Armádní základna taktického letectva v Čáslavi – domov pro stíhačky Gripen zapůjčené od Švédska – za krátký čas skončí v podobě, v jaké ji známe desítky let. Ranvej, která pamatuje dekády provozu, stavaři kompletně zdemolují. Postaví se nová, včetně supermoderního CAMPUSU F-35. Tento obří stavební projekt, který promění letištní plochy v technologické centrum budoucnosti, projednala vláda Andreje Babiše (ANO).
Co všechno musí armáda postavit, aby splnila extrémně přísné standardy pro stíhačky páté generace? A kam se na několik let uchýlí čeští piloti?
Miliardová investice do nebe nad Českem
Kolegium ministra obrany schválilo v polovině ledna zakázku na celkovou modernizaci infrastruktury v hodnotě 5,33 miliardy korun bez DPH.
Vítězem mezinárodního tendru se stalo sdružení firem „Společnost Letiště Čáslav – 2. etapa“ s vedoucím společníkem HOCHTIEF Infrastructure GmbH. Ekonomický deník o těchto plánovaných změnách na letišti informoval již v srpnu. Samotné stavební práce a následná certifikace letiště zaberou dva roky.
Zrod CAMPUSU F-35 a přísné utajení
Hlavním bodem modernizace je výstavba takzvaného CAMPUSU F-35. Tento komplex, klasifikovaný jako objekt důležitý pro obranu státu (ODOS), poskytne zázemí hned několika útvarům:
- Dvěma operačním letkám
- Technické letce a letce údržby
- Oddělení simulátorů a podpůrné letce
Celý areál musí vyhovět přísným bezpečnostním pravidlům, která Spojené státy vyžadují k ochraně svých utajovaných technologií. Stavaři začnou už letos na jaře demolicí staré vzletové a přistávací dráhy i pojezdových ploch.
Exil a finanční injekce od spojenců
Rozsáhlá rekonstrukce vyžene čáslavské letectvo z domovské základny. Mezi lety 2026 a 2028 najdou stíhači s Gripeny a piloti s L-159 dočasný azyl na letištích v Pardubicích a Náměšti nad Oslavou. Resort obrany již nakoupil potřebné nemovitosti od Pardubického kraje i města Pardubic a zahájil nezbytné přípravy na záložních letištích.
Dobrou zprávou pro státní pokladnu je fakt, že Česko neponese celou finanční zátěž samo. Jelikož modernizovaná dráha poslouží i technice ostatních zemí NATO, může stát žádat alianci o refundaci výdajů až do výše 1,6 miliardy korun. Jen samotná projektová dokumentace pro budoucí infrastrukturu přitom vyšla na 732,6 milionu korun.
Mohlo by vás zajímat
Smlouva by měla být uzavřena do konce března. Stavební práce a následná certifikace letiště včetně kolaudace stavby jsou naplánovány na dva roky. Zakázka je zadávána na základě zákona o zadávání veřejných zakázek podle zvláštních pravidel mezinárodní organizace, a to formou mezinárodní veřejné soutěže.
