Zatímco jiné části světa se připravují na klimatickou migraci, Česká republika mezi ně podle odborníků zatím nepatří. I přes problémy jako sucho, nedostatek vody nebo změny v zemědělství zůstává díky své poloze a infrastruktuře stabilní. „Nejsme Perský záliv ani Arizona,“ připomíná klimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe.
Zatímco klimatická změna v některých částech světa vyvolává otázky budoucí tzv. klimatické migrace, Česko podle odborníků mezi tyto regiony nepatří. I přes dopady, jako jsou sucho, omezené vodní zdroje nebo proměny v zemědělství a lesnictví, se ČR díky své geografické poloze a infrastruktuře nemusí obávat, že by změna klimatu vyvolala nucené stěhování obyvatel. „Změna klimatu v Česku nepřináší podmínky, které by lidi nutili se z místa stěhovat. Vysoké teploty lze řešit technickými opatřeními. Nejsme v oblasti Perského zálivu nebo Arizony, kde už je otázkou zdraví vyjít ven,“ řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Upozornil na to, že adaptační kapacity, tj. schopnost místa přizpůsobit se změně klimatu, mají své limity, například v regionech s omezenými vodními zdroji – jako je například Rakovnicko.
Největší změny za dvě století zažívá zemědělství
Podle sociologa Martina Šimona ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v Česku zatím klimatické důvody pro stěhování nejsou. „Z našich statistik zatím důvody ke stěhování neevidujeme a víme, že hlavními motivy jsou stále rodina, práce nebo zdraví. Klimatická změna není v našem kontextu hlavním impulzem k migraci,“ uvedl. Výraznější odliv obyvatel se zatím neprojevil ani v oblastech zasažených suchem nebo povodněmi, dodal.
Podle Trnky nevnímají lidé změny klimatu v krajině natolik dramaticky, jelikož se dějí v řádu jednotek let. „Avšak zažíváme nyní největší změny v zemědělství za posledních 200 let,“ popsal. Například chmel je podle něj kvůli oteplování vytlačován z tradičních oblastí. Podobně smrk v lesním hospodářství nahrazují jiné dřeviny kvůli kůrovcové kalamitě, která souvisí se suchem. „Naopak některé plodiny, jako slunečnice, kukuřice nebo vinná réva, mají nyní pro pěstování v Česku vhodnější podmínky než v minulosti,“ dodal.
Běžný typ migrace
Změna klimatu proměňuje charakter krajiny, ale tempo těchto změn je podle odborníků zatím zvládnutelné. „Migrace za kvalitnějším životním prostředím je celkem běžný typ migrace. Dříve byla celkem výrazná migrace z uhelných regionů do míst s lepší kvalitou ovzduší. Stejně tak se stále stěhujeme z urbanizované krajiny měst na venkov, který je zelenější,“ řekl Šimon. Dodal, že Česko není v extrémní situaci například jako Aralské jezero, kde došlo k rapidní a extrémní změně krajiny.
