Sjednocování technických parametrů evropské železniční sítě je jedním z požadavků pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Členské státy proto zřizují železniční nákladní koridory, přičemž jedním ze základních požadavků je do konce roku 2030 umožnit provoz vlaků dlouhých 740 metrů. V rámci české železniční infrastruktury takový provoz zatím není možný, což konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy značně omezuje. Správa železnic proto vypsala tendr na studii proveditelnosti. Ta má prověřit nejen možnosti úprav a modernizace českých tratí zařazených do sítě TEN-T, ale také definovat jejich konkrétní podobu. Předpokládaná cena studie je 16,5 milionu korun, zájemci mohou nabídky podávat ještě více než měsíc.
Studie proveditelnosti, kterou Správa železnic poptává v rámci nadlimitní veřejné zakázky, má prověřit možnosti úprav či modernizace železniční infrastruktury na území České republiky nutných k zajištění plynulého provozu vlaků o délce 740 metrů podle požadavků evropské legislativy.
Součástí studie budou i související úpravy navazující technické i technologické infrastruktury, v koordinaci s dalšími rozvojovými projekty a záměry dotčených krajů, měst, obcí a dalších oprávněných subjektů, jako je třeba Ředitelství silnic a dálnic, a při současném zohlednění požadavků na výhledový rozsah osobní a nákladní dopravy a zajištění dopravní obslužnosti řešeného území. Konkrétně jde o tratě zařazené do sítě TEN-T a tratě Choceň – Hradec Králové – Velký Osek.
Plynulý a efektivnější provoz
Vybraný dodavatel ve studii zohlední také případné návrhy stavebních zásahů do navazující železniční sítě, pokud bude prokázána jejich účelnost na základě výstupů z přepravní prognózy a dopravní technologie.
K základním cílům projektů patří zejména zajištění podmínek pro plynulý provoz nákladních vlaků o délce 740 metrů, včetně celkového zlepšení parametrů řešené infrastruktury pro efektivnější provoz železniční nákladní dopravy, a to včetně potenciálního snížení provozních nákladů vlaků díky případnému snížení potřebného počtu vlaků v důsledku prodloužení jejich délky či zkrácení trasy.
Dále jde o zajištění požadované kapacity železnice i s ohledem na budoucí požadavky objednatelů dopravy a osobních i nákladních dopravců. Modernizace infrastruktury by měla umožnit vytvoření podmínek pro zajištění přesunu nákladů ze silnic na železnici.
Územní plánování
„Specifickým cílem studie proveditelnosti je rovněž vytvoření relevantního územně-plánovacího podkladu pro zajištění změn územně plánovacích dokumentací v řešeném území, a tím vytvoření územních předpokladů pro realizaci navržených změn,“ uvádí se v zadávací dokumentaci Správy železnic.
Projektové varianty pak budou posouzeny a porovnány nejen z hlediska proveditelnosti a realizovatelnosti, ale také s ohledem na průchodnost ve smyslu životního prostředí či územně-plánovacího.
Ještě před tím, než bude realizován konkrétní návrh, je třeba detailně vyhodnotit možnosti a podmínky takto dlouhých vlaků a definovat kritická místa infrastruktury, které by provoz 740 metrů dlouhých vlaků mohly omezit, případně zcela znemožnit.
Výpočty jízdních dob
„Prioritně bude sledován koridor stávajících tratí ve snaze využít v maximální možné míře stávajícího obvodu dráhy (drážních pozemků). V odůvodněných případech, které vyplynou z potřebných úprav řešené infrastruktury, je však možné navrhnout také přeložky nebo nové úseky tratí přinášející podstatné zlepšení kvality provozu a atraktivity železniční dopravy v souladu s cíli projektu,“ uvádí se v dokumentu.
Kromě řady dalších parametrů bude muset studie zohlednit také výpočty jízdních dob všech významných relací, včetně zohlednění vlivu a problematiky provozu pod dohledem ETCS.
Správa železnic nabídky posoudí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Dílčí hodnotící kritéria nabídková cena a zkušenosti vybraných členů odborného personálu dodavatele mají v celkovém hodnocení stanovenou váhu shodně na 50 procent.
Nabídky mohou uchazeči podávat do poloviny září.
Lucie Přinesdomová
