Nic protizákonného se nestalo, tvrdil dnes ministr Lubomír Metnar poslancům sněmovního výboru pro obranu, kteří si jej předvolali kvůli loňské akci prostějovských armádních specialistů s celníky. O operaci, o které se neměl nikdo nepovolaný dozvědět, Ekonomický deník informoval v půlce prosince. Podle ministra obrany šlo jen o pouhé společné cvičení. Dokument, kterým Ekonomický deník disponuje ale dokládá pravý opak Metnarova tvrzení. Celníci vojáky povolali, aby jim v rámci takzvané součinnosti pomohli při „realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí“. Aférou se bude zítra zabývat také sněmovní výbor pro bezpečnost. Vysvětlovat, o co šlo, by měla také ministryně financí Alena Schillerová a vedení Celní správy.
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny se začal operací celníků a prostějovské 601. skupiny speciálních sil z půlky loňského roku, při které byl velmi pravděpodobně porušen zákon, zabývat z popudu jeho předsedkyně Jany Černochové (ODS). Poslanci po dnešku k žádnému závěru ale nedošli. Zítra se bude senzitivní kauzou zabývat i sněmovní výbor pro bezpečnost. A to přesto, že se náčelník generálního štábu Aleš Opata i ministr obrany Lubomír Metnar snažili zákonodárce ubezpečit, že se nic fatálního nestalo.
„Každopádně na základě informací a vyhodnocení, které jsem dostal, tak šlo o cvičení… …Pro armádu to bylo cvičení jako každé jiné a probíhá jich celá řada. Nejenom s celníky,“ řekl po uzavřeném jednání výboru Metnar. Na otázku, kolik takových cvičení celníků s 601. brigádou v poslední době proběhlo ale nedokázal odpovědět. „Pokud se mně ptáte na obsah toho cvičení tak veškerá taktika a cvičení 601. skupiny spadají pod utajení. Bylo to klasické cvičení, kterého se armáda zhostila tak, jak měla… …Nevím, proč hovoříte o sledování, já hovořím o cvičení,“ tvrdil po výboru před novináři neochvějně Metnar.
Protože dnes nebyli slyšeni zástupci Celní správy ani ministryně financí Alena Schillerová, pod kterou celníci spadají, poslanci výbor obranu počkají s vyhodnocením poznatků o akci celníků na další informace. „My jsme měli informace pouze z té jedné strany… …Potřebujeme vědět, k čemu se ta trestní věc vztahovala od ministerstva financí, potažmo Celní správy,“ uvedla po skončení výboru jeho předsedkyně Jana Černochová.
Operace Richard
Co se tedy vlastně odehrálo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova velmi neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování.
„Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti s pravopisnou chybou, adresované Generálnímu štábu.
„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ za kladné a včasné vyřízení této žádosti poděkoval zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Ekonomický deník získal tyto informace od několika důvěryhodných nezávislých zdrojů, které si nepřály zveřejnit identitu.
Repro: Ekonomický deník
Zjevně, jak se lidově říká, hořelo, a celníci potřebovali vojáky z Prostějova třeskutě rychle. Protože žádost celníků hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto rychle. Žádost celníků pak obratem odsouhlasil i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.
Aby operace pravděpodobně nebudila příliš pozornosti, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal do interního dokumentu velitel speciálních sil Pavel Kolář.
V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“. Vše se odehrálo v řádu hodin, respektive tří dnů. Cvičení se přitom plánují dlouhodobě a procházejí klasickým schvalovacím kolečkem. Ostatně o plánovaných armádních cvičeních na tento rok dnes poslance ministr obrany informoval.
Operace celníků a vojáků vypadá na první pohled jako nikterak nevybočující ze standardních mechanismů, opak je ale pravdou. Celníci vojáky požádali o součinnost podle paragrafu 158 d) trestního řádu. Ekonomickému deníku není známo, zda sledování povolil jen státní zástupce, aby mohly být pořízeny i zvukové nebo obrazové záznamy. Nebo soudce, aby mohlo být zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, jak praví litera zákona.
Problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet a proto by byl při sledování porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád. Podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci bezpečnostních složek, a na který se jak celníci, tak vojáci dnes na výboru odvolávali, může takzvanou součinnost poskytovat pouze orgán činný v trestním řízení. Tím prostějovská 601. brigáda ze zákona v žádném případě není.
Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.
Repro: Trestní řád
Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil vyjma oslovených právníků i vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.
Kdo se zeptá státního zástupce?
Celníci na otázky k popisované akci k prvnímu článku na toto téma zareagovali tak, že z hlediska zákona bylo všechno v pořádku. „Celní správa jako bezpečnostní složka státu spolupracuje při výkonu svých kompetencí s dalšími orgány a institucemi, přičemž jednou z nich je i Armáda České republiky. Ze zcela pochopitelných důvodů není možné se vyjadřovat ke konkrétním formám této spolupráce či jednotlivým případům,“ odpověděla Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.
Ministr obrany Lubomír Metnar pak doplnil, že informace „týkající se výcviku a činnosti 601. skupiny speciálních sil nejsou veřejné“. Dnes po zasedání výboru pro obranu Metnar mimoděk připustil, že cvičení probíhalo mimo vojenské prostory, částečné detaily operace sdělil pouze na uzavřeném jednání. „Nemám informaci, statistické výstupy, kolik takových akcí proběhlo. I když byl ten bod přerušen, vyjádření náčelníka Generálního štábu a mé považuji za úplné. Co mělo zaznít, tak zaznělo, a z naší strany to bylo vyčerpávající. Je otázka, jak s tím budou poslanci spokojeni,“ dodal na odchod z výboru Metnar.
Ekonomický deník oslovil také několik erudovaných právníků s otázkou, zdali při zmiňované akci celníků nemohlo dojít ke kárnému provinění nebo dokonce k trestnému činu. Všichni se shodli na tom, že by celou záležitost měla prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů, potažmo Vojenská policie.
Vyslechnut by měl být i státní zástupce, který trestní řízení v akci celníků s krycím názvem Richard dozoruje či dozoroval. Pokud totiž proběhlo sledování Celní správy za aktivní spolupráce ze zákona zcela nepříslušné 601. prostějovské brigády, může to mít fatální dopad na trestní řízení v této kauze. A případné důkazy, pořízené tímto způsobem, mohou být oprávněně označeny za protizákonné, tudíž před soudem zcela nepoužitelné.
Pro úplnost dodejme, že nejde o první historický případ údajného nezákonného sledování v armádě. Ten první otevřel někdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením dnešního náměstka Celní správy Roberta Šlachty, uvedeného v žádosti celníků o sledování jako žadatel, spektakulárně v roce 2013 v rámci takzvané kauzy Nagyová. Soudní líčení v této kauze nebylo dodnes ukončeno.
Jan Hrbáček
