Tři čtvrtiny ztrát, které způsobují přírodní katastrofy, nejsou kryté pojištěním. Španělsko už zavedlo povinné příplatky k pojištění na škody, které souvisí se změnami klimatu. Ve hře je rozšíření tohoto modelu na celý evropský blok včetně Česka.
Evropa se musí v následujících letech připravit na změnu klimatu, která obnáší častější výskyt extrémního počasí a s tím spojených přírodních katastrof jako povodně, požáry, krupobití.
Irene Monasterolová s bruselského think-tanku Bruegel uvedla konkrétní čísla. Průměrné krytí katastrof souvisejících s klimatem pokrývá sotva čtvrtinu očekávaných ztrát. V Itálii tento rozdíl přesahuje dokonce 95 procent. „Pojištění neexistuje. To je pro ekonomickou a finanční konkurenceschopnost Evropské unie velký problém,“ varovala expertka na finance.
Drahé pojistné
Proč je zájem u občanů i firem tak malý? Poptávku tlumí sliby politiků, nízké povědomí o rizicích i výše pojistného. Na straně nabídky zase pojišťovny trpí nedostatkem likvidity v případě, že jednu oblast postihne několik katastrof.
Debata Bruegelu ukázala, že je v EU zájem politiku týkající se pojištění zpřísňovat. Názorným příkladem je Španělsko. Poradkyně pro pojištění ze španělského ministerstva hospodářství María Luisa Álvarez Barbyová uvedla, že riziko přírodních katastrof je již nyní součástí evropského předpisu pro pojišťovnictví – směrnice Solventnost II. „Rizika spojená s přírodními katastrofami představují komplikace pro pojišťovny,“ řekla Barbyová.
Mohlo by vás zajímat
Povinné příplatky
Ve španělském království jsou povinné příplatky k pojištění za rizika související s výskytem živelních pohrom. Spravuje je státní instituce Consorcio de Compensación de Seguros (CCS), která funguje jako veřejná pojišťovna. Systém pomáhá udržovat ziskovost španělských pojišťoven i v době rostoucích dopadů souvisejících se změnami klimatu.
Data přísnější politiku ospravedlňují. Mezi roky 2022 a 2024 vzrostly ve Španělsku pojistné události související s vichřicemi o 59 %, se záplavami o 28 %. Také jejich četnost vzrostla – v prvním případě o 48 %, ve druhém o 20 %. Nejnákladnějším rizikem je ale krupobití.
Pesimistický výhled
Prognóza je pro celý evropský kontinent v tomto ohledu nekompromisní. „Finanční ztráty porostou, protože poroste i četnost extrémních povětrnostních jevů a jejich ničivost,“ varovala Monasterolová. Náklady v konečném důsledku ponesou daňoví poplatníci a věřitelé.
Zástupce ředitele španělského CCS Francisco Solano Espejo Gil uvedl, že jeho organizace spravuje 144 milionů pojistných smluv, které se automaticky vztahují na povodně, vichřice o rychlosti přes 120 kilometrů za hodinu, tsunami, zemětřesení, sopečné erupce a terorismus.
Riziko katastrof se zvýšilo tisíckrát
Zákonné pojistky omezují fiskální šoky v celém systému. „Jsme tu pro události s nízkou četností a velkým dopadem,“ řekl Espejo Gil. Prohlásil také, že se od průmyslové revoluce zvýšilo riziko přírodních katastrof tisíckrát. Za poslední tři dekády se Středomoří oteplilo o dva stupně Celsia, což znamená silnější bouře, deště a větší kroupy.
Bernhard Mayr, finanční analytik Evropského mechanismu stability, nastínil makroekonomické souvislosti. Uvedl, že častější a ničivější přírodní katastrofy znamenají, že některé věci už nemusí být pojistitelné kvůli vysokým rizikům pro pojišťovny. Například opakující se povodně zatěžují regionální pojišťovny, které nemají dostatečné rozložení rizik.
Mayr navrhl vytvoření celounijního záchranného mechanismu, který by mohl spravovat společný úřad pro pojištění a penze. Firmám by umožnil pojištění rizik v případě extrémních událostí. V rámci Unie se už také formuluje nový přístup. Hovoří se o zavedení povinnosti zveřejňovat potřebná data, například ohledně záplavových oblastí, aby je měli k dispozici i kupující nemovitostí. Dalším opatřením má být provázání evropských fondů na výdaje, které pomáhají regionům s adaptací na klimatické změny a zvyšují jejich odolnost.
