Naposledy v tomto roce jsme připravili přehled všech sněmovních tisků, kterými se v nejbližší době budou poslanci zabývat. I takto těsně před koncem roku dorazilo do Poslanecké sněmovny několik zajímavých návrhů, které mohou přinést do každodenního života změny. V tomto vydání monitoru určitě stojí za zmínku zpráva o účasti vojenský sil na cvičeních v roce 2019 nebo poslanecký návrh zákona, který má vyhnat nákladní dopravu na dálnicích z levého pruhu. Uniknout by vám neměla ani vládní novela rozšiřující pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který budí vášně nejen na vládě, ale i ve Svazu měst a obcí. Za přečtení určitě stojí i zpráva Národní rozpočtové rady, která mimo jiné varuje před chybějícími mechanismu pro pomoc nejzadluženějším obcím v ČR.
Novela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje předkládá poslancům návrh, který by mělo dojít k úpravám v zákoně o Státním fondu dopravní infrastruktury. Zastupitelé požadují, aby se do druhého paragrafu prvního odstavce písmena a) doplnilo následující: „pro účely tohoto zákona se silnicemi rozumí silnice I., II. a III. Třídy,“ protože současné vágní označení silnice, podle jejich názoru umožňuje spekulace ohledně toho, jestli působnost zákona dopadá i na silnice druhé a třetí třídy. „Tato situace tak je způsobilá narušovat právní jistotu SFDI a krajů (včetně hl. m. Prahy), včetně legitimního očekávání ohledně zákonem stanovené možnosti poskytovat/čerpat finanční prostředky i na silnice II. a III. Tříd,“ uvádí zastupitelé k situaci, kterou nejednotnost výkladu slova silnice způsobuje.
Projde to? Zákon přináší pouze zpřesnění definice slova silnice, aby bylo jasné, že v působnosti zákona jsou opravdu silnice všech tříd, jak bylo původně legislativci předpokládáno. Dá se tedy očekávat, že změna projde.
Účast ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních v roce 2019
Poslanecká sněmovna dostala v posledním pracovním týdnu na stůl zprávu ministerstva obrany o plánované účasti ozbrojených sil na cvičeních v zahraničí a o účasti cizích vojenských sil na cvičeních na území ČR v roce 2019. „Vojenská cvičení se zahraničními partnery jsou klíčovým nástrojem k dosažení potřebné úrovně připravenosti sil a prostředků rezortu MO k obraně ČR a spojenců. Jsou nutnou součástí přípravy pro působení v operacích a v pohotovostních silách mezinárodních organizací (NATO, EU, OSN),“ informuje v dokumentu ministerstvo obrany. V rámci přípravy k nasazení v operacích se bude v příštím roce účastnit 211. taktické letectvo cvičení Nordic Fires, kterého se budou účastnit Gripeny a české letouny ALCA. Ministerstvo očekává, že toto cvičení bude stát 43 milionů korun. Dalšího přípravného cvičení se budou účastnit speciální síly na území Keni. Tématem cvičení, které bude stát 1,3 milionů korun, bude záchrana rukojmích na území cizího státu. Za zmínku určitě stojí i společné cvičení s polskými pohotovostními silami, kterých se bude účastnit i 400 českých vojáků s celkovými náklady 22 milionů korun. Celkový výpis všech cvičení, kterých je mimo území ČR plánováno v roce 2019 celkově 145 a na území ČR 62, si můžete prohlédnout v odkazu výše.
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích
Poslankyně Barbora Kořanová (ANO 2011) spolu s dalšími 47 poslanci předkládá návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterým chtějí vykázat nákladní vozidla z levého jízdního pruhu na dálnicích. Už současná právní úprava říká, že nákladní vozidla nesmí v levém jízdním pruhu omezovat ostatní vozidla výrazně nižší rychlostí, ale poslanci chtějí, aby v pracovních dnech mezi 6 hodinou ranní a 10 hodinou večerní nákladní vozidla nad 7 metrů a 3,5 tuny nesměla do levého pruhu vůbec vjet. „Dosavadní omezení ponechávalo posouzení, zda řidič jede dostatečnou rychlostí pouze na posouzení řidičů samotných a pro neurčitost a přílišnou obecnost nebylo toto ustanovení objektivně ze strany řidičů kamiónů a nákladních automobilů respektováno,“ komentují předkladatelé důvody k změnám.
Projde to? Tato změna bude jistě velmi silně kritizována ze strany zástupců přepravních společností a dá se očekávat, že zde budou silné tlaky, aby taková zákonná úprava neprošla. Na druhou stranu se jinak jedná o změnu, která bude velmi kladně přijata všemi ostatními řidiči a může přinést i zvýšení bezpečnosti na českých dálnicích. Ke změnám se prozatím nevyjádřilo ministerstvo dopravy a stěžejní bude i názor vlády, který přinese odpověď na to, čí zájem vyhraje.
Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Ministerstvo spravedlnosti předkládá poslancům k posouzení vládní novelu zákona o NKÚ, která rozšiřuje působnost kontrolní činnosti úřadu. Nově bude moci NKÚ kontrolovat obce a kraje nebo třeba i veřejné vysoké školy. „Uvedené omezení kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu pouze na hospodaření se státním majetkem se v praxi ukázalo jako nedostatečné a bránící provést některé kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu v potřebném rozsahu. Jedná se zejména o kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu realizované v minulém období, kdy v důsledku nemožnosti zkontrolovat hospodaření například územního samosprávného celku nebo jím zřízené nebo založené právnické osoby, nemohla být příslušná kontrola provedena komplexně ve všech souvislostech,“ uvádí ministerstvo důvody, které vedou k požadovaným změnám.
Projde to? Vzhledem k tomu, že k zákonu se staví záporně i někteří ministři, třeba ministerstvo školství, kterému se nelíbí, že se zákon bude vztahovat i na vysoké školy, dá se očekávat, že ministerstvo spravedlnosti čeká těžká práce při prosazování tohoto zákona jak mezi poslanci, tak později mezi senátory. K zákonu se negativně se spoustou připomínek vyjádřil i Svaz města a obcí, který dlouhodobě upozorňuje na zavalení malých obcí kontrolními orgány. Pro změnu působnosti bude navíc potřebná i změna Ústavy, k čemuž bude vláda potřebovat ústavní většinu a ne „pouhou“ 101. Zákon rozšiřující působnost NKÚ byl předkládán neúspěšně již v roce 2016, kdy byl Senátem smeten ze stolu.
Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2017
Národní rozpočtová rada předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2017, jak jí ukládá zákon. Česká ekonomika podle zprávy od roku 2014 nepřetržitě roste, ale v období let 2018 až 2021 se dá očekávat, že dynamika růstu bude postupně klesat ze současných 4,3 % v roce 2017 až na 2,4 % v roce 2021. Zadlužení veřejných financí v roce 2017 pokleslo 41,1 % HDP na 34,7 % a do roku 2021 se očekává pokles až na úroveň 30 % HDP ve srovnání se zbytkem EU, kde je průměrné zadlužení vládních institucí 81,6 %, prozatím vychází ČR velmi dobře. „Z krátkodobého pohledu lze považovat situaci sektoru veřejných institucí za velmi dobrou, neboť celkové saldo hospodaření je v dobách pozitivní produkční mezery kladné a relativní míra zadlužení klesá. Určitým problémem však je, že pozitivní vývoj je částečně důsledkem nízké investiční aktivity sektoru veřejných institucí; její úroveň však v roce 2018 vykazuje zlepšení. Za makroekonomicky optimální však nelze označit provádění fiskální expanze v roce 2019, tedy v období kladné produkční mezery, což může vést k prohlubování nerovnováhy v některých odvětvích,“ komentuje NRR současný stav veřejných financí. V závěru pak NRR upozorňuje, že v ČR stále chybí systémový mechanismus, který by řešil bezvýchodnou situaci těch nejzadluženějších obcí.
Michal Ožuch
