V Evropském parlamentu se dnes bude diskutovat také o bezpečnosti a kooperaci při dodávkách plynu do členských zemí EU. Zátěžové testy provedené před dvěma lety odhalily řadu slabých míst EU.
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu (ITRE) bude dnes odpoledne projednávat návrh Evropské komise, jak řešit případné krizové situace v dodávkách plynu. Zátěžové testy plynové infrastruktury, které byly v roce 2014 provedeny v Evropské unii, odhalily značnou zranitelnost některých států a ukázaly, že asi deset z nich vykazuje velmi vysokou míru závislosti na jediném dodavateli.
Podle Pavla Teličky byly testy byly provedeny v reakci na plynovou krizi v roce 2009. Na základě těchto výsledků navrhla Evropská komise v únoru 2016 aktualizaci regulace k bezpečnosti dodávek plynu z roku 2010. Návrh definuje podmínky krize (kritérium posouzení přerušení dodávek plynu, délka trvání, apod.), ve kterých má být spuštěn a uplatňován tzv. princip solidarity, který je základem celého návrhu. „Návrh definuje podmínky krize (kritérium posouzení přerušení dodávek plynu, délka trvání, apod.), ve kterých má být spuštěn a uplatňován tzv. princip solidarity, který je základem celého návrhu. EK také navrhuje povinnou solidaritu v jí určených regionech. EK navrhuje rozdělení regionů, v jejichž rámci by měly dotčené členské státy spolupracovat. ČR je v tomto případě zařazena do středo-východního regionu spolu s Německem, Polskem a Slovenskem,“ uvedl Telička ve svém pravidelném bulletinu.
Pro Luďka Niedermayera je koncept energetické Unie, tedy společného přístupu k energetické bezpečnosti v Unii, přínosem pro nás všechny. „Také souhlasím s tím, že energetika nemá ani tam národní povahu, ale regionální. Navíc, společně budeme vystupovat vůči dodavatelům jako mnohem silnější partner. Tedy v obecné rovině postup zcela podporuji, považuji jej i za pro nás přínosný, ale uvidím, jak bude vypadat projednávání a text, který po výborech vznikne,“ uvedl k dnešnímu jednání ITRE Niedermayer.
„Pokud jde stávající nebo budovanou infrastrukturu, dává komisí navržený region z hlediska České republiky smysl. Vzájemné propojování sítí už je každopádně v běhu. Krize z přelomu let 2008/2009 jasně ukázala, že v případě nutnosti je potřeba jednat flexibilně a rychle, což je také poselství, které nejvíce ohrožené členské státy jasně pochopily. Tudíž vyvstává otázka, jestli je v tomto ohledu nějaká evropská regulace vůbec potřebná,“ míní Jan Zahradil. Podle Kateřiny Konečné je tato myšlenka určitě zajímavá. „Nicméně provedení je zatím špatné. Podle návrh by solidarita by měla platit napříč celou Evropskou unií pro chráněné zákazníky. Jenže již dnes platí, že by každý členský stát (a Česká republika to plní) měl mít kapacitu zemního plynu v zásobnících či jinak pojištěnou, aby v případě krize ochránil zranitelné zákazníky. Je třeba se ptát, proč by všechny státy měly doplácet na členské státy, které si svou povinnost neplní a neinvestují do ochrany před krizí. Ohledně rozložení regionů jistě by našeho regionu patřilo Rakousko, ale to už je detail v návrhu,“ uvedla Konečná.
Euroskeptik – Svobodný Petr Mach míní, že Česká republika má diverzifikované zdroje plynu. „Jde k nám plynovod jak z Ruska, tak z Norska. Nejsme na plynu závislí, máme i ropovod, jeden z Ruska a jeden z Itálie. Máme uhlí, máme i vlastní plyn, máme jadernou energii. Každá země se musí snažit takto diverzifikovat své zdroje, aby nebyla zranitelná,“ uvedl Mach s tím, že solidarita s dodávkami plynu je stejně nerealizovatelná, pokud nebude existovat volná kapacita potrubí. „Pokud bude mít Slovensko problémy s dodávkami plynu z Ruska, Česká republika může být solidární, pokud bude existovat volná kapacita na dopravu plynu na Slovensko. To nezařídí Evropská komise. Regulaci EU v této věci považuji za nadbytečnou a budu hlasovat proti,“ doplnil Petr Mach.
Pavel Poc návrh Komise vítá „Je to jedno z poučení z jiných krizových situací, protože pokud nejsou stanovena pravidla, národní vlády se uchylují k nesmyslným vychytralostem místo aby řádně reagovaly a jednaly ve prospěch evropských obyvatel a v důsledku pak zbytečně způsobují problémy vlastním obyvatelům. Každá neřešená krize v prostoru EU nakonec kousne do zadku i ty, kdo si myslí, že stojí stranou. Takový je dnešní svět a proto jsou taková opatření nutná a žádoucí. Co se týká navrhovaného regionu, tj. Německo – Polsko – Slovensko, mám za to, že je stanoven velmi rozumně a po všech stránkách optimálně a doufám, že se nebude měnit. Nemělo by to smysl ani logiku,“ míní Poc.
Pavel Telička očekává hodně tvrdý souboj ve vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. „Podobné krizové situace, kdy nejsou zajištěny dodávky plynu, se sice objeví statisticky jednou za zhruba dvacet let, takže jde v zásadě o hypotetickou situaci, ale krizový scénář musíme mít připraven. Solidarita by proto měla být pro státy závazná. Jsem také pro zachování rozdělení regionů tak, jak jej navrhuje Evropská komise,“ uvedl Pavel Telička. „Na druhé straně ale potřebujeme regulaci s jistou míru flexibility, a proto podporuji návrh zpravodaje Buzka na vytvoření tzv. emergency supply corridors, které by byly definovány na základě skutečného posouzení toků a infrastruktury. Tento přístup by mohl vyřešit spory v Radě – poskytnout státům nezbytnou flexibilitu, ale zároveň zachovat regiony, jak požaduje ČR,“ dodal Pavel Telička.
Jeho partajní kolegyně Dita Charanzová považuje otázku zajištění energetické bezpečnosti z hlediska ČR v současném kontextu za naprosto zásadní. „Evropská unie v tomto má svou roli a proto tuto iniciativu vítám. Z našeho pohledu je klíčové, aby jakékoliv strategie v této oblasti nabízely možnosti diverzifikace zdrojů a napomáhaly tak vymanění se ze závislosti na jednom dodavateli. Jsem také pro to, aby kromě lepšího využívání stávající infrastruktury byla budována také nová, zejména pak v severo-jižním směru,“ dodala Charanzová.
Jiří Reichl
