Evropská centrální banka dnes vydala „Zprávu o stavu plnění kritérií na zavedení eura v členských státech EU“ dosáhly země EU mimo eurozónu smíšeného pokroku, pokud jde o hospodářskou konvergenci s eurozónou od roku 2018, přičemž byly podniknuty důležité kroky při řešení fiskálních nerovnováh. Zpráva, vydávaná jednou za dva roky, hodnotí dosažený pokrok směrem k přijetí eura v současné době sedmi zeměmi EU, které euro dosud nezavedly. Česká republika má co zlepšovat. I kdyby politici Euro chtěli, stát neplní pravidla pro vstup do eurozóny.
Zpráva, vydávaná jednou za dva roky, hodnotí pokrok dosažený členskými státy EU mimo eurozónu. Vzhledem k silné hospodářské aktivitě před pandemií dosáhla většina zemí pokroku při řešení fiskálních nerovnováh.
Podle konvergenční zprávy z června 2020, kterou sestavila Evropská centrální banka (ECB), dosáhly země EU mimo eurozónu smíšeného pokroku, pokud jde o hospodářskou konvergenci s eurozónou od roku 2018, přičemž byly podniknuty důležité kroky při řešení fiskálních nerovnováh. Zpráva, vydávaná jednou za dva roky, hodnotí dosažený pokrok směrem k přijetí eura v současné době sedmi zeměmi EU, které euro dosud nezavedly.
Bulharsko a Chorvatsko přijaly řadu závazků v oblastech politik, jež jsou velmi významné pro bezproblémovou účast v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru – pozn. red.). Vzhledem k datům uzávěrek pro ekonomickou analýzu obsaženou v této zprávě bude komplexní posouzení dopadu koronavirové pandemie (COVID-19) na vývoj konvergence možné až v další zprávě v roce 2022.
Česká republika se rovná co do inflace s Bulharskem, Polskem a Maďarskem
„Pokud jde kritérium cenové stability, plnění sledovanými zeměmi se oproti situaci popsané v předchozí konvergenční zprávě zhoršilo. Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Česká republika a Maďarsko vykázaly míry inflace výrazně překračující referenční hodnotu 1,8 %, zatímco ve Švédsku a obzvláště v Chorvatsku byly míry inflace pod úrovní referenční hodnoty. Očekává se, že inflace ve většině sledovaných zemí v následujících letech poklesne. V roce 2020 by měly být deflační tlaky posilované strmým poklesem cen ropy,“ uvádí se v tiskové zprávě Evropské centrální banky.
Podle údajů ECB v roce 2019 všechny sledované země s výjimkou jedné vykázaly saldo rozpočtu vládního sektoru v rámci 3% referenční hodnoty. Postup při nadměrném schodku byl v dubnu 2020 zahájen v případě Rumunska. I když poměry dluhu v Chorvatsku a Maďarsku překračují práh 60 % HDP, jejich trajektorie byla do konce roku 2019 sestupná. Poměry schodku a zadluženosti by měly ve všech sedmi zemích vzrůst v důsledku jak citelného zpomalení hospodářské aktivity, tak fiskálních opatření přijatých v reakci na pandemii.
I když žádná ze sledovaných zemí se v současnosti neúčastní ERM II, Bulharsko a následně Chorvatsko oficiálně požádaly o začlenění do mechanismu v roce 2018 a 2019. Tyto dvě země podnikly významné kroky, pokud jde o závazky v oblasti politik směrem k připojení k mechanismu v blízké budoucnosti. V referenčním období pro hodnocení konvergence byl bulharský leva nadále fixován na kurzu 1,95583 leva vůči euru v rámci režimu currency board. Chorvatská kuna se obchodovala v rámci řízeného floatingu a její kurz vůči euru vykazoval nízkou volatilitu. Většina ostatních sledovaných měn se obchodovala v pružných kurzových režimech a většina vykazovala vysokou volatilitu směnného kurzu, a to zejména během napětí na finančních trzích v březnu 2020.
V oblasti konvergence dlouhodobých úrokových sazeb měla pouze jedna ze sedmi sledovaných zemí – Rumunsko – dlouhodobé úrokové sazby nad referenční hodnotou 2,9 %. Nejnižší dlouhodobé úrokové sazby vykázalo Bulharsko a Švédsko.
Síla institucionálního prostředí zůstává z hlediska času dalším důležitým faktorem pro udržitelnost konvergence. S výjimkou Švédska je kvalita institucí a řízení ve sledovaných zemích poměrně slabá – především v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a Maďarsku.
-red-
