Ve Vatikánu dnes odpoledne začne volba nového papeže, který nahradí v čele katolické církve zesnulého Františka. První hlasování se zřejmě uskuteční ještě dnes po vstupu kardinálů do Sixtinské kaple. Neočekává se, že by jméno nového papeže vzešlo už z dnešního prvního kola volby.
Mohlo by tak trvat i několik dnů, než nad Sixtinskou kaplí začne stoupat bílý dým, který signalizuje zvolení nové hlavy katolické církve.
Kardinálové se v 10,00 shromáždí v bazilice svatého Petra, kde se uskuteční mše za zvolení nového papeže.
Volba začne o půl 5
Do Sixtinské kaple, kde se papež volí, se volitelé, což jsou kardinálové mladší 80 let, odeberou v 16,30. Konkláve začne, až arcibiskup Diego Ravelli vysloví slavné „extra omnes“, což v latině znamená všichni ven.
Volba nového papeže se koná za velkého utajení. Kardinálové volitelé nesmí komunikovat s vnějškem a během volby nedostávají tisk ani nesmí sledovat televizi, rozhlas či jiné zprávy. Přísahají, že žádné informace o volbě nevyzradí.
Mohlo by vás zajímat
Vatikán uvedl, že až na výjimku – náměstí svatého Petra – přeruší od dnešního odpoledne mobilní signál na svém území. Kardinálové smí během volby pobývat jen ve Vatikánu. Volí v Sixtinské kapli a spí v Domě svaté Marty a dalších vymezených prostorech. Lístky s hlasy i jiné písemnosti se pálí. Veřejnost se tak oficiálně nedozví například počet hlasů, který získal nově zvolený papež.
První den konkláve – jedno kolo volby
Během prvního dne konkláve se obvykle koná jedno kolo volby, pokud to neznemožní procedurální průtahy. V následujících dnech se konají dvě volby dopoledne a dvě odpoledne. Pro zvolení je nutná dvoutřetinová většina, což je 89 hlasů. První dým z komína nad Sixtinskou kaplí by tak mohl vystoupat dnes kolem 19:30. Pokud bude černý, tak to znamená, že kardinálové papeže nezvolili. Bílý dým naopak ukazuje, že volba byla úspěšná.
Není jasné, kolik dní kardinálové stráví v izolaci ve Vatikánu, zvolení papeže při prvním hlasování však není moc pravděpodobné.
Od roku 1874, což byla první volba papeže po zániku církevního státu, nejkratší konkláve trvalo tři volby a nejdelší 14 kol. Joseph Ratzinger se v roce 2005 stal papežem po čtyřech kolech, Jorge Mario Bergoglio, pozdější papež František, v roce 2013 po pěti kolech. V obou případech se tak stalo den po začátku konkláve.
Výsledek hlasování je velmi otevřený
Velký počet favoritů označovaných tiskem ukazuje, že výsledek je velmi otevřený. Sami kardinálové v uplynulých dnech uváděli, že si ještě tříbí myšlenky. Letošní konkláve je se 133 voliteli nejpočetnější v moderní historii katolické církve a také nejpestřejší, co se týče zastoupení kontinentů a zemí.
Vedle liberální či konzervativní orientace v etických otázkách a řízení katolické církve mají ve volbě nového papeže svou váhu i další faktory, poukazují experti na katolickou církev. Při jednání kardinálů před volbou zaznívaly výzvy, že papež musí být pastýřem, a sice musí mít schopnost přímo oslovovat věřící. Vedle toho však musí zvládnout i řízení církevní byrokracie – kurie. Sleduje se také zeměpisný původ kandidátů či jejich členství v řádech, málo pravděpodobné je tak například zvolení jezuity podruhé za sebou.
Jistou nevýhodu mají i příliš mladí kardinálové, jelikož mnoho volitelů by se chtělo vyhnout desítky let trvající vládě nového papeže. Ten je volen do čela církve doživotně, v roce 2013 však na papežský trůn, poprvé po zhruba 600 letech, abdikoval Benedikt XVI. Papež František naopak zemřel 21. dubna v úřadě.
