Bulharsko má podle odhadů 500 miliard metrů krychlových břidlicového plynu. Současná legislativa ale brání jeho těžbě a vláda nemá v plánu měnit současný stav, přestože Rusko zastavilo dodávky plynu. Země potřebuje tři miliardy krychlových metrů plynu ročně. Zprávu o zásobách břidlicového plynu přinesl server Euractiv.
Zastavení dodávek zemního plynu ze strany Ruska 27. března vyvolalo naléhavé dodávky zkapalněného zemního plynu z USA a přimělo odborníky zařadit nekonvenční plyn na pořad dne.
Bulharská vláda již oznámila, že smlouva s ruským Gazpromem, která vyprší na konci roku 2022, nebude obnovena.
V zájmu snížení silné závislosti Bulharska na ruském plynu a ropě vyzvali odborníci z Bulharského energetického a těžebního fóra (BEMF), Bulharského sdružení pro zemní plyn a další experti ke zrušení moratoria na břidlicový plyn, které bylo zavedeno před deseti lety.
Kolik plynu?
Na základě moratoria z roku 2012 na průzkum a těžbu pomocí technologie frakování (hydraulické štěpení – metoda vytváření puklin ve vrstvě slabě zpevněných sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi vody s pískem a některých pomocných chemikálií) byl břidlicový plyn jako energetický zdroj vyloučen.
Moratorium bylo přijato po protestech místních komunit a ekologických aktivistů a na nátlak krajně pravicové strany Ataka, Bulharské socialistické strany (BSP) a již zaniklé strany Pořádek, právo, spravedlnost.
Před vyhlášením moratoria prováděly průzkum břidlicového plynu tři společnosti: Park Place, která prováděla vrty u obce Vranino, Direct Petroleum u obce Deventsi a Rusgeocom v oblasti Dobrudže.
Nicméně Bulhaři zůstávali v nevědomosti o podzemních zdrojích, kterými země disponuje, přestože v severním Bulharsku se již několik let provádí geologický průzkum. Podle různých odhadů se zásoby země odhadují na přibližně 500 miliard krychlových metrů.
Na základě studie provedené společností Direct Petroleum v roce 2013 odhadl americký Úřad pro energetické informace (EIA) zásoby břidlicového plynu v Bulharsku na 481 miliard krychlových metrů a tento údaj je považován za spolehlivý, uvedl pro EURACTIV Hristo Kazandžiev z BEMF.
Podle něj lze 30 miliard krychlových metrů zemního plynu vytěžit bez použití frakování.
Bulharský postoj – a evropský kontext
Zdá se, že v současné době stále neexistuje politická vůle povolit těžbu břidlicového plynu v Bulharsku. Euractiv se proto dotázal ministra životního prostředí Borislava Sandova, zda existují okolnosti, které by vyžadovaly zrušení moratoria.
„Z hlediska životního prostředí se důvody protestů před lety nezměnily. Takže v této fázi k tomu nemůže dojít,“ řekl Sandov, který je původním povoláním ekolog.
Sandov byl jedním z vůdců rozsáhlých protestů proti frakování a jako představitel Hnutí zelených se stal ministrem životního prostředí Bulharska.
Předseda parlamentního výboru pro životní prostředí a vodu Manol Genov (BSP) byl rovněž neústupný v tom, že moratorium by mělo být zachováno. Pro Euractiv uvedl, že případná těžba břidlicového plynu by mohla mít „nebezpečné ekologické důsledky“, protože by ohrozila zdroje podzemních vod.
„Nejlepší je vrtat v černomořském šelfu. Rumunsko a Turecko již předpokládají velké výnosy, mohlo by se to stát i naší zemi,“ řekl Genov.
V roce 2014, po anexi Krymu a vyhlášení separatistických republik v Doněcku a Luhansku, obrátila Evropská komise svou pozornost k potenciálu břidlicového plynu.
Ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu o průzkumu a těžbě uhlovodíků v EU Komise uvedla, že největší potenciál mezi nekonvenčními fosilními palivy má v Evropě břidlicový plyn.
O osm let později se však v Evropě břidlicový plyn netěží – navzdory studiím v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Litvě a některým pilotním projektům těžby.
Nadnárodní společnosti, jako jsou Chevron, Exxon Mobil, Eni a další, se z jihovýchodní Evropy stáhly. Důvod je stejný – protesty místních komunit a ochránců přírody kvůli obavám ze znečištění podzemních a povrchových vod při frakování.
Profesor Spartak Keremedchiev z Bulharské akademie věd upozornil na další obavu.
„Vzhledem k tomu, že v Bulharsku chybí účinná administrativa a kontrola kvality, není divu, že se lidé obávají, co by se mohlo stát v případě těžby břidlicového plynu a jak by byly společnosti kontrolovány.“
„Ze strany tajných služeb se objevily neoficiální informace, že ruská státní korporace Gazprom financovala prostřednictvím bruselských nadací protesty proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu v Bulharsku,“ řekl 11. května televizi Nova bývalý ministr energetiky Trajčo Trajkov.
Traikov je nyní starostou sofijské čtvrti Sredec.
Vzhledem k politické nestabilitě a vládní krizi, která Bulharskem opět otřásá, je proto nepravděpodobné, že by se otázka zrušení moratoria na těžbu břidlicového plynu v dohledné době otevřela.
Počínaje 1. červencem má být uveden do provozu plynový interkonektor mezi Řeckem a Bulharskem. Díky němu by Bulharsko mělo získat dodávku v objemu 1 miliardy metrů krychlových ročně z plynovodu TAP z jižního plynového koridoru.
(hrb)
