České advokátní komoře vadí návrhy novely zákonů o Celní správě České republiky a trestního řádu, které mají posílit pravomoci celníků při vyšetřování trestných činů. Celní správa není určena k tomu, aby vyšetřovala trestné činy, a to jakékoliv, uvádí Komora v rámci připomínkového řízení. Jejím úkolem je zcela jiná oblast činnosti moci výkonné, na svou další úlohu není ani připravena, ani vybavena.

Podle advokátů jde ve skutečnosti o zavedení paralelní složky státní moci s kompetencí vyšetřovat: „Nedoporučujeme s ohledem na nekoncepčnost návrhu pokračovat v legislativním procesu a navrhujeme, aby byl vrácen zpět předkladateli. Jedná se o návrat ke koncepci, která již byla opuštěna, a to především pro věcné vady – nedostatečně vymezenou funkční příslušnost neodpovídající ústavním požadavkům, nesystémovost, střet kompetencí mezi orgány moci výkonné,“ konstatují advokáti úvodem, neboť tímto řešením se de facto zavádí dvě paralelní složky státní moci, které mají vyšetřovat daňovou trestnou činnost, tj. policie a vedle ní celní správa.

Takovéto řešení bude podle Komory přinášet mnohé sporné a nejednoznačné situace a bude působit v praxi komplikace. Při takto zvoleném řešení bude taktéž nastavena nejednotná metodika a správní praxe při vyšetřování daňových trestných činů. Budou vznikat kompetenční spory, jak bude například postupováno v situacích, kdy tu samou věc budou šetřit jak orgány policie, tak orgány celní správy. Případný střet kompetencí není nijak vyřešen a mohl by být výrazně na újmu přinejmenším dotčeným soukromým osobám, v základu však především účelu vedeného vyšetřování, varuje Česká advokátní komora (ČAK) .

[mn_protected]

Novela nerozlišuje prověřování a vyšetřování

Mohlo by vás zajímat

Jak dále Komora uvádí, celní správa není určena k tomu, aby vyšetřovala trestné činy, a to jakékoliv. Její úlohou je zcela jiná oblast činnosti moci výkonné a na další úlohu není ani připravena ani vybavena. De facto by došlo ke vzniku speciální policejní složky pod gescí Ministerstva financí ČR, což není v souladu s kompetencemi jednotlivých ministerstev. Je na místě připomenout, že kompetence musí být stanoveny jasně a striktně zákonem, nelze uvažovat o kompetencích na výběr daných nebo jen neurčitě vymezených, což přesně návrh vystihuje. Takový stav je zjevně v rozporu s požadavky čl. 2 odst. 3 Ústavy. Dané řešení je taktéž nesystémové z hlediska případných debat o koncepčních otázkách a změnách v souvislosti s vyšetřováním hospodářské trestné činnosti.

V minulosti bylo podobné navržené řešení taktéž odmítáno i ze strany policejních orgánů. „Návrh Ministerstva financí, pakliže by byl realizován, v konečném důsledku vychází z toho, že celní správa by trestné činy, které dnes pouze prověřuje, vyšetřovala sama až do konce. Novelizace však nerozlišuje mezi ,prověřením´ a ,vyšetřováním´, což jsou dva odlišné, jakkoliv na sebe navazující postupy přípravného řízení trestního. Orgány Celní správy České republiky jsou primárně dohledovým a správním orgánem ve svěřených působnostech, zejména v oblastech správy spotřebních daní a cel. Nejsou zřízeny k vedení přípravného řízení ve všech jeho fázích,“ oponuje ČAK s tím, že v navrženém znění navíc není důsledně rozlišena věcná působnost orgánů celní správy. Není tedy jednoznačně určeno, zda prověřování provádí pouze celníci služebně přidělení k výkonu služby ke Generálnímu ředitelství cel, jakožto pověřeného celního orgánu, a to v obou naznačených fázích. Reálně je podle Komory novela neúplná, neboť odpovědnost by zůstala na příslušném orgánu vyšetřování Policie ČR.

Celníkům dlouhodobě chybí právníci

Komora rovněž připomíná, že tento návrh není první, protože první pokusy postavit orgány celní správy do pozice orgánů činných v trestním řízení spadají již do devadesátých let minulého století, kdy celní zákon upravoval institut tzv. celního vyšetřovatele. Návrh byl dokonce schválen Parlamentem ČR do paragrafovaného znění celního zákona. Avšak později to bylo opět samotné Ministerstvo financí, které tento institut ze zákona vyňalo s poukazem na to, že celní správa není na jeho faktické zavedení zejména z personálních důvodů dostatečně připravena. „Po tomto neúspěchu pak celní správa delší čas o posílení své pozice v rámci trestního řízení neusilovala. Je proto otázkou, v čem se nyní tato situace tak závratně zlepšila, když např. z přehledu nabídky služebních míst v rámci celní správy ještě dnes vyplývá, že mnohé celní orgány na základním stupni řízení nemohou obsadit služební systemizované místo ,právníka´ ani po několik dlouhých měsíců (viz např. Celní úřad pro Liberecký kraj).“

Přitom právě potřeba odborně vzdělaných právníků a ekonomů, které mají znalosti z této oblasti, je zásadní a z materiálu nevyplývá, že by celní správa v tomto ohledu nějak závratně předstihovala orgány Policie ČR, doplňuje Komora stanovisko.

Výjimečný znamená neobvyklý

Kritice se v připomínkách nevyhnul ani doprovodný návrh novelizace trestního řádu „Zde je nutno pokračovat v dané argumentaci o nekoncepčnosti celého zásahu, zejména pak pokud jde o navržené novelizace ust. § 12 odst. 2 písm. d) – spolu s ustanovením § 161 tvoří toto vymezení působnosti k vyšetřování obecné pravidlo s přesně a striktně stanovenými výjimkami. Obsahově slovo výjimka je odvozeno od slova „výjimečný“, jako stav nebo postup, který není obvyklý, běžný.“ Není tedy podle Komory důvodu jej tedy jako běžný zavádět. Tím spíše, že vymezení je zde velmi nekonkrétní („v oboru působnosti…“).

Totéž je pak třeba uvést u navržené novelizace § 161 tr. řádu. Pokud o rozdělení kompetencí bude rozhodováno dozorujícím státním zástupcem, nejde o jejich vymezení zákonem v předvídatelné formě, a to ani pro dotčené orgány.

[/mn_protected]

Dušan Šrámek