Udržitelné železniční propojení členských států Evropské unie bez fyzických přerušení nebo chybějících spojení. To je cíl Transevropské dopravní sítě (TEN-T), které na návrh komise schválila Rada EU. Pro nás to znamená především rozšíření vysokorychlostních tratí, které jsou očekávanou budoucností české železniční dopravy.
Transevropská dopravní síť by se měla by rozvíjet ve fázích vymezených roky 2030, 2040 a 2050. Hlavní síť by měla být dokončena do roku 2030, nově doplněná rozšířená hlavní síť do roku 2040 a globální síť do roku 2050.
„Dohoda je pro nás důležitá nejen z pohledu našeho předsednictví v Radě Evropské unie, neboť její dosažení bylo jednou z našich priorit, ale je to dobrá zpráva i pro Českou republiku, neboť se do TEN-T sítí povedlo zařadit nebo přeřazením povýšit velké množství projektů, jako jsou naše vysokorychlostní tratě. Splníme-li technické parametry, pomůže to při získání finančních prostředků jak na projektovou přípravu, tak i na jejich samotnou výstavbu,“ říká k rozhodnutí ministr dopravy Martin Kupka.
V reakci na dopady invaze Ruska na Ukrajinu přijala Komise v červenci letošního roku pozměněný návrh. Revidovaný návrh vyzývá ke sjednocení sítě TEN-T s využitím evropského standardního rozchodu koleje. Usiluje rovněž o lepší propojení Ukrajiny a Moldavské republiky s EU prostřednictvím evropských dopravních koridorů, které mají nejvyšší strategický význam pro rozvoj nákladní a osobní dopravy v Evropě.
Rozšíření vysokorychlostních tratí a nové městské uzly
Revize TEN-T sítí přinese České republice především rozšíření sítě vysokorychlostních tratí. Do hlavní sítě byly zařazeny tratě Praha – Brno, Krušnohorský tunel nebo VRT Přerov-Ostrava, obdobnou podporu získá také spojení pro nákladní dopravu mezi Chocní, Hradcem Králové a Velkým Osekem a další klíčové železniční úseky.
,,Oproti původnímu návrhu nařízení se nám podařilo dojednat také zařazení trati Praha-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec–Zhořelec, což do budoucna umožní výrazně zlepšit vlakové spojení mezi těmito městy, říká ministr Kupka.
Změna nastala i ve specifikaci českých městských uzlů: „S Evropskou komisí jsme dojednali, aby se oproti původnímu návrhu mezi tzv. městské uzly, Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem, zařadila i krajská města Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Tím se jim otevírá větší možnost spolufinancovat své dopravní projekty z EU“, vysvětluje ministr dopravy.
České předsednictví bylo úspěšné také v případě textu nařízení, kde byl vyjednán kompromis mezi EK a členskými státy u parametrů délky nákladních vlaků (750 metrů), výšky průjezdního profilu kontejnerových vlaků (400 mm) a především to, že rychlost 160 km/h nemusí být dodržena po celé délce hlavní sítě TEN-T. „A v neposlední řadě jsme dodrželi náš důležitý politický slib, kdy v rámci TEN-T sítí dojde k prodloužení dopravních koridorů i na Ukrajinu a do Moldavska. Vytvoříme tak skutečně propojenou Evropu až k Azovskému moři,“ uzavírá ministr dopravy Martin Kupka.
Jana Bartošová
