Schválení kontroverzních návrhů ministerstva financí na osekání plateb majitelům solárních elektráren bylo až do poslední chvíle nejisté. Řada poslanců ze všech čtyř vládních stran dávala najevo, že se jim tento retroaktivní zásad do nastavených pravidel podpory nelíbí. Rozhodl až tlak ze strany ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který rebely přiměl k poslušnosti. Návrh i proto minulou středu těsně sněmovnou prošel.
Zákulisí vzniku a schvalování takzvaných Stanjurových přílepků popsaly Ekonomickému deníku dva dobře informované zdroje z prostředí zelené energetiky. Vše se prý odehrálo zhruba takto. Ministerstvo financí zaznamenalo pokles vícenákladů na podporované zdroje energie (POZE) na 25,3 miliardy korun a usoudilo, že když lidé a firmy v cenách elektřiny uhradí zhruba 17 miliard korun, tak bude stačit, když stát doplatí zbývajících 8,5 miliardy korun. Tuto částku zapsalo do návrhu státního rozpočtu na rok 2025.
Tady poněkud zaspalo ministerstvo průmyslu a obchodu, tehdy ještě vedené Jozefem Síkelou. To na návrh resortu financí nejprve nereagovalo, až na konci září přišlo na vládu s materiálem, ve kterém vyčíslilo odhad výdajů na POZE v příštím roce na rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny mají uhradit odhadem 19,6 miliardy korun, zbývajících víc než 31 miliard měl uhradit stát z rozpočtu. Jenže rozpočet už byl v té době prakticky hotový.
Rozkaz zněl jasně: Seškrtejte to na minimum
Ministr financí Zbyněk Stanjura navýšení výdajů státu o dalších 23 miliard korun odmítl a dal svým podřízeným za úkol seškrtat podporu zelené energetiky. Konkrétní návrhy poté připravili vrchní ředitel sekce daně a cla Stanislav Kouba a ředitel Stanjurova kabinetu Filip Benda, což je mladší bratr šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy. Ti se zaměřili na nejvyšší položku v balíku plateb za POZE, a sice na solární elektrárny z let 2009 a 2010.
Konkrétní podobu zásahu do nastavených pravidel podpory oznámil Zbyněk Stanjura na konci října. Ten zahrnoval individuální kontroly ziskovosti solárních elektráren, prodloužení doby posuzování na celou dobu životnosti, možnost snížení povolené ziskovosti a konec vyplácení podpory v době, kdy jsou ceny elektřiny na trhu záporné. Tyto návrhy byly jako přílepek začleněny do novely energetického zákona „Lex OZE 3“, a to bez standardního schvalovacího a připomínkového procesu.
Mohlo by vás zajímat
Zajímavé bylo i načasování tohoto kroku. Ve vládě již v té době nebyl ministr průmyslu Jozef Síkela (za hnutí STAN), který měl pověst příznivce moderní energetiky a současně se nebál jít do konfliktu se Stanjurou. Nový ministr průmysl Lukáš Vlček (STAN) byl ve funkci v té době jen krátce; i když nebyl ze Stanjurových návrhů nijak nadšen, musel je spolu s ním začít prosazovat.
Ani poslanci Hospodářského výboru sněmovny nebyli z Stanjurových přílepků zrovna nadšeni; při jejich projednávání to dali jasně najevo. Při listopadovém hlasování na výboru k těmto návrhům nezaujali kladné, ale ani záporné stanovisko. Ostře proti návrhu se vyslovili zástupci hnutí ANO. „Vidím tady retroaktivitu, rozpor s notifikací, neprošlo to řádným schvalovacím procesem ani posouzením dopadů. Nikdy pro to ruku nezvednu,“ řekla tehdy poslankyně Berenika Peštová (ANO).
Co se týká váhajících vládních poslanců, tady přišel Stanjura dle zdrojů Ekonomického deníku s metodou cukru a biče. Obětoval jeden z návrhů, který zahrnoval možnost snížit povolenou míru ziskovosti solárních elektráren, a umožnil poslancům jej zamítnout. Současně prý rebelové z řad koaličních stran SPOLU dostali varování, že pokud ostatní přílepky nepodpoří, projeví se to na jejich umístění na kandidátkách do příštích voleb.
Zdrželo se pět poslanců hnutí STAN
Nakonec tak všichni přítomní poslanci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL minulou středu hlasovali pro přijetí přílepku, který otevírá cestu k individuálnímu posouzení ziskovosti solárních elektráren a následnému krácení podpory. Pět poslanců z klubu Starostů a nezávislých (STAN) se zdrželo hlasování, dalších 25 bylo pro. Stanjurův návrh tak prošel poměrně těsně, když pro hlasovalo 84 ze 163 přítomných poslanců. Proti bylo 62 poslanců za hnutí ANO a Piráty, zástupci SPD se zdrželi hlasování.
Poslední návrh, který se týkal zastavení vyplácení podpory obnovitelným zdrojům v době, kdy je cena elektřiny na trhu záporná, byl před hlasováním stažen. Dobře informované zdroje k tomu dodávají, že se tak stalo kvůli faktické chybě v návrhu. Ministerstva financí a průmyslu se jej pokusí prosadit znovu, a to v další plánované novele energetického zákona. Ta je slangově označována jako „Lex plyn“, protože má za cíl usnadnit výstavbu plynových a paroplynových elektráren.
Zmíněné zdroje očekávají, že novela Lex OZE 3 projde hladce i senátem. Konkrétní podobu zásahu do výplaty podpory majitelům solárních elektráren určí až příslušná vyhláška. Ta totiž rozhodne o tom, jak benevolentní nebo naopak přísný bude stát při kontrolách ziskovosti.
Česko jako banánová republika
Co se stane, když někomu vyjde míra ziskovosti, měřená vnitřním výnosovým procentem, vyšší než povolených 8,4 procenta? To bude záležet na tom, zda má konkrétní vlastník solární elektrárny spuštěné do provozu v roce 2009 nebo 2010 splacené úvěry u bank nebo leasingových firem. Pokud ano, tak v „pouze“ přijde o část zisku v příštích letech. Pokud je stále zadlužený, tak reálně hrozí bankrot firmy. Takový scénář hrozí hlavně investorům, kteří fotovoltaiky odkoupili od původních vlastníků v posledních deseti letech.
Jeden ze zdrojů k tomu dodává, že nejhorší na celém příběhu Stanjurových přílepků je zhoršení pověsti České republiky u mezinárodních investorů. V posledních měsících totiž řada energetických firem, fondů a instalačních firem chystala vstup na český trh, aby se mohla zúčastnit nové investiční vlny v oboru zelené energetiky. Jakmile ministr Stanjura představil svůj antisolární balíček změn, tak všechny tyto plány skončily u ledu. Investování v „banánové republice“, kde se mění pravidla během hry, je vhodné pro spekulanty, ne pro seriózní firmy.
