Za pár dní se v řadách ČSSD začne rozhodovat v celostátním referendu o vstupu do vlády s ANO s podporou KSČM. V rozhodování jim má pomoci i programový návrh vlády. Ten v přístupu k Evropské unii příliš nepřekvapuje, ale ani nedojímá.

Z dostupného návrhu programového prohlášení vlády je patrné, že se Česká republika v blízké době nestane žádným velkým hráčem na evropském poli. Respektive o nic větším, než byla dodnes. „Jedním z hlavních cílů této vlády je boj za zájmy českých občanů v Evropské unii a odmítnutí existující úpravy uprchlických kvót, neboť takto koncipované řešení není efektivní a rozděluje Evropu,“ stojí napsané hned v úvodu návrhu. „Stát musí mít možnost ukončit pobyt, odebrat vízum a vyhostit rizikové migranty,“ pokračuje další část návrhu. Toho hodlá nová vláda dosáhnout spojenectvím se zeměmi V4, z nichž Polsko čelí tlaku z Evropské unie v podobě aktivovaného článku 7 Lisabonské smlouvy, který může vyústit v pozastavení hlasovacích práv a Maďarsko se hrdě hlásí k neliberální demokracii. Lze snad jen podotknout, že s takovými partnery se bude vyjednávat jen stěží.

Boj s daňovými úniky

„Chceme i větší podporu pro boj s daňovými ráji, daňovými úniky. Chceme i podporu pro naše záměry v rozvoji jaderné energetiky. Nechceme jen přikyvovat Bruselu, ale chceme jeho politiku měnit. Vláda nevidí v současné době možnost přijetí společné evropské měny, nicméně i nadále respektuje přijaté závazky,“ pokračuje návrh v kapitole pojmenované „Chceme být v Evropě vidět“. Podpořit boj s daňovými úniky je jednoznačně i evropské téma, kterému se věnuje dlouhodobě mnoho europoslanců a výborů. Podpora jaderné energetiky se rovněž shodne s dnešní vizí EU, zejména pokud jde o modernizaci reaktorů.

Euro ne

Přijetí společné evropské měny potenciální vláda neplánuje. „Mezi zásadní důvody, proč v následujícím období nechceme usilovat o přijetí eura jako společné měny, patří ztráta vlastní měnové politiky a nedokončený proces nominální a reálné konvergence k eurozóně, který by při zafixování směnného kurzu přinesl náklady v podobě inflace vedoucí ke znehodnocení úspor občanů,“ stojí v návrhu. „Na probíhající diskusi o prohlubování hospodářské a měnové unie v EU se nicméně budeme aktivně podílet v nejvyšší možné míře s důrazem na důsledné dodržování a vynucování rozpočtové odpovědnosti především na úrovni jednotlivých členských států eurozóny,“ pokračuje návrh ve vysvětlování svého postoje. V této kapitole je zejména škoda, že se více nevěnovala problematice zrychlení konvergence mezi Českou republikou a zeměmi eurozóny. Jednoznačně se totiž jedná o oblast, v které máme co dohánět. V současnosti se pohybuje Česká republika na zhruba 85 procentech průměru eurozóny. Navíc nás v rychlosti přibližování se k ekonomickému průměru EU dohání už i Slovensko.

Digitální Česko

Zároveň se v další části návrhu objevuje špetka sebekritiky v podobě přiznání, že nám v oblasti digitalizace ostatní státy EU utekly nebo nás dokonce předběhly. Tomu se bohužel nedá co vytknout. „Vzhledem k horizontálnímu a průřezovému pojetí jednotného digitálního trhu v Evropě (European Digital Single Market) je koordinace evropského rozměru digitální agendy nezbytná. Prioritami České republiky v oblasti jednotného digitálního trhu je revize legislativy, nová pravidla pro ochranu autorských práv, rozvoj evropské datové ekonomiky a volného toku neosobních údajů, zajištění kybernetické bezpečnosti, podpora přeshraničního elektronického obchodu, vyvážené prostředí pro on-line platformy a nové trendy, jako je umělá inteligence, robotizace nebo Internet věcí,“ slibuje nový návrh vlády. O předchozích návrzích jsme psali například v lednovém textu Babiš ve Sněmovně: Nemůžeme tu mít 14 malých eGovernmentů či v rozhovoru s vládním IT zmocněncem „Pan IT“ – budoucí vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla: řešitelé státního IT jsou závislí na…

Obranná spolupráce v rámci EU

„Hlásíme se k záměru potřeby zesílené spolupráce zemí EU v oblasti obrany a zapojíme se do Posílené strukturované spolupráce v obraně (PESCO). Budeme akcentovat především urgentní potřebu účinnější ochrany hranic schengenského prostoru, nutnost reformy Bojových uskupení EU (EU Battlegroups) směrem k větší nasaditelnosti a podpoříme zapojení českého obranného průmyslu do projektů spolufinancovaných z Evropského obranného fondu,“ uvádí návrh. Zároveň došla zmínka i na Brexit a důležitost spolupráce s Velkou Británií nejen v rámci EU, ale i NATO. „Udržíme a prohloubíme naše tradiční vazby v oblasti obrany s Velkou Británií, jejíž armáda má pro obrannou kapacitu Aliance i Evropy klíčový význam, a to bez ohledu na BREXIT.“ Dále se v návrhu klade důraz na hlubší spolupráci se zahraničními zpravodajskými službami s cílem zvýšit ochranu ČR proti teroristickým útokům. Evropská armáda nás tedy v blízké době nečeká, ale pokud tento návrh schválí KSČM, která má výhrady zejména k posílení zahraničních misí českých vojáků, dá se opravdu očekávat užší obranná spolupráce v rámci Evropské unie.

Referendum

Nová vláda hodlá podpořit zákon o ústavním referendu. Zároveň však neumožním referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích. Z toho můžeme usuzovat, že se v blízké době nedočkáme ani referenda o vystoupení z Evropské unie, ani z NATO.

Další body, které se vyplatí sledovat:

  • Nedotknutelnost peněz z evropských fondů. „Evropské fondy nesmí být užívány jako prostředek vydírání členských zemí, které mají jiný názor na některé unijní politiky,“ stojí v textu, což se dá vyložit i jako prostor pro spolupráci s Maďarskem a Polskem proti možným sankcím ze strany EU. Například, jak navrhuje Komise v rozpočtu od roku 2020, že by státy, které nerespektují vládu práva, přišly o evropské peníze.
  • Větší role Čechů v rozhodování EU a lepší komunikace vlády o EU. „Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie Budeme aktivněji než dosud informovat veřejnost o svých aktivitách a o klíčových tématech, kterým se v EU věnujeme.“
  • Rozvoj bilaterálních vztahů. Zejména hlubší spolupráce v nově vytvořeném Česko – Slovensko – Rakouském formátu. „Máme zájem na dalším rozvoji vztahů s Rakouskem, jak bilaterálně, tak i v rámci tzv. Slavkovského formátu.“
  • Rozvoj přeshraniční spolupráce. Zejména rozvoj takzvaných Sudet. „Jako jeden z možných nástrojů podpoříme přeshraniční spolupráci s okolními státy jako významný zdroj finančních prostředků pro zaostalé či periferní regiony.“ O důležitosti regionální spolupráce jsme psali v kontextu s řeckou krizí. 

Zdá se, že celý programový návrh nejlépe shrne tato pasáž. „Jsme a budeme i nadále nedílnou součástí evropského geografického, ekonomického, civilizačního a hodnotového prostoru. Naše zahraniční politika bude vycházet především z členství v EU a NATO. V základních směrech bude navazovat na předchozí vlády, a to i v oblasti koncepční, bude však výrazněji, proaktivně a pružněji reagovat na aktuální zahraničně politické problémy či hrozby, typu masivní ilegální migrace či terorismus.“ Celkově se navrhovaná politika vůči EU příliš neliší od předchozí vlády a dá se předpokládat, že se v blízké budoucnosti obraz České republiky v EU příliš nezmění. Všechno ale záleží na tom, jestli vládu podpoří ČSSD a KSČM.

Filip Hanka