Generálporučík ve výslužbě Jaromír Zůna (65) je pravděpodobným kandidátem na ministra obrany, kterého do vlády nominuje hnutí SPD. Jeho vojenská kariéra je plná vysokých postů a prestižního zahraničního vzdělání. Mezi jeho klíčové armádní úspěchy patří absolvování prestižních kurzů v USA, sloužil také v mezinárodních misích.
Jaromír Zůna se narodil 26. listopadu 1960. Svou profesní dráhu začal studiem na Vojenském gymnáziu v Opavě (1976–1980) a následně na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově (1980–1984), kde získal velitelsko-inženýrské vzdělání. Do armády nastoupil jako mladý důstojník a později si doplnil doktorské studium na Univerzitě obrany v Brně (2010). V letech 2014 až 2017 studoval mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha.
Mezi jeho klíčové armádní úspěchy patří absolvování prestižních kurzů v USA, například U.S. Army Command General and Staff College. Sloužil také v mezinárodních misích IFOR/SFOR na Balkáně v 90. letech. Od roku 2019 do roku 2022 zastával post prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. V lednu 2025 ukončil službu v armádě po svém působení jako vojenský přidělenec na české ambasádě v Pekingu (2023–2024) a začal pracovat ve zbrojařské společnosti.
Student arabštiny
Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, konkrétně svazek komunistické vojenské rozvědky (Zpravodajská služba generálního štábu), ukazují detailní třídně-politický profil Jaromíra Zůny.
Ve svazku stojí, že kandidát pochází z rodiny důstojníka: otec i matka byli dlouholetými členy KSČ. Zůna vstoupil do KSČ v prosinci 1981, přičemž kandidátem byl již od roku 1979. Rozvědka velmi pozitivně hodnotila jeho teoretické znalosti.
Mohlo by vás zajímat
Zůna si již tehdy uvědomoval potřebu jazykového vzdělání: „V roce 1985 byl na základě své žádosti vyslán do tříletého dálkového kurzu jazyka arabského, organizovaného při VAAZ Brno. Studium řádně dokončil a v květnu 1988 složil předepsanou zkoušku v rozsahu prvního stupně.“ Kurz arabštiny byl jedním z předpokladů pro přijetí do postgraduálního studia na vojenského rozvědčíka, tím se ale už nestal.
Floydi a Redford
Osobní životopis Zůny z července 1988, který je součástí svazku, přináší kontrast k jeho politickému profilu. Navzdory ideologickému zaměření režimu na domácí a sovětskou kulturu, Zůna uváděl záliby, které poukazovaly na vliv Západu.
Jako oblíbené hudební skupiny zmínil formace takzvané nové vlny, ale také britské rockové legendy Pink Floyd a Genesis. V oblasti filmu ho zaujal americký thriller Tři dny kondora (1975) s Robertem Redfordem, který vyzdvihl pro herecký výkon hlavního hrdiny.
Zaujalo ho představení Malé scény v Gottwaldově (tak komunisté přejmenovali Zlín – pozn. red.), na němž ocenil „vysokou úroveň amatérského souboru“.
Střety, veto a konec kariéry v armádě
Po roce 1989, po návratu ze zahraničních misí, zastával Jaromír Zůna nejvyšší funkce v armádě. Po neúspěšné nominaci na post náčelníka Generálního štábu AČR (NGŠ) v roce 2022 však z armádního velení rychle odešel. Zůna měl podporu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, ale ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si jeho jmenování nepřála a místo Zůny se náčelníkem stal Karel Řehka. Oficiálně své rozhodnutí zdůvodnila tím, že si pro armádu představuje „většího bojaře“ – poukazovala tím na Zůnovo akademické a štábní zaměření bez výrazných zkušeností z velení bojovým útvarům.
Politologové jeho nynější nominaci ze strany SPD interpretují jako možnou protiváhu ke Karlu Řehkovi, s nímž se současná opozice často dostává do sporu, a prezidentu Petru Pavlovi.
Soukromá stížnost na vlastní ministerstvo
Jaromír Zůna potvrdil ochotu přijmout nabídku na vedení ministerstva obrany s tím, že úkoly na resortu považuje za výzvu. „Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty,“ řekl po návštěvě prezidenta Petra Pavla. Nevyloučil také změny v prioritách podle programového prohlášení koalice, například posílení protivzdušné obrany.
Jaromír Zůna řeší i zapojení českého obranného průmyslu do strategických a významných zakázek ministerstva obrany, respektive armády. Připomněl, že na tom, jak povýšit český obranný průmysl na součást bezpečnostního systému státu už pracuje ministerstvo obrany a Hospodářská komora. K tomu se podle něj váže i nová vládní strategie rozvoje českého obranného průmyslu. Ta stávající je přes 5 let stará a nerespektuje současné i možné budoucím potřeby. Zůna chce také zapracovat na podpoře exportu výrobků českého obranného průmyslu do zahraničí, a to za aktivní podpory ministerstva.
Před svým nástupem do funkce Jaromír Zůna čelí problému, který se týká jeho budoucího působiště. Ministerstvo obrany aktuálně řeší Zůnovu soukromou stížnost kvůli předčasnému ukončení pracovního poměru na Univerzitě obrany. Tuto stížnost nyní posuzují a rozhodují o ní úředníci, kteří se s jeho nástupem na post ministra stanou jeho přímými podřízenými.
