V letošním roce ovlivnilo globální energetické prostředí několik významných událostí. Od červnových voleb do Evropského parlamentu až po listopadové volby v USA hrály tyto události klíčovou roli při ovlivňování energetické politiky a dynamiky trhu. Výsledky obou těchto klíčových událostí budou formovat energetický sektor pro nadcházející roky. Evropa řešila Draghiho zprávu, která upozornila na to, jak Evropa zaostává za ostatními velkými ekonomikami – zejména USA a Čínou – a ztrácí svou konkurenční výhodu v přechodu na zelenou energii. Co konkrétně v regionu střední a východní Evropy formovalo energetický průmysl v posledních 12 měsících? Klíčové události shrnul portál CEE Energy News, Ekonomický deník je připomíná v několika svých textech.
Jaderná energie, zejména malé modulární reaktory (SMR), se v roce 2024 stala základním kamenem energetické politiky v regionu střední a východní Evropy. Jaderný sektor v České republice učinil významný pokrok poté, co společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP) byla vybrána jako preferovaný dodavatel pro výstavbu dvou jaderných bloků v lokalitě Dukovany. KHNP tvrdí, že do dostavby Dukovan zapojí české společnosti, což může zásadně zvýšit konkurenceschopnost České republiky. ČEZ mezitím zahájil se společností Rolls Royce přípravné práce pro výstavbu malých modulárních reaktorů v Temelíně.
V Bulharsku vláda zajistila významnou mezivládní dohodu se Spojenými státy o rozvoji jaderné kapacity v jaderné elektrárně Kozloduj. Americká jaderná společnost Westinghouse, která neprošla českým tendrem, se zároveň spojila s bulharskými dodavateli na podpoře připravovaných projektů AP1000® v jaderné elektrárně Kozloduj.
Polsko podniklo významné kroky k posílení své energetické bezpečnosti a plánuje postavit svou první jadernou elektrárnu. Společnosti Polskie Elektrownie Jadrowe, staviteli první polské jaderné elektrárny, se už na výstavbu jaderné elektrárny sešly už investiční nabídky za 95 miliard zlotých.
Mohlo by vás zajímat
Rumunské společnosti Nuclearelectrica a RoPower Nuclear také pokročily ve svých projektech jaderné energetiky s cílem rozšířit svou jadernou kapacitu v nadcházejících letech.
K přelomovému vývoji došlo v Srbsku, kde byl zrušen 35 let starý zákaz jaderných elektráren, což signalizuje historický posun v energetické politice a potenciální novou éru jaderné energetiky v regionu.
Regionální vývoj odráží širší evropskou podporu jaderné energetiky poté, co se Evropská komise rozhodla založit novou Evropskou průmyslovou alianci s cílem urychlit zavádění SMR v Evropě do začátku 30. let 21. století.
Rozmach LNG
Zkapalněný zemní plyn (LNG) hrál a hraje klíčovou roli při zajišťování energetické bezpečnosti v regionu střední a východní Evropy.
Jedním z nejvýznamnějších milníků bylo v říjnu zprovoznění terminálu LNG Alexandroupolis v Řecku a jako dodavatelé pro leden a únor 2025 byly vybrány britská společnost BPGas a americká společnost Venture Global Commodities.
Polsko pak vylepšilo svou infrastrukturu LNG poté, co provozovatel přepravní soustavy plynu v zemi GAZ-SYSTEM získal stavební povolení od Pomořanského vojvody na výstavbu plovoucího terminálu LNG (FSRU) v Gdaňském zálivu.
Maďarsko dosáhlo významného pokroku v zajištění dlouhodobých dodávek LNG po podpisu dohody s Katarem. Mezi další významné milníky patří desetiletá smlouva podepsaná mezi společnostmi Shell a BOTAŞ na dodávky 4 miliard metrů krychlových (bcm) LNG ročně z amerického portfolia společnosti Shell a další desetiletá smlouva mezi BOTAŞ a TotalEnergies.
Navzdory těmto pokrokům panuje ohledně budoucnosti vývozu LNG z USA určitá nejistota. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena dočasně pozastavila nevyřízená rozhodnutí o vývozu LNG, což vyvolává otázky ohledně dostupnosti LNG ze Spojených států v blízké budoucnosti. Návrat Donalda Trumpa ve volbách v roce 2024 by však mohl změnit trajektorii americké energetické politiky, což by mohlo podpořit domácí produkci ropy a plynu a vývoz LNG. Donald Trump už ale naznačil, že se chystá v energetice chovat jinak, než dosluhující prezident.
Poláci na forhontě
Pozici lídra v ropném a plynárenském sektoru ve střední Evropě si letos upevnilo Polsko. Společnost skupiny ORLEN – PGNiG Upstream Norway AS si v roce 2024 zajistila nové průzkumné licence k těžbě plynu. Na základě dohody mezi společnostmi PGNiG Upstream Norway a Wintershall Dea Norge vymění skupina ORLEN 3,08procentní podíl v poli Ærfugl Nord za podíly ve výši 11,92 procent v poli Idun Nord a 1,92 procenta v licenci PL211 CS, která zahrnuje pole Adriana a Sabina, za účelem harmonizace vlastnictví licencí v oblasti Skarv.
Transakce bude mít pozitivní vliv na celkové vytěžitelné zásoby plynu skupiny ORLEN v norském kontinentálním šelfu a zvýší čisté zásoby o 0,42 miliardy metrů krychlových. Kromě toho poskytuje společnosti PUN příležitost optimalizovat svůj výrobní profil. Vzhledem k tomu, že pole Idun Nord a objevy Adriana a Sabina teprve budou uvedeny do provozu, výměna umožní odložit část produkce do budoucích let, ve kterých se očekává přirozený pokles produktivity v současnosti produkujících polí. To přispěje ke stabilizaci objemů plynu pocházejícího z vlastních provozů skupiny ORLEN na norském kontinentálním šelfu, který je do Polska přepravován plynovodem Baltic Pipe.
Na polském energetickém trhu došlo také k dalšímu rozvoji plynovodu Vertikální koridor. Zakládající provozovatelé plynárenských přenosových soustav v první řadě zapojili do projektu plynárenské infrastruktury provozovatele ze Slovenska, Ukrajiny a Moldávie.
V evropských zemích bylo také podepsáno několik nových dohod, jako například ta mezi maďarskou FGSZ a slovenskou společností Eustream o zvýšení dostupné přepravní kapacity na Slovensko z Maďarska o 50 procent.
Rumunský TRANSGAZ zahájil řadu pracovních fází pro proces přírůstkové kapacity v různých propojovacích bodech. Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina zahájily veřejné konzultace o rozšíření reverzní kapacity transbalkánského plynovodu v rámci postupu pro zvýšení kapacity.
Prioritou navíc zůstává jižní koridor pro přepravu plynu, kde země jako Rumunsko, Slovensko a Maďarsko podepsaly nové dohody o dodávkách ázerbájdžánského plynu.
Důležité kroky učinila také rumunská společnost OMV Petrom, největší integrovaný výrobce energie v jihovýchodní Evropě a provozovatel plynového projektu Neptun Deep v Černém moři. Ta oznámila, že do Konstance dorazila poloponorná mobilní pobřežní vrtná jednotka nasmlouvaná pro Neptun Deep a poté bylo podepsáno strategické partnerství se společností NewMed Energy Balkan, dceřinou společností NewMed Energy, pokročit v průzkumném úsilí v pobřežním bloku Han Asparuh v Bulharsku.
Dynamika obnovitelných zdrojů
V roce 2024 pokračovala dynamika obnovitelných zdrojů energie v celém regionu střední a východní Evropy.
Rumunský OMV Petrom získal největší solární portfolio v Rumunsku. Tamní ministr energetiky podepsal prohlášení s Bulharskem a Řeckem o rozvoji společných projektů v oblasti větrných elektráren na moři, zeleného vodíku a elektrických vozidel. Za úspěch ministerstvo také označilo dvě výzvy k předkládání projektů souvisejících s novými výrobními, montážními a recyklačními kapacitami v oblasti baterií a fotovoltaických panelů. Rumunská Poslanecká sněmovna také přijala zákon o větrné energii na moři, který vytváří legislativní rámec pro využívání větrných zdrojů na moři v zemi.
Rozvoj větrných elektráren na moři byl významný také v Pobaltí. Baltic Power, společná projektová společnost polské skupiny Orlen a kanadské Northland Power, vybrala hlavního dodavatele pro servisní základnu větrné farmy na moři. Oznámila to polská energetická společnost. Výstavba servisní základny začne ještě letos a skončí v roce 2025 a do roku 2026 bude poskytovat servis pro 76 větrných turbín na moři, uvedla skupina ORLEN.
Estonské ministerstvo klimatu navrhlo změny, jejichž cílem bylo vytvořit rámec pro rozvoj větrné energie na moři, zatímco společnost Ignitis Group oznámila rozhodnutí zúčastnit se druhého tendru na větrné elektrárny na moři v Litvě.
Rok 2024 byl také důležitým rokem pro bioplyn a biometan, které jsou považovány za nejlepší domácí zdroje pro ukončení závislosti na zahraničních dodavatelích a zvýšení konkurenceschopnosti střední a východní Evropy.
Ukrajinští odborníci na energetiku uvedli, že obrovský potenciál Ukrajiny v oblasti výroby biometanu zůstává nevyužit kvůli nedostatku regulačních mechanismů a politického prostředí, které by usnadnilo řešení této otázky. Krátce na to vláda zjednodušila technické požadavky na připojení zařízení na výrobu biometanu k distribučním soustavám plynu.
V Litvě se společnost Green Genius rozhodla upgradovat své portfolio bioplynových stanic na výrobu biometanu. Lotyšsko podle CEE Energy News vyčlenilo 134,4 milionu eur na zřízení vstupního bodu pro biometan a modernizaci energetické sítě země. V září a říjnu také Maďarsko provedlo svůj první průzkum poptávky trhu po vstřikování a spotřebě biometanu s velmi pozitivními výsledky.
Geotermální energie zaznamenala v roce 2024 také slibný vývoj, a to především díky tomu, že ji uznala Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nejnovější zprávě s názvem Budoucnost geotermální energie.
Na úrovni Evropské unie přišly nejnovější zprávy před pár dny, kdy Rada Evropské unie v čele s Maďarskem jako předsedou vyzvala k rychlejšímu zavádění geotermální energie. Rada navrhla nebo upravila opatření na její podporu, včetně snazšího přístupu k financím na řešení vysokých počátečních investičních nákladů, jakož i zvýšení pracovní síly v geotermálním sektoru a posílení spolupráce v oblasti geotermální energie.
Mimochodem, Maďarsko si klade za cíl zdvojnásobit do roku 2030 své domácí využití geotermální energie, jak stojí v národní geotermální strategii.
Aktivní jsou i Slovensko a Polsko, obě země zintenzivnily svůj výzkum geotermální energie, protože si uvědomují její potenciál poskytovat jak čistou energii, tak řešení pro topné systémy v chladnějších klimatických podmínkách.
Vzhlížení k vodíku
Jako kritická součást strategie dekarbonizace středo a východoevropského regionu se v tomto roce profiloval vodík. Vytváření vodíkových uzlů a rozvoj výroby zeleného vodíku jsou považovány za zásadní pro snížení uhlíkové stopy průmyslových odvětví, dopravy a teplárenství.
Rada 3Seas Hydrogen Council podepsala prohlášení o záměru rozvíjet strategické cesty pro zelenou reindustrializaci střední a jihovýchodní Evropy. Budoucí provozovatelé vodíkových přepravních sítí v Evropské unii pak navázali dočasnou dobrovolnou spolupráci s cílem vypracovat přípravné práce potřebné pro ENNOH (Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí).
Šest provozovatelů plynárenských přenosových soustav odpovědných za projekt oznámilo, že zahajují fázi proveditelnosti seversko-baltského vodíkového koridoru.
Klíčovou otázkou zůstává financování vodíkových projektů. Po úspěchu pilotní aukce v rámci Evropské vodíkové banky bylo oznámeno, že rozpočet na druhou aukci bude činit 1,2 miliardy eur.
Několik zemí včetně České republiky a Polska aktualizovalo svou vodíkovou strategii, zatímco skupina MOL oficiálně zahájila výrobu v největší továrně na zelený vodík ve střední a východní Evropě, která se nachází v rafinérii v Százhalombattě.
Politika a energetické strategie
Rok 2024 byl v EU rokem politických změn, které ovlivnily energetické strategie i v celém regionu střední a východní Evropy. Poslanci Evropského parlamentu přijali před volbami do Evropského parlamentu i po nich několik reforem a právních předpisů.
Za prvé reformu, díky níž bude trh EU s elektřinou stabilnější, cenově dostupnější a udržitelnější. Poté europarlament přijal akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi, jehož cílem je zvýšit výrobu v Unii v oblasti technologií potřebných pro dekarbonizaci.
Rada Evropské unie formálně přijala nové a aktualizované nařízení o emisních normách CO2 pro těžká nákladní vozidla, kterým se mění a zpřísňuje již stávající pravidla.
V květnu vstoupil v platnost evropský akt o kritických surovinách, jehož cílem je zajistit rozmanité, bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin pro průmysl Evropské unie.
Na konci května pak vstoupila v platnost vůbec první pravidla EU pro omezení emisí metanu z odvětví energetiky v Evropě a na celém světě. V návaznosti na zprávu Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti přijali vedoucí představitelé Budapešťské prohlášení o Nové dohodě o evropské konkurenceschopnosti. Klíčovým aspektem bude rozvoj evropské průmyslové politiky s cílem zajistit růst klíčových technologií zítřka, přičemž zvláštní pozornost je věnována tradičním průmyslovým odvětvím procházejícím transformací.
