Status quo už není reálnou možností. Právě tak popsala Evropská komise základní parametry budoucího evropského rozpočtu letos v únoru. Ten má začít platit od roku 2028, ale Brusel se připravuje na největší reformu rozdělování financí v historii unie už teď.
Přestože konkrétní návrh zatím na stole není, je už teď jasné, že rozpočet bude po všech stránkách ambicióznější než dosud. A také to, že vyjednávání o jeho finální podobě bude extrémně složité.
Zatím unie každoročně hospodaří s balíkem přesahujícím bilion eur, tedy 25 bilionů korun. Tento objem se ale s největší pravděpodobností pro příští sedmileté období razantně navýší. „S tím, jak se Spojené státy stahují ze své globální role, bude potřeba výdaje zaměřit na válku Ruska proti Ukrajině, náročné hospodářské a sociální prostředí, pokles konkurenceschopnosti a zhoršující se klimatickou a biodiverzitní krizi,” konstatuje čerstvá zpráva rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Ambiciózní plán
Právě tento výbor vyšší ambice nového rozpočtu, tedy víceletého finančního rámce, jednoznačně podpořil. A to s tím, že nový systém financování má být „schopen naplnit rostoucí očekávání občanů EU v rychle se měnícím globálním prostředí”. Současný strop výdajů ve výši jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) členských států podle zmíněného dokumentu na řešení narůstajících krizí a výzev rozhodně nestačí.
Zprávu výboru podpořilo celkem 23 jeho poslanců, zatímco proti jich bylo devět a dva europoslanci se hlasování zdrželi. Evropský parlament tak dal prostřednictvím svého rozpočtového výboru vůbec poprvé najevo, jak by si příští finanční rámec představoval.
Mohlo by vás zajímat
Inspirace u covidových půjček
Zatímco v některých směrech plně podpořil předchozí načrtnutou představu Evropské komise – hlavně ve zmíněných ambicích pro dalších sedm let, v jiných ohledech se naopak postavil proti ní. To se týká především původní myšlenky, že pět desítek stávajících roztříštěných finančních programů mají nahradit nové sloučené fondy.
Podle komise tak měly být evropské finance více navázány na evropské politiky a cíle. „Nový přístup k modernímu evropskému rozpočtu by měl mít ve svém jádru plán pro každou zemi s klíčovými reformami a investicemi a se zaměřením na naše společné priority, včetně podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti,“ uvedla k tomu v únoru komise s tím, že zjednodušený systém by zahrnoval i regionální fondy a zemědělské dotace.
Komisí nastíněný model „jeden národní plán na každý členský stát”, který si bere inspiraci v už použitém systému společných půjček pro postcovidovou obnovu (NextGenerationEU), poslanci z odborného výboru jednoznačně odmítli. Místo toho požadují strukturu zajišťující transparentnost, parlamentní kontrolu a zapojení regionálních a místních orgánů i všech relevantních aktérů.
Odmítáme model Evropské komise
Zpráva výboru také zdůrazňuje trvalý význam kohezní politiky pro podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti, prohlubování jednotného trhu, snižování nerovností a boj proti chudobě a vyloučení.
„Odmítáme model Komise ‚jeden národní plán na členský stát‘, který považujeme za nevhodný pro řízení výdajů v členských státech. Hlasování ukazuje, že Výbor pro rozpočty evropského parlamentu je jednotný a připravený na návrh příštího rozpočtu EU,“ uvedl k tomu jeden ze zpravodajů návrhu, rumunský europoslanec Siegfried Mureşan z frakce EPP.
Ten zároveň prohlásil, že výbor požaduje takový rozpočet, který by sice lépe odrážel nové priority unie, jako je konkurenceschopnost a obrana, ale který zároveň dostatečně chrání ty dlouhodobé, tedy zemědělství a soudržnost. „Proto požadujeme odpovědné a odůvodněné navýšení příštího víceletého finančního rámce a překonání stropu jednoho procenta hrubého národního důchodu,” doplnil Mureşan.
Čas na rozhodnutí
Právě snahu vyhovět všem prioritám označila komise na samém začátku procesu jako „kvadraturu kruhu”. Konkrétně komise v únoru uvedla, že každé euro bude muset být využito efektivně a se zaměřením na ty klíčové priority, kde je nejefektivnější pomoc právě na evropské úrovni.
„Rozpočet EU nebude moct vyhovovat našim ambicím a zajistit splacení NextGenerationEU a současně udržet stabilní finanční příspěvky členských států do rozpočtu bez toho, aniž bychom představili nové vlastní zdroje. Je třeba učinit rozhodnutí,“ komentovala to v únoru komise.
Mimochodem – jen samotné splácení dluhů vzniklých v době pandemie covidu činí 30 miliard eur ročně, což představuje 20 procent stávajícího ročního rozpočtu EU. „A tedy bezprecedentní finanční zátěž, která donutí EU přehodnotit celkové příspěvky členských států,” napsaly už dříve Financial Times.
Splácení půjček NextGenerationEU
Poslanci teď ale zdůraznili, že splácení nákladů na půjčky NextGenerationEU nesmí v žádném případě ohrozit financování klíčových priorit EU. Zpráva výboru proto vyzývá k jasnému oddělení splácení nákladů na půjčky a výdajů na jednotlivé programy. K tomu, aby našla zmíněné nové a spolehlivé zdroje pro financování půjček i vyšších výdajů unie, vyzvali poslanci Radu ministrů EU.
„Potřebujeme silné investice k posílení strategické autonomie, hospodářské odolnosti a ekologických cílů, přičemž nikdo nesmí zůstat stranou. Ambiciózní rozpočet musí rovněž podporovat sociální a územní soudržnost, zahrnovat nové a modernizované zdroje příjmů a zajistit dostatečné financování bezpečnosti, obrany a připravenosti jako pilíř pro spravedlivé a prosperující společnosti, a zároveň hájit právní stát a základní hodnoty EU,“ uvedla v této souvislosti další zpravodajka návrhu, portugalská europoslankyně ze socialistické frakce Carla Tavaresová.
Řešení rozsáhlých krizí v EU
Samotné společné půjčky pak výbor označil za „životaschopnou možnost pro řešení rozsáhlých krizí v EU, jako je bezpečnost a obrana”.
Pro zadlužení na centrální úrovni se už dříve vyslovilo například Španělsko. Madrid už ostatně začátkem roku vyzval Brusel, aby prolomil jedno z dosavadních největších tabu unie a zkrátka donutil členské státy k převzetí odpovědnosti za závazky ostatních. To by v praxi podle dřívějších informací vlivného bruselského webu Politico znamenalo zdvojnásobení rozpočtových možností.
Myšlenka většího společného zadlužení je populární kromě Španělska také ve Francii a Itálii, dlouhodobě jí naopak silně oponují čistí plátci do rozpočtu, tedy především Německo a také další převážně severoevropské země. Ty naopak nechtějí nést finanční odpovědnost za vlády s vyššími náklady na půjčky.
Takzvané „spořivé země“ proto už dříve španělský návrh označily za nebezpečnou cestu k vytvoření „fiskální unie“, kde by Evropská komise trvale přebírala dluhy jménem všech sedmadvaceti členů EU. Ostatně evropský komisař pro rozpočet Piotr Serafin už takovou možnost odmítl během svého listopadového slyšení před europoslanci.
Financování doprovázené reformami
Komise ve svém únorovém návrhu počítala s tím, že případný plán pro každou zemi by musel jít ruku v ruce se zásadními reformami a investicemi. To by v praxi dalo národním vládám větší volnost při rozhodování o projektech, včetně některých, které byly tradičně dojednávány na úrovni místních samospráv s Bruselem.
Evropský fond konkurenceschopnosti by podle komise podpořil investice do klíčových sektorů a společných projektů, zatímco „reformovaný“ fond pro zahraniční politiku by byl podle dřívějších informací Financial Times „lépe sladěn se strategickými zájmy“.
Právě tyto dva fondy pak měly podle původních představ komise umožnit, aby EU věnovala mnohem větší podíl rozpočtu na přeshraniční obranné projekty, které dosud prioritou unijních fondů nebyly.
Potřebu razantní proměny celého systému Brusel odůvodnil tím, že stávající mechanismy rozdělování financí jsou při schvalování jednotlivých projektů příliš byrokratické a pomalé. Ostatně EU je momentálně v polovině svého sedmiletého rozpočtového cyklu, ale v době zveřejnění návrhu komise bylo z regionálních fondů vynaloženo pouze 6,4 procenta prostředků, upozornily už dříve Financial Times.
Vyjednávání o rozpočtových balíčcích s členskými státy by podle komise zjednodušilo celý proces a umožnilo Bruselu lépe sledovat, jak jednotlivé projekty naplňují celkové reformní cíle. Jenže právě to by mohlo ve výsledku omezit vliv místních a regionálních úřadů na využití evropských peněz.
Nedotknutelné zemědělství?
A rozpočtový výbor europarlamentu se teď proti postoji komise vymezil. Její návrh na zřízení Fondu konkurenceschopnosti, který by sloučil několik stávajících programů, považují europoslanci za nedostatečný. Místo toho vyzývají k vytvoření nového, cíleného fondu, který by využil veřejné i soukromé investice prostřednictvím mechanismů EU na sdílení rizik.
„Zpráva rovněž zdůrazňuje potřebu vyšších investic do obrany k podpoře komplexního bezpečnostního přístupu, ale upozorňuje, že to nesmí ohrozit sociální a environmentální výdaje ani tradiční politiky,” komentovala postoj výboru mluvčí Evropského parlamentu Eszter Zalanová.
Jenže například ve zmínce o „tradičních politikách”, které nesmí být podle názoru parlamentního výboru ohrožení, může být z pohledu dalších vyjednávání zásadní problém. V bruselských kuloárech totiž stále častěji zaznívají hlasy, podle kterých by se měla v zájmu navýšení výdajů na obranu seškrtat například společná zemědělská politika.
Právě zemědělské dotace přitom tvoří až třetinu evropského rozpočtu, ostatně společná agrární politika patří v unii k těm vůbec nejstarším a nejtradičnějším. I proto má zemědělská lobby v Bruselu mimořádný vliv a případné osekání dotací by tak nemuselo vůbec projít.
Tam, kde je v Radě EU potřeba jednomyslnosti, některé země neváhají využít hrozbu veta pro získání nejrůznějších výhod. Naposledy takto blokovalo schválení rozpočtu Maďarsko, když za svou podporu požadovalo úlevy od jinak nekompromisního „popotahování” Budapešti za porušování principů právního státu. Mimochodem, zatím poslední vyjednávání o rozpočtu trvalo unii více než dva roky.
Kromě zemědělství směřuje další třetina rozpočtu do nejméně rozvinutých regionů prostřednictvím politiky soudržnosti, zbytek pokrývá vše od zahraniční pomoci po platy zaměstnanců EU.
Omezení byrokracie jako priorita
Poslanci z rozpočtového výboru se ve své závěrečné zprávě vyslovili mimo jiné i pro to, aby příští dlouhodobý rozpočet omezil veškerou zbytečnou byrokracii pro příjemce unijních peněz. Zároveň ale podle schváleného stanoviska nesmí poskytnout větší manévrovací prostor komisi bez toho, aby fungovala řádná demokratická kontrola Evropského parlamentu.
Jednodušší rozpočet musí být zároveň rozpočtem transparentnějším, zdůrazinili podle Zalanové poslanci. „Zpráva podtrhuje, že návrh rozpočtu musí chránit roli parlamentu při kontrole výkonné moci, zavést přísné mechanismy odpovědnosti a zajistit plnou transparentnost ohledně konečných příjemců prostředků EU,” konstatovala v této souvislosti mluvčí.
Členové výboru také označili za klíčové, aby byl příští finanční rámec flexibilní ve svých výdajích, a to zejména s ohledem na řešení nenadálých situací. „Schopnost reagovat na krize musí být součástí dlouhodobého rozpočtu pro každou oblast politiky, přičemž humanitární pomoc musí být vyčleněna zvlášť,” upozornila Zalanová.
Dva zvláštní nástroje
Rozpočet by tak měl podle poslanecké zprávy zahrnovat dva zvláštní nástroje – jeden pro pomoc při katastrofách a další pro jiné nepředvídané výzvy. Schválený dokument přitom trvá na tom, že přístup k prostředkům EU musí být podmíněn dodržováním hodnot EU a zásad právního státu a že prosazuje chytrý mechanismus podmíněnosti, aby příjemci nebyli trestáni za činy své vlády.
Například podle socialistů musí příští víceletý finanční rámec podporovat silnější sociální Evropu. Toho se má dosáhnout mimo jiné modernizací a decentralizací kohezní politiky, která by se měla více zaměřovat na udržitelnější, konkurenceschopnější a spravedlivější ekonomiku, ale i společnost.
„Zároveň se musí vypořádat s výzvami, jako je zelená transformace, stejně jako se zabezpečením, obranou a připraveností, které jsou zásadními pilíři zdravé a prosperující společnosti. Kromě toho musí ambiciózní rozpočet prozkoumat nové a modernizované zdroje příjmů, včetně společného zadlužování, aby byla unie dostatečně vybavena k naplňování potřeb svých občanů,” shrnula postoje socialistické frakce Tavaresová.
Plénum Evropského parlamentu by mělo o zprávě rozpočtového výboru hlasovat během prvního květnového zasedání a očekává se snadné schválení načrtnutých tezí. To by pak jasně vytyčilo priority europoslanců a poskytlo podklad pro tvorbu detailního návrhu rozpočtu ze strany Evropské komise. Ta by měla svou finální představu „dát na stůl” v průběhu letošního července.
