Ministerstvo dopravy by mělo podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 v následujícím roce hospodařit s částkou 139,4 miliardy korun. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ale bude muset část rozpočtu ještě projít další debatou. Upřesnil, že se jedná o Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). „Procházíme upřesněním aktuálního stavu přípravy staveb, tedy jejich možnosti realizace,“ sdělil Ekonomickému deníku.
První návrh rozpočtu podle něj přináší nárůst prostředků na investice do dopravní infrastruktury a umožňuje navýšení prostředků SFDI nad letošních 150 miliard. „To je zásadní pozitivní zpráva a předpoklad pro udržení tempa příprav a aktuální rozestavěnosti,“ zmínil mluvčí.
Dotace pro SFDI představují největší část prostředků, které ministerstvo dopravy získá. Jde o 117,4 miliardy korun, z toho dotace pro společné programy Evropské unie a České republiky představují objem 37,4 miliardy korun.
Návrh rozpočtu pro ministerstvo dopravy počítá s tím, že kapitálové výdaje, z nichž majoritní podíl tvoří investiční transfery pro SFDI, vzrostou oproti rozpočtu roku 2024 o 49,2 miliardy korun, tedy o 116 procent. Včetně zdrojů z Evropské unie jde o 91,5 miliardy korun.
Z výdajů na drážní a kombinovanou dopravu je podle návrhu 12,9 miliardy vyčleněno na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, z toho 8,4 miliardy korun činí výdaje na dopravní obslužnost v objednávce státu a částka 4,5 miliardy korun představuje dotace krajům a hlavnímu městu Praha na financování regionální dopravy.
V návrhu rozpočtu se uvádí, že v rámci ostatních výdajů spojených s dopravní politikou státu, které jsou rozpočtovány v celkovém objemu 9,1 miliardy korun, jsou alokovány například dotace na slevy jízdného ve výši 5,6 miliardy korun či výdaje na kosmické aktivity.
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery ministerstva dopravy mají být v roce 2025 podle návrhu rozpočtu 38,5 miliardy korun a z rozpočtu Evropské unie jde 37,5 miliardy korun.
Maximum možného
Jako „maximum politicky možného“ okomentoval rozpočet pro dopravu předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Udržet dynamiku financování výstavby dopravní infrastruktury bude podle něj v nejbližších letech zásadním tématem pro každou vládu. Část rozpočtu je také podle Sechtera kryta úvěrem SFDI.
„Bude-li i v dalších letech české hospodářství přešlapovat kolem recese a zvyšovat takzvané mandatorní výdaje rozpočtu, čímž bude omezena schopnost splácet dluh, tedy i dluh SFDI, může mít dopravní výstavba problémy,“ upozornil.
Dalším problémem jsou podle Sechtera ceny energií, které se výrazně promítají do cen materiálů. Dodal, že v Evropě ani v České republice není patrná vůle ceny energií snižovat, na energetickém trhu tak panuje nadále velká nejistota.
Kladně navržený rozpočet pro ministerstvo dopravy hodnotí poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (STAN). „Dlouhodobě se nám daří snižovat dluh na dopravní infrastruktuře napříč celým Českem a nejinak tomu bude i v následujícím roce. Právě splácení dlouhodobého dluhu na dopravní infrastruktuře bude pokračovat i v roce 2025, jelikož je doprava jednou z priorit této vlády,“ uvedl. Nejde podle něj pouze o záležitost jednoho rozpočtu, ale několikaleté systematické řešení.
„Jsme si zároveň vědomi finanční náročnosti a hledáme i jiné cesty financování jako jsou například PPP projekty nebo také dluhopisy,“ dodal. Plán výstavby dopravní infrastruktury, který sahá do roku 2033, je podle Lochmana velmi ambiciózní, ale s využitím alternativního financování realistický.
„Již brzy tak nebudou naše dálnice o dílčích přírůstcích, ale o kompletním systému, který nabídne napřiklad plnohodnotnou alternativu k D1, nebo dokončená všechny zásadní meziregionální spojení,“ dodal.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který poslalo poslední srpnový den ministerstvo financí k projednání vládě, počítá pro příští rok se schodkem 230 miliard korun. Příjmy rozpočtu by podle návrhu měly být ve výši 2,086 bilionu korun, meziročně se tak mají vzrůst o sedm a půl procenta. Výdaje rozpočtu jsou plánované na 2,316 bilionu korun.
Tereza Čapková
