Posílení dohledu nad insolvenčními správci, nemožnost oddělit dnes činnost insolvenčního správce od činnosti advokáta. Takové jsou hlavní důvody, proč Česká advokátní komora (ČAK) požaduje, aby kontrolní pravomoc nad činností insolvenčního správce, který je zároveň advokátem, převzala od Ministerstva spravedlnosti právě Komora. Představenstvo na posledním jednání souhlasilo s předneseným záměrem, a pověřilo předkladatele, člena představenstva ČAK a šéfa insolvenční sekce Michala Žižlavského, aby připravil odpovídající projekt.
Jak se konstatuje v důvodové správě, základní myšlenkou předkládaného věcného řešení je zastřešení profese advokáta, advokátního koncipienta a insolvenčního správce pod jednotný výkon dohledu, a to dohledu vykonávaného Českou advokátní komorou, resp. příslušnými orgány České advokátní komory podle Zákona o advokacii.
[mn_protected]
Navrhované řešení je věcně opodstatněné a zároveň v sobě obsahuje zásadní přínosy navrhované legislativní projekce zastřešení regulovaných profesí pod dohled České advokátní komory.
V neposlední řadě bude mít navrhovaná právní úprava podle Komory i sekundární pozitivní dopad na státní rozpočet, konkrétně v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti, kdy do budoucna nebude nezbytně nutné zřizovat nová systemizovaná místa v důsledku rozšiřování agendy dohledu, neboť více jak 70% agendy dohledu bude přeneseno pod Českou advokátní komoru. „Konkrétní přínosy, resp. pilíře, na kterých stojí legislativní návrh, jsou posílení dohledu nad činností insolvenčních správců, kteří jsou advokáti a advokátní koncipienti, posílení dohledu nad činností insolvenčních správců, kteří nejsou advokáti a advokátní koncipienti, tedy tam, kde bude mít nadále dohled Ministerstvo spravedlnosti a zefektivnění dohledu nad akreditovanými osobami poskytujícími služby v oblasti oddlužení podle Insolvenčního zákona,“ vysvětluje Žižlavský.
Mohlo by vás zajímat
Předstupeň samosprávy
V rámci odůvodnění lze podle Žižlavského plynule navázat na posílení dohledu zavedeného loňskou novelou Insolvenčního zákona. Lze tedy konstatovat, že jde o evoluční legislativní vývoj navazující na předchozí novelu vytvořenou Ministerstvem spravedlnosti. Dohled ministerstva nad každým jednotlivým insolvenčním správcem zvlášť je již v nynější době, byť ve velmi omezeném rozsahu, přítomen v právní úpravě. Dohledový orgán tak může bezprostředně, a tedy účinně a efektivně, dohlížet a případně sankcionovat pochybení jednotlivých insolvenčních správců. Tato již dnes přítomná koncepce však vyžaduje vyšší náklady na obsluhu takového systému. „I za současného stavu je zřejmé, že problematika samosprávné organizace si do budoucna vyžádá hlubší analytickou činnost. Proto předkládaný návrh nemá ambici přijít s myšlenkou samosprávné komory, ale dílčím posílením individuálního dohledu, který plynule navazuje na předchozí právní úpravu účinnou od 1. 7. 2017 a částečné přechází na dohled na agregované bázi, resp. činí první mezikrok, na který může pak navazovat vynětí úpravy vstupu do regulovaného odvětví až po vytvoření samosprávné stavovské organizace,“ konstatuje dále materiál, s tím, že přijetí této varianty bude znamenat naplnění hlavního smyslu Insolvenčního zákona ve vztahu k řádnému plnění povinností insolvenčních správců s rozlišením na insolvenční správce, kteří jsou advokáty nebo advokátními koncipienty, a ti, kteří nejsou. „Tento návrh má především své věcné důvody, kdy zkrátka nelze vykonávat dohled dvou regulátorů nad jedním subjektem, který je zároveň advokátem nebo advokátním koncipientem a insolvenčním správcem. Tento subjekt – v případě fyzické osoby – má většinou jednu kancelář, jeden počítač, jednu spisovnu a výkon profese vykonává „dohromady“, v praxi není možné ani tuto činnost hermeticky oddělit. Největší aplikační problém pak představují kontroly ze strany Ministerstva spravedlnosti, kdy jde o kontrolu provozovny nebo sídla insolvenčního správce, a insolvenční správce má v kanceláři advokátní spisy, které podléhají režimu zákona o advokacii a kontrolní pracovníci by se neměli s těmito spisy vůbec setkat,“ říká dále Žižlavský, a poukazuje na to, že na druhou stranu pak Ministerstvo spravedlnosti nemůže efektivně postihovat advokáta, který by si za sepis insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na oddlužení účtoval více, než je stanoveno zákonem. Ministerstvo spravedlnosti se nemůže podívat do advokátního spisu a nemá ani žádnou jinou kompetenci. Z uvedeného důvodu je jednoznačné, že insolvenční správce, který je advokátem nebo advokátním koncipientem, by měl podléhat kontrolní a kárné pravomoci České advokátní komory.
Posílení dohledu
Navrhované věcné řešení pak přinese posílení dohledu nad činností insolvenčních správců, kteří jsou advokáti a advokátní koncipienti, neboť zde bude výkon dohledové a kárné pravomoci vykonávat Česká advokátní komora, která má na to náležitě vybavený aparát, který je velmi efektivní a má za sebou dlouholetou zkušenost bez jakýchkoli pochybení, či problémů. „Lze konstatovat, že dohledový a kárný systém je velmi efektivní a přenos agendy necelých 400 subjektů nezpůsobí žádné komplikace, když nad těmito subjekty Česká advokátní komora vykonává dohled již nyní, neboť jsou advokáty, nebude se tak prakticky jednat o žádné navýšení agendy.“
Vedle posílení dohledu nad činností insolvenčních správců, kteří jsou advokáti a advokátní koncipienti, přinese navrhované věcné řešení posílení dohledu nad činností insolvenčních správců, kteří nejsou advokáti a advokátní koncipienti. Ministerstvu spravedlnosti se podstatným způsobem uvolní kapacity a bude moci ještě efektivněji vykonávat dohled nad těmito správci a bude mít i více kapacit na analytickou činnost v rámci analýz problematických aspektů v insolvenčních řízeních.
V neposlední řadě pak povede podle návrhu legislativní předloha k zefektivnění dohledu nad akreditovanými osobami poskytujícími služby v oblasti oddlužení, kdy lze předpokládat jejích značný nárůst, a to především z důvodu přijetí tzv. „nulové novely“. Zároveň vedle toho je nutné vykonávat efektivní dohled nad osobami, které tyto služby poskytují bez akreditace za úplatu – tzv. vinkláři, proti kterým již bojovala předchozí novela Insolvenčního zákona. Po vypořádání připomínek se navrhuje, aby s materiálem byli prostřednictvím oficiálního dopisu předsedy České advokátní komory seznámeni ministryně spravedlnosti, předseda ústavněprávního výboru Poslanecké Sněmovny i Senátu Parlamentu České republiky, jakož předsedové jednotlivých poslaneckých klubů v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České republiky. Podle Žižlavského již byli s materiálem seznámeni úředníci pracovníci MS, kteří se účastní jednání insolvenční sekce.
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
