O čem se tedy bude v následujících týdnech jednat? Přinášíme monitoring sněmovních tisků, které se do Sněmovny dostaly v předposledním přdedvánočním týdnu.Byla předložena novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která se týká změn ve způsobu výpočtu vyměřovacího základu pro státní zaměstnance nebo novela zákona o zemědělství, která řeší přesun administrativy spojené s intervenčními dotacemi na LPIS Státní zemědělský fond. Poslanci se také budou zabývat zprávou o stavu životního prostředí, která je důležitým dokumentem pro plánování budoucí strategie v oblasti životního prostředí.
[mn_protected]
Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Komunističtí poslanci předložili Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Předkladatelé si přejí, aby u pojištěnců, kde odvádí pojistné stát, byl stanoven vyměřovací základ pro odvod pojistného jako 25 % průměrné mzdy za druhé čtvrtletí předchozího roku. Doposud určovala vyměřovací základ vláda svým nařízením. „Tento stav dlouhodobě vnáší do systému veřejného zdravotního pojištění zásadní prvek nestability – neexistuje pevně dané pravidlo výpočtu příjmů tohoto systému za početně největší množinu pojištěnců. Změny tohoto vyměřovacího základu podléhají aktuálním tlakům, stavu i rozložení politických sil,“ uvádějí poslanci k důvodům svého návrhu.
Projde to? Tento zákon podepsali pouze 4 poslanci za KSČM a k zákonu neproběhla žádná serioznější debata. Vzhledem k těmto skutečnostem se nedá očekávat, že by se vláda touto změnou připravila o jednu ze svých pravomocí, obzvlášť bez bližšího zkoumání dopadů na rozpočet.
Novela zákona o zemědělství
Poslanec Josef Kott si spolu s dalšími kolegy přeje změny v zákoně o zemědělství. Podle navrhovaných změn by mělo dojít k převodu oddělení příjmu žádostí, které v současnosti spadá pod ministerstvo zemědělství na LPIS Státní zemědělský intervenční fond. Změny by měly ulehčit ministerstvu od administrativy, kterou už nyní z velké části stejně vykonávají zaměstnanci fondu, na základě dohody mezi fondem a ministerstvem. „Klíčovým důvodem pro převedení administrace a poskytování národních dotací na Fond je skutečnost, že v rámci většiny finančních prostředků poskytovaných resortem zemědělství zastává ministerstvo roli toho, kdo zemědělskou politiku vytváří a řídí a Fond má pozici realizátora a administrátora této politiky. Tímto systémem je ročně administrováno cca 35 – 40 mld. Kč, 200 – 250 tis. žádostí o dotace prostřednictvím více jak 200 dotačních titulů a opatření Společné zemědělské politiky EU. Převedením administrace národních dotací na Fond bude možné využít nastavení tohoto systému,“ uvádějí předkladatelé v návrhu novely zákona. Dopady na rozpočet by podle poslanců měly být pozitivní a ministerstvo zemědělství může podle jejich blíže nepřiblíženého propočtu ušetřit 5 milionů korun ročně. Nejdříve však budou nutné investice do softwarového vybavení, kde poslanci počítají s náklady okolo 20 milionů korun.
Projde to? Zákon řeší jen převedení části administrativy z ministerstva na LPIS Státní zemědělský intervenční fond a vzhledem k tomu, že pod zákonem je podepsána řada poslanců z vládních stran, dá se očekávat, že bude vůle, aby tento zákon prošel, ale je možné, že diskuze, která se kolem zákona povede, odhalí nějaké prozatím neviděné argumenty a vše bude jinak.
Novela zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Návrh poslance Jana Volného má řešit nesoulad, který měl vzniknout mezi zákonem o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy a seznamem zvláště chráněných druhů, ze kterého byl vyškrtnut Kormorán velký. Poslanci při vyškrtnutí tohoto živočicha počítali s tříletým přechodným obdobím, po které měly být i nadále propláceny škody, jež tento pták způsobil. V praxi však ministerstvo financí odmítá tyto škody platit a proto vznikla tato novela, která má Kormorána velkého v zákoně přímo zmínit, aby o výkladu nebyly spory.
Projde to? Vzhledem k tomu, že se jedná jen o nápravu stavu, který nastal předchozí chybnou úpravou zákona, dá se očekávat, že tato novela projde.
Zpráva o životním prostředí ČR 2017
Ministerstvo životního prostředí předkládá poslancům zprávu o životním prostředí za rok 2017. „Zpráva je podkladem pro další rozhodování na úrovni strategického plánování v oblasti životního
prostředí. Tato vazba je podchycena v rámci strategického cyklu Státní politiky životního prostředí ČR (SPŽP ČR), pro kterou je Zpráva jedním z každoročních podkladů,“ uvádí ministerstvo smysl zveřejněné zprávy, kterou by měla vzít svým hlasováním Poslanecká sněmovna na vědomí. Podle zprávy se stav životního prostředí za posledních pár let příliš nezměnil, ale v posledních letech nás ovlivňují prohlubující se projevy změny klimatu, především projevy sucha. „Suchem jsou ovlivněny hospodářské sektory, zejména zemědělství, vodní hospodářství, průmysl a energetika. Sucho má vliv také na stabilitu a funkci ekosystémů, čímž dochází ke změnám ekosystémových služeb,“ informuje ministerstvo v předložené zprávě. Podle zprávy je také podstatná kvalita ovzduší, kterou v sídlech ovlivňují především auta a lokální topeniště.
Opční protokol k úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením
Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá Poslanecké sněmovně k ratifikaci opční protokol k mezinárodní úmluvě OSN o právech osob s postižením. Samotnou úmluvu přijala OSN 13. prosince 2006 a tento protokol pouze uznává pravomoc Výboru pro práva osob se zdravotním postižením, který se zabývá jednotlivými stížnostmi na porušení práva, které vyplývá z úmluvy.
Projde to? Opční protokol obsahuje pouze procesní ustanovení, které se týkají projednání oznámení jednotlivců nedá se očekávat, že by kolem přijetí této mezinárodní smlouvy vznikla nějaká rozsáhlejší diskuze, která by bránila přijetí, takže se dá očekávat, že smlouva bude ratifikována.
[/mn_protected]
Michal Ožuch
