Zatímco se oči celého světa upírají k Floridě, kde Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj jednají o míru, z Moskvy přichází ostré ultimátum. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v nejnovějším rozhovoru pro agenturu TASS otevřeně pojmenoval scénář, který by spustil přímý střet.
Kdo tvoří „koalici ochotných“ a proč Rusko považuje evropské lídry za hlavní překážku míru?
Legitimní cíl pro ruskou armádu
Sergej Lavrov v rozhovoru jasně definoval červenou linii pro evropské země. Pokud Evropa v rámci takzvané koalice ochotných nasadí na Ukrajině své vojenské síly, ruská armáda je okamžitě začne považovat za legitimní cíle. Lavrov sice vzkázal, že se Evropané nemusí bát nevyprovokovaného ruského útoku, jedním dechem však dodal varování. V případě útoku na Rusko zasadí Moskva protivníkovi devastující ránu.
Podle šéfa ruské diplomacie evropští lídři hazardují se životy svých vlastních obyvatel. Lavrov tvrdí, že Evropská unie se zaslepeně připravuje na souboj s Ruskem na bojišti a ignoruje potřeby svých občanů i osud Ukrajinců. Právě evropské ambice na porážku Ruska jsou podle něj momentálně tou největší překážkou při hledání cesty k ukončení konfliktu.
Trump jako partner, Evropa jako brzda
Zajímavý posun nastal v hodnocení role Washingtonu. Lavrov ocenil přístup administrativy Donalda Trumpa při vyjednávání o konci války a potvrdil ochotu Ruska s USA nadále spolupracovat. Z maření mírových snah naopak obvinil Kyjev a jeho „evropské správce“. Podle Moskvy nejsou Zelenskyj ani Evropa připraveni na konstruktivní rozhovory.
Zatímco Lavrov mluvil o míru, ruská armáda v sobotu podnikla jeden z nejmasivnějších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Podle informací z Kyjeva vyslala Moskva téměř 500 dronů a 40 raket, které zasáhly především civilní a energetické cíle. Moskva útoky obhajuje tím, že ruská armáda pevně drží pozice, zatímco Kyjev se pokouší změnit situaci na frontě sabotážemi a útoky na ruské civilisty.
Mohlo by vás zajímat
Schůzka na Floridě a Zelenského reakce
Výroky Sergeje Lavrova se objevily přesně v den, kdy Volodymyr Zelenskyj prezentuje Donaldu Trumpovi nový dvacetibodový mírový plán. Ukrajinský prezident věří, že s podporou Ameriky a Evropy dokáže Putina zastavit. Reagoval také na čerstvé ostřelování Kyjeva slovy, že zatímco Ukrajina chce mír, Rusko svou touhu pokračovat ve válce demonstruje raketovými útoky.
Lavrov však trvá na tom, že Rusko je v právu a pouze reaguje na hrozby ze strany Evropy. Pokud se evropské státy skutečně rozhodnou pro přímé vojenské zapojení, Moskva již nyní deklaruje, že se nebude zdráhat použít veškerou svou sílu k eliminaci těchto jednotek přímo na ukrajinském území.
Koalice ochotných na Ukrajině? Reálný terč
Pojem „koalice ochotných“ (z anglického coalition of the willing) používá ruská diplomacie k označení skupiny států, které jsou připraveny vojensky nebo materiálně podporovat Ukrajinu nad rámec běžné pomoci, a to i bez přímého mandátu NATO nebo OSN. Sergej Lavrov v tomto kontextu nejčastěji zmiňuje země, které veřejně nevyloučily vyslání svých instruktorů nebo vojáků přímo na ukrajinské území.
Zde je přehled klíčových hráčů, na které Lavrovova rétorika o „legitimních cílech“ nejčastěji míří:
Hlavní lídři „koalice ochotných“ podle Moskvy
- Francie: Prezident Emmanuel Macron byl prvním z vrcholných představitelů, který otevřeně prohlásil, že vyslání západních pozemních vojsk na Ukrajinu nelze v budoucnu vyloučit. Právě Paříž Moskva obviňuje z vedení této iniciativy.
- Polsko: Varšava patří k největším zastáncům aktivní obrany Ukrajiny. Lavrov Polsko často zmiňuje v souvislosti s historickými ambicemi v regionu a jako logistické centrum, přes které proudí většina západních zbraní.
- Pobaltí (Estonsko, Litva, Lotyšsko): Tyto země otevřeně podporují myšlenku vyslání vojáků pro výcvikové nebo logistické účely. Estonská premiérka Kaja Kallasová dříve uvedla, že spojenci by se neměli bát vyslat své lidi na pomoc Kyjevu.
- Velká Británie: Přestože Británie již není členem EU, Lavrov ji řadí mezi „anglosaské podněcovatele“, kteří podle něj dodávkami raket dlouhého doletu (Storm Shadow) a instruktáží ukrajinských sil fakticky vstoupili do války.
- Česká republika: Česko se do hledáčku ruské diplomacie dostalo zejména svou iniciativou na nákup dělostřelecké munice z celého světa, což Moskva interpretuje jako přímé zapojení do eskalace konfliktu.
Rusko nebude brát ohledy
Strategií Sergeje Lavrova je vytvořit rozpor mezi „válečnickými“ zeměmi a zbytkem Evropy. Zatímco o zemích jako Maďarsko nebo Slovensko se vyjadřuje smířlivěji, koalici ochotných vykresluje jako agresivní menšinu, která zatahuje zbytek kontinentu do jaderné války.
Označení těchto jednotek za „legitimní cíle“ má odradit evropskou veřejnost od podpory přímého zapojení. Lavrov tím dává najevo, že Rusko nebude brát ohled na státní příslušnost vojáků, pokud se objeví na ukrajinském bojišti, a nebude jejich likvidaci považovat za útok na členský stát NATO jako celek, ale za riziko, které daná země podstoupila dobrovolně.
