Hospodářská strategie nové vlády vypadá jako rozšířená verze vládního programového prohlášení. Obsahuje desítky lákavých a líbivých slibů, které v případě zdárné realizace mohou posunout Česko mezi nejúspěšnější země Evropy. Nebo mezi ty nejzadluženější; v dokumentu se to jen hemží sliby na daňové úlevy a zvýhodnění.
Zmíněný dokument vypracoval tým vedený Karlem Havlíčkem (ANO) fakticky už před sněmovními volbami. Po mírné aktualizaci jej nyní Havlíčkem vedené ministerstvo průmyslu a obchodu posílá do mezirezortního připomínkového řízení. Obsahuje spoustu úkolů, které chce vláda realizovat do konce svého mandátu v roce 2029.
Abyste 50 stran dlouhý dokument nazvaný „Hospodářská strategie, Česko: Země pro budoucnost 2.0“ nemuseli číst, udělal to Ekonomický deník za vás. Každý z následujících deseti odstavců reprezentuje jeden pozoruhodný a dosud málo známý záměr nové vládní koalice.
Volnější trh práce
Lákavě zní flexibilnější dlouhodobá spolupráce firem s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Tedy liberalizace v oblasti práce živnostníků pro konkrétní společnost. V Česku by mohl dle autorů strategie fungovat model závislého dodavatele po vzoru Velké Británie. Jenže to je vše, co se o tomto pozoruhodném návrhu v koncepci dočteme.
Průmyslové podniky, které na českém trhu marně hledají zaměstnance, by jistě uvítaly rychlejší vyřizování žádostí cizinců o pobytové oprávnění. Vládní strategie slibuje zkrácení lhůty na 30 dnů pro vysoce kvalifikované zaměstnance a 60 dnů pro ty ostatní. Jenže podobných slibů jsme už v minulosti slyšeli hodně a vyřizování pracovních povolení je stále komplikované a zdlouhavé.
Nástup umělé inteligence
Hodně se tato Havlíčkova strategie věnuje otázce rozvoje umělé inteligence (AI). Pozadu nemá zůstat ani veřejná správa. Tady dokument slibuje „spuštění pilotních projektů na využití AI v konkrétních agendách veřejné správy, kde AI a automatizace přinesou rychlou úsporu a zlepšení služeb (například správní řízení, dávky, daňové kontroly, dopravní řízení).“
Dále zde nalezneme záměr zavést specializované studijní a rekvalifikační programy zaměřené na oblast AI. Zmiňuje také stipendijní program pro české talenty na špičkových zahraničních školách. Vedle výchovy domácích expertů se zde hovoří také o speciálním imigračním režimu pro experty na umělou inteligenci a celou oblast informačních technologií.
Penzijní fondy, které vydělávají
Dokument zmiňuje mizerné tempo zhodnocování úspor domácností v penzijních fondech. Mezi vyspělými ekonomikami sdruženými v OECD jsou české penzijní fondy na posledním místě. Co s tím? Vládní strategie chce umožnit všem typům penzijních fondů investovat do akcií i do bytové výstavby. Maximální poplatky za správu penzijních fondů mají klesnout.
Vlivnou státní institucí se má do budoucna stát Národní rozvojová banka. Bude nabízet záruky, úvěry a spolufinancování pro strategické projekty. Konkrétně třeba v oblasti bydlení nebo dopravní, energetické a výzkumné infrastruktury. Česká exportní banka se má výrazněji zapojit do pomoci strategickým sektorům ekonomiky s omezeným přístupem k financování, jako je „klasická“ energetika nebo obranný průmysl.
Mohlo by vás zajímat
Jak rozhýbat bytovou výstavbu
Trh s bydlením se zadrhl, výsledkem jsou extrémní ceny nových bytů ve velkých městech i rostoucí nájemné. Tady hospodářská strategie vlády slibuje nastartování rychlé výstavby v rozsahu 50 tisíc nových bytů ročně. Pro srovnání: V roce 2024 bylo v Česku dokončeno 30 311 nových bytů. Jak chce vláda k tomuto cíli dospět?
Samozřejmě nechybí obligátní slib opravit stavební zákon tak, aby povolovací řízení nebylo martyriem pro všechny zúčastněné. Bytová výstavba má být stavbou ve veřejném zájmu s výhodami, které se s tím pojí. Vláda slibuje také redukci předpisů snižujících rychlost výstavby a zvyšujících náklady. Města a vesnice, které budou novou výstavbu podporovat, mají dostat finanční bonus – peníze na stavbu škol či posílení veřejné dopravy.
Více plynu i zelené energie
V kapitole energetika lze nalézt vedle tradičních priorit nové vládní koalice (zlevníme elektřinu, odmítneme nové emisní povolenky, ovládneme ČEZ) i několik nových návrhů. Patří mezi ně návrh zajistit pro Česko kapacity v LNG terminálech k pokrytí 60 procent roční spotřeby zemního plynu. Pro představu: Letos takovou kapacitou disponuje pouze ČEZ, který si pronajal část LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. V množství, které odpovídá zhruba 40 procentům spotřeby plynu v Česku.
Dokument hovoří o podpoře výstavby dalších obnovitelných zdrojů v rozsahu až 10 gigawattů do roku 2030. MPO chce soutěžit podporu nejen pro nové zdroje, ale také přispět k náhradě dožívajících zdrojů. Ke konci životnosti i provozní podpory totiž směřují stovky bioplynových stanic i desítky větrných elektráren. Nejistý je také osud solárních elektráren po konci 20letého období s provozní podporou. Jejich odstavení bez náhrady by způsobilo propad ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů.
