Představte si baterii, která se dokáže nabít do jedné minuty. Levnou technologii, která může nahradit dnes používané baterie, představil tým univerzitního profesora Hongjie Dai ze Stanfordské univerzity.
Vědci představili ohlásili vynález výkonné hliníko-iontové baterie s rychlým nabíjením, dlouhou životností a lacinou výrobou. Tato alternativní technologie může nahradit mnohé z dnes používaných lithium-iontových a alkalických baterií. Hliníkové baterie jsou i bezpečnější, než běžné lithium-iontové baterie, řekl profesor Dai.
Využití hliníku v konstrukci baterií není žádnou novinkou a zabývají i jím jiná vědecká pracoviště. Stanfordská univerzita je ale první, které se podařilo vyrobit baterii s dostatečně vysokým napětím a dlouhou životností, odolávající více než 7500 nabíjecím cyklům bez ztráty kapacity.
V telekomunikačních zařízeních či nositelné elektronice se využití takové baterie přímo nabízí. Mimo jiné i proto, že tato může být konstrukčně velice tenká a zároveň ohebná. Zároveň však s benefitem ultra-rychlého nabíjení.
Majitelé chytrých telefonů mohou přitom potvrdit, jak limitující a obtěžující zároveň může být několikahodinové nabíjení přístroje. S prototypem hliníkové baterie bylo přitom hlášeno dosažení bezprecedentní doby nabíjení a tak se tato technologie zdá být více než slibnou. Nicméně budou potřeba další vylepšení k dosažení odpovídajícího napětí, srovnatelného s lithium-iontovými bateriemi. Jak dodal profesor Dai, v současné době se produkované napětí pohybuje zhruba na polovině výkonu lithiových baterií. Autorský tým však věří, že se jedná o problém řešitelný.
Hliník-iontové baterie by se mohly stát ekologicky šetrnou alternativou také k jednorázovým alkalickým AA a AAA bateriím, jichž se na světě používají miliony kusů. Hliníková baterie dodává napětí cca dva volty, a tak se zdá být vhodnou náhradou.
Na výmluvný epitaf zneuznaného českého velikána Járy Cimrmana přece jen může dojít.
Dodejme však, že vývoj nových, lepších baterií pokračuje i jinými cestami, jako například konstrukce baterií na bázi grafenu či hořčíku, různá vylepšení stávající konstrukce Li-Ion, přes měděné nanostruktury až po tekuté kovy. Která z nich se ukáže jako životaschopná a skutečně se uplatní ve výrobě, tak zatím nelze určit.
