Spor o stanovení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje nejspíš skončí oboustranně přijatelným kompromisem, očekává předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Sám se již do vyjednávání se zástupci ministerstva životního prostředí zapojil. Zablokování výstavby větrných elektráren na českém území prý nehrozí.
Štěpán Chalupa má pověst zdatného vyjednavače. Za minulé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) dokázal s vedením ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstva životního prostředí najít společnou řeč. „Pro sektor je důležitější, aby se povolování zrychlilo plošně, ne jen v několika vybraných lokalitách,“ řekl Chalupa Ekonomickému deníku.
S větrníky bude elektřina levnější
Akcelerační zóny nejsou podle Chalupy cíl, ale pouze jeden z nástrojů, jak zkrátit extrémně dlouhé povolovací procesy pro nové větrné elektrárny. „Pokud stát dokáže zajistit, že povolení mimo akcelerační zóny nebude trvat deset let, ale maximálně dva, pak akcelerační zóny nejsou existenční otázkou,“ zdůraznil Chalupa. Větší vliv tak může v praxi mít nová podoba stavebního zákona.
Na ekonomický přínos větrníků upozornil předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. „Zpoždění výstavby větrných elektráren není jen problémem investorů. Vítr patří k nejlevnějším novým zdrojům elektřiny a každé oddálení výstavby znamená, že domácnosti i firmy zbytečně platí víc za elektřinu z dražších zdrojů. Pokud se projekty nebudou realizovat včas, jde to přímo proti zájmu spotřebitelů i konkurenceschopnosti ekonomiky,“ odpověděl Janeček.
Turek, Macinka, Babiš
Zpochybnění akceleračních zón pro obnovitelné zdroje, které připravila ještě vláda premiéra Petra Fialy (ODS), odstartoval svými výroky vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé). Za nepřijatelné považuje původní parametry akceleračních zóny, hlavně tedy možnost stavět větrné elektrárny už 500 metrů od nejbližších domů. Tento odstup chce prodloužit o nejméně 200 metrů, ideálně až na dvojnásobek. Podobně se vyjádřil také pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka, šéf strany Motoristé sobě.
Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády se do větrné energetiky pustil také premiér Andrej Babiš. „Větrníky nepodporujeme. Když někdo postaví větrník vysoký 250 metrů, je to ničení naší krajiny,“ řekl Babiš. „Akcelerační zóny byly nešťastně připraveny. Uznávají to i sami investoři do větrných elektráren,“ doplnil k tomu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle jeho slov dojde k zásadnímu přepracování návrhu, který po sobě zanechala Fialova vláda.
Stop démonizaci větrníků
Proti démonizaci větrných elektráren se ohradil třeba Svaz moderní energetiky a ekologické organizace. Upozorňuje na přínos větrných elektráren, které se vhodně doplňují se solárními elektrárnami. Významné objemy elektřiny vyrábějí v zimě, kdy mohou snížit závislost Česka na fosilních palivech. Současně větrné elektrárny vyrábějí elektřinu poměrně levně. Jejich malý počet a výkon podle energetických expertů způsobuje to, že Česko má v průměru vyšší tržní cenu elektřiny než Německo.
Pravidla pro vymezování akceleračních oblastí stanovil loni schválený zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie. Nejedná se přitom o český nápad, stanovení zón s rychlejším povolováním nových větrných a solárních elektráren požaduje evropská směrnice RED III. Ministerstvo životního prostředí ještě před nástupem Babišovy vlády uvedlo, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.
Mohlo by vás zajímat
Zatím nic moc, i když zájem by byl
Česká republika zatím ve výstavbě větrníků za většinou evropských zemí zaostává. Podle údajů na webu České asociace pro větrnou energii je v provozu 227 větrných elektráren o celkovém výkonu 371,5 MW. Nejčastěji se jedná o málo výkonné a z dnešního pohledu už zastaralé stroje, spuštěné do provozu v letech 2005 až 2013. Po tomto datu už další záměry narážely na nepřející postoj vlády, krajů a obcí.
Až za koaliční vlády premiéra Fialy nastal v postoji k větrným elektrárnám obrat. Aktivační nařízení vlády z roku 2024 počítá s podporou nového výkonu v rozsahu až 1000 megawattů během tří let. Ministerstvo průmyslu a obchodu s různou úspěšností vypsalo několik aukcí, ve kterých investoři soutěžili o výši podpory. Zájem o stavbu větrných parků v Česku projevuje ČEZ, EPH, SUAS Group, RenoEnergie, Micronix a řada dalších domácích i zahraničních investorů.
