Energetickopetrochemickému gigantu Polski koncern naftowy (PKN) ORLEN hrozí, že bude muset uhradit část nákladů na další zmrazení cen energií, plynu a tepla. Předpokládá to návrh zákona Občanské koalice a Polsko 2050 s tím, že společnosti bude kvůli stopce cen účtován příspěvek ve výši 15 miliard zlotých. Tato informace řádně zahýbala s cenou akcí polského koncernu. Generální ředitel společnosti ORLENu Daniel Obajtek varoval, že to může být krok k privatizaci společnosti. Polská státní kasa drží v ORLENu 49, 9 procent akcií, vlastníkem 5,4 procent akcií je fond Nationale-Nederlanden OFE a zbytek, 44, 7 procent, drží „jiní“ akcionáři. Základní kapitál společnosti činí 1 451 177 561,25 zlotých a je rozdělen na kmenové akcie na majitele ve výši 1 160 942 049 zlotých o jmenovité hodnotě 1,25 zlotých za kus.
Poplach spustil mluvčí vlády Piotr Müller, který odkázal na návrh zákona, který stanoví zmrazení cen elektřiny, plynu a tepla pro domácnosti a zranitelné subjekty do konce června 2024.
„Při analýze parlamentního projektu Občanské platformy musím vyjádřit obavu, že je to de facto způsob, jak připravit částečnou nebo dokonce úplnou privatizaci skupiny ORLEN, protože jednou z metod, která byla známa, zejména v 90. letech, z přípravy privatizace, bylo snížení cen firem na burze,“ prohlásil Müller.
Stejně se vyjádřil i generální ředitel ORLENu Daniel Obajtek. Po zveřejnění návrhu zákona se ceny akcií Orlenu propadly.
„Nepřehánějte, zde se mýlíte. Nevěřím v privatizaci ORLENu, i když bych nevylučoval jeho rozdělení na menší subjekty,“ reagoval na slova Daniela Obajtka analytik Xelion Investment House Piotr Kuczyński v pořadu Newsroom společnosti Wirtualna Polish.
„Máme na vybranou: buď zatížit celou populaci strašlivým nárůstem cen energií o 50 až 70 procent, nebo zadlužit Polsko a přidat 15 až 20 miliard zlotých k rozpočtovému deficitu, nebo uplatnit takzvanou daň z neočekávaných zisků. S těžkým srdcem, pokud si mám vybrat mezi těmito třemi věcmi, dávám přednost dani z neočekávaných zisků,“ řekl Kuczyński.
„O privatizaci tak strategické společnosti, jakou je ORLEN, nemůže být řeč, měla by však být rozparcelována. Dosud například manipulovala s cenami pohonných hmot u čerpacích stanic v závislosti na politické situaci,“ řekl v pátek na třetím programu Polského rozhlasu místopředseda strany Polsko 2050, původní profesí novinář, Michał Kobosko.
Kobosko byl přímo dotázán, zda by podle jeho názoru měla být společnost PKN ORLEN privatizována – v narážce na ohlasy, že návrhy „zatížit ORLEN náklady na dotace energií pro obyvatelstvo jsou takovou přípravou na privatizaci, aby ORLEN měl menší hodnotu a mohl být rychle privatizován“.
Jak už Ekonomický deník zmínil, polskému Sejmu byl předložen projekt, jehož autory jsou poslanci Občanské koalice a Polsko 2050, který předpokládá zmrazení cen elektřiny, plynu a tepla pro domácnosti a citlivé subjekty do konce června 2024. Jak se lze dočíst v odůvodnění projektu, „prostředky určené na financování podpory oprávněných spotřebitelů (…) budou pocházet z fondu COVID-19, který bude saturován z příspěvku na plyn do Fondu úhrady cenových rozdílů pro rok 2022 a dalších prostředků způsobem stanoveným příslušnými předpisy“.
Podle portálu WysokieNapiecie.pl má být „celá operace financována na náklady společnosti ORLEN“.
Konspirační teorie?
Na otázku, zda je tento návrh předehrou k privatizaci ORLENu, místopředseda strany Polsko 2050 Michał Kobosko odpověděl, že je to „fantastická konspirační teorie“.
„Skutečnost je taková, že dnes se o privatizaci ORLENu, tedy té jeho části, která je stále ve vlastnictví státní pokladny, nemluví. Připomínám, že jde o společnost kótovanou na burze, která má různé vlastníky; státní pokladna má dominantní podíl, i když menšinový,“ řekl politik.
„Dnes, v podmínkách krize, ve které se nacházíme, krize na energetickém trhu, rozklížení, nepřipadá v úvahu privatizace tak strategické společnosti, jako je ORLEN, takové téma se neobjeví,“ prohlásil Kobosko. Dodal, že ORLEN by měl být „silnou a efektivně řízenou společností, která se zabývá tím, čím se zabývat má, a ne činnostmi, které někdy zavánějí fungováním starých monopolů z dob komunismu“.
„A právě takovou společností se ORLEN stal. Pokud vidíme situaci, kdy jedna společnost má více než 70 procent velkoobchodního trhu s pohonnými hmotami v Polsku, je to de facto monopolista, který z toho má rentu, extra zisky. ORLEN dělal velmi podivné věci, tak to říkali velmi seriózní odborníci, pokud jde o pohyb cen na čerpacích stanicích. Podle toho, jaká byla politická potřeba, šly tyto ceny buď dolů, nebo nahoru. ORLEN okrádal Poláky o miliardy zlotých,“ prohlásil doslova Michał Kobosko.
Jak zhodnotil, „pokud existuje myšlenka, a my jsme takovou myšlenku předložili, aby se uskutečnila jednorázová pomoc od ORLENu kvůli cenám energií, pak vidím její hluboké opodstatnění“.
„Naším cílem je, aby se státní podniky, nejen ORLEN, přestaly chovat jako nástroje stranického fungování, a protože jsou to státní podniky a my jsme jejich spoluvlastníci, měly by se chovat jako tržní podniky, ale takové velmi specifické, řekl bych sociálně tržní podniky, nikoliv stranické podniky,“ prohlásil Kobosko, který pléduje za „odpartajnění“ státem vlastněných či spoluvlastněných podniků.
„ORLEN je takovým primárním příkladem, protože se stal nejpolitizovanějším podnikem. Není důvod, aby společnost, která působí například na trhu s ropou, elektřinou a plynem, přebírala v Polsku například média. V budoucnu nic takového nebude,“ uzavřel Michal Koboski.
Narážel na to, že největší petrochemická společnost Visegrádské čtyřky PKN Orlen, potažmo polský stát, který je většinovým majitelem firmy, v roce 2020 významně rozšířil svůj vliv v mediálním průmyslu. Firma totiž koupila od německého podniku Verlagsgruppe Passau vydavatelství Polska Press. Podle neoficiálních informací za něj zaplatila 120 milionů zlotých, tedy asi 709 milionů korun. Transakce vyvolala silné obavy o svobodu polského tisku.
Tituly vydavatelství Polska Press čtou převážně obyvatelé polského katolického venkova, tedy jádro elektorátu PiS, všiml si už dříve britský týdeník The Economist.
Mediální dům Polska Press, pod který spadá 20 z 24 regionálních deníků vydávaných v Polsku, téměř 120 lokálních týdeníků a na 500 informačních webů, se tak v rámci dělení extrémně polarizovaného polského mediálního prostředí zařadil do pracovicového bloku – tedy co se vlastníka týče.
Do stejného bloku spadaly i vládě sloužící veřejnoprávní média, která byla personálně i finančně závislá na vůli letitého politického hegemona Práva a Spravedlnosti, a také další menší konzervativní periodika a weby, které měly poslední léta štědré příjmy z reklamy státních firem.
Součástí polské skupiny PKN Orlen je od roku 2005 i český petrochemický holding Unipetrol (Benzina, Spolana, Paramo aj.).
(nik)
