se bude na setkání v Katovicích řešit, může vzejít i z dnešního setkání členů Paktu. Zatím totiž není jasné, co se stane zemím, které Pařížskou dohodu poruší. Dnes jim za takový prohřešek žádný postih nehrozí a jediné, co země riskují, je jejich dobré jméno. To se má změnit a bude to už dnešní Konvent, který se tím bude zabývat. Škoda, že u toho nebude více zástupců z našich samospráv.
Filip Hanka
