Česká společnost Great North Canadian Holdings uzavřela dlouhodobý kontrakt s norskou polostátní společností Equinor o dodávkách zemního plynu. Tato zpráva zní hezky, ale opatrnost je rozhodně namístě. Za firmou GNCH totiž stojí podnikatel Ladislav Dráb, který má za sebou velmi podivnou minulost, v níž nechybí firemní bankroty, neuhrazené dluhy a plané naděje.
Zajímavé je, že tiskovou zprávu neznámé firmy Great North Canadian Holdings (GNCH) o podepsaném kontraktu na odběr zemního plynu z Norska nekriticky převzala agentura ČTK a od ní pak další média včetně magazínu Forbes. Vyplatí se kouknout na web GNCH, kde není těžké dohledat, že hlavní tváří nové firmy je Ladislav Dráb. Ten už v české energetice aktivně působil a nedopadlo to dobře.
Formálně má firma Great North Canadian Holdings stejnojmenného kanadského vlastníka. Podle Evidence skutečných majitelů firem je koncovým vlastníkem GNCH Nicole Drábová, tedy dcera Ladislava Drába. Podle oslovených zdrojů z českého plynárenství zmíněnou firmu nikdo nezná. Jediná dohledatelná informace je, že GNCH bude mít od 1. dubna přístup na virtuální obchodní bod a na krátkodobý trh s plynem organizovaný společností OTE.
GNCH se na svém webu prezentuje jako kanadská společnost podnikající v oboru těžby a přepravy ropy a plynu. Nalezneme zde i značně bizarní video z argentinské televize, kde je jeho Drábova firma Česká plynárenská (firma bez reálného byznysu, od srpna 2021 v likvidaci) popsána jako „un gigante energético de la República Checa“. Tak si pojďme toho „giganta“ blíže představit.
Bankroty a nerealizované plány
Příběh začíná v roce 2002, kdy podnikatelé Ladislav Dráb a Eduard Pálka založili v Praze firmu Česká energie. Byla to pozoruhodná dvojice. Zatímco Pálka byl podle starší zprávy týdeníku Euro příslušníkem komunistické rozvědky a po změně režimu mimo jiné i šéfem První česko-ruské banky, Dráb před rokem 1989 emigroval do Kanady a později žil střídavě v Česku a v Severní Americe.
Česká energie působila na trhu poměrně dlouho jako alternativní dodavatel elektřiny a zemního plynu koncovým zákazníkům. Patřila mezi menší hráče na trhu. V říjnu 2016 se finančně zhroutila a její zákazníci přešli do režimu dodavatele poslední instance (autor článku se krachu firmy Česká energie podrobně věnoval v roce 2016 v týdeníku Dotyk).
Ještě o něco dříve, v dubnu 2016, vyhlásil soud úpadek firmy GSCeP. Tu založili Dráb s Pálkou se záměrem vyhloubit v sousedství uranového dolu v Rožné na Vysočině podzemní zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Nepodařilo se jim však zajistit financování projektu za minimálně šest miliard korun. Hlavním „výsledkem“ celého záměru tak byly nesplacené závazky za téměř 200 milionů korun u společností Diamo a Metrostav.
K tomu jedna aktualita: insolvenční správce firmy GSCeP nyní dle webu burzaspravcu.cz nabízí k prodeji nesplacenou pohledávku ve výši téměř 33 milionů korun za Ladislavem Drábem. Zájemci o koupi se mohou hlásit do konce dubna u liberecké firmy Koppa.
Plyn z Norska poprvé, podruhé
Zatímco v Rožné aspoň začal geologický průzkum, další ambiciózní projekt – plynovod Mozart spojující českou a rakouskou síť – zůstal jen na papíře. V lednu roku 2007 Dráb s Pálkou založili firmu Česká plynárenská a pokusili se prolomit monopol společnosti RWE Transgas na dovoz plynu do Česka. Plánovaných 10 procent trhu však nikdy nezískali a slibovaný plyn z Norska do České republiky dovážet nezačali.
Na jaře 2013 neuniklo pozornosti médií, že Ladislav Dráb zaplatil za neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera část dluhu z kampaně. Fischer následně nastoupil do CE Group jako manažer energetických projektů. Jak se brzy ukázalo, Fischer víceméně jen plnil roli maskota a reálný vliv na směřování firmy neměl. Navíc tam nevydržel dlouho. Zato marné pokusy Ladislava Drába uspět na českém energetickém trhu můžeme pozorovat už déle než dvacet let.
David Tramba
